Praha - V Evropě roste nesnášenlivost vůči muslimům, takzvaná islamofobie se projevuje hlavně větší diskriminací v práci, v oblasti bydlení nebo třeba ve vzdělávání. Objevují se útoky na budovy muslimů, ti čelí slovním výpadům. Takové jsou závěry výroční zprávy o stavu rasismu, kterou vydala Evropská síť proti rasismu (ENAR). Česká republika čelí v dokumentu kritice především za to, že řada romských dětí nechodí do běžných škol, ale končívá v těch „zvláštních“. Na dnešek připadá Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace.
Evropa se bojí islámu. V ČR rostou protiromské nálady
„Muslimové v Evropě zažívají zlé časy, v České republice jsou však největším problémem protiromské nálady,“ prohlásila Ĺubica Turzová z helsinského výboru, který výsledky zprávy představil. Předsudky a rasismus jsou pak prý v české společnosti hluboce zakořeněny.
Podle zprávy ENAR, která zastřešuje stovky organizací na podporu lidských práv z 26 zemí, velká část romských dětí v Česku končí v praktických školách pro žáky s lehkým mentálním postižením. ČR přitom v listopadu 2007 prohrála u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku spor s 18 mladými Romy z Ostravska. Podle rozsudku stát jejich přeřazením do zvláštních škol porušil jejich právo na vzdělání a diskriminoval je.
„Koncept inkluzivního vzdělávání byl představen v roce 2010, ke zlepšení situace však zatím nedošlo,“ uvedli autoři zprávy. Ocenili neziskové organizace, které podle nich v boji proti diskriminaci a rasismu „částečně kompenzují nedostatek aktivity státních orgánů“.
Právnička Linda Janků z Centra pro lidská práva a demokratizaci: „Zejména v období ministra Josefa Dobeše se de facto rozpadla expertní skupina pro implementaci národního akčního plánu pro inkluzivní vzdělávání. V praxi se žádné systémové řešení nepromítlo… V první řadě chybí vůle ze strany státu podniknout opravdu systémovou reformu, která by problém řešila.“
Cyril Koky z celostátní asociace Romů: „Veškeré vládní koncepce a strategie, které vláda ČR deklarovala, jsou dle mého názoru pouze formální na papíře, ale život a realita ve městech je úplně jiná. K tomu, aby byly koncepce prosazeny do života, musí přispět jak Romové, tak regionální politici, tak i vláda.“
Romské děti
Letos se síť ENAR zaměřila hlavně na muslimské komunity. Popisuje jejich různorodost, liší se podle původu členů či podle příslušnosti ke společenské vrstvě. „Islamofobie je velmi rozšířená a předsudky vůči muslimům bývají větší než vůči jiným etnickým či náboženským skupinám,“ popisuje ENAR. Podle ní se to projevuje slovním odporem, ale i násilím či útoky na mešity a další objekty. Diskriminaci a nenávistné výpady zažívají často muslimské ženy a dívky, které chodívají zahalené. Některé země jim závoje zakazují.
V Česku podle zprávy islamofobie k významným problémům nepatří, ale je tu latentní. Zpráva hovoří o velmi negativním vnímání migrantů domácími obyvateli. Obvykle jim dávají za vinu, že žijí ze sociálních dávek či kradou pracovní místa. Romové zas třeba mohou podle mnoha starousedlíků za rostoucí kriminalitu. Politici tyto nálady často přiživují a předsudky podporují. „Je znepokojivé, že neonacismus dál v některých zemích vládne a ve většině zemí na rasistická vyjádření veřejnost slyší,“ uvádí zpráva. Autoři podotýkají, že se omezují antidiskriminační opatření. Může za to i krize a škrty v rozpočtech.
GALERIE
videogallery_319595
Příslušníky menšin trápí podle zprávy vysoká nezaměstnanost, většinou vezmou nekvalifikované práce a dělají za nižší mzdu. Ve vzdělávání děti migrantů a z minorit chodí do zvláštních škol. Byty mnozí majitelé nechtějí pronajímat přistěhovalcům či Romům, nebo jim je dají za vysoký nájem. Horší je i přístup ke zdravotní péči. Podle ENAR je důvodem jazyková bariéra, postoj zdravotníků či nemožnost zapojit se do systému zdravotního pojištění. Šíření xenofobních a rasistických postojů se daří přes sociální média a sítě.