Praha – Noční vlaky budou mít do jednoho v noci na neděli zpoždění. K pravidelné jízdní době jim přidá 60 minut změna času ze zimního na letní, když „zmizí“ období mezi druhou a třetí hodinou. Změna se dotkne také městské hromadné dopravy, většinou dopravní podniky vypustí část spojů. Letní čas se zavádí po celé Evropě. V následujících dnech se proto bude o hodinu později rozednívat, ale prodlouží se odpoledne, protože se bude o hodinu později stmívat.
Změna času zpozdí vlaky a ochudí noční MHD
Zpoždění nočních vlaků by mělo být v neděli ráno hodinové. Nelze na to však spoléhat, podle mluvčího Českých drah Petra Pošty se dopravce pokusí zpoždění snížit například zkrácením pobytů ve stanicích. Cestující se ale nemusí obávat, že by kvůli tomu nastaly zmatky například při předávání přímých lehátkových vagonů mezi jednotlivými soupravami.
Zpoždění se dotkne patnácti rychlíků a vlaků Euronight, které jezdí z Česka nebo do Česka. Nejvíce těchto vlaků jezdí na Slovensko, další do Polska, Maďarska, Rakouska, Německa, Dánska, Švýcarska, Nizozemska a Ruska. Změna času postihne pouze noční dálkovou dopravu, regionální vlaky mezi druhou a třetí nejezdí, ranní už vyjedou podle letního času.
Dopravní podniky ušetří, odpadnou noční spoje
Ve městech, kde jezdí noční spoje MHD, bude v noci na neděli chudší nabídka než obvykle. Tramvaje či autobusy pojedou podle svých jízdních řádů, například v Praze, kde je na nočních linkách půlhodinový interval, tak na každé ubudou dva spoje, v Brně odpadne jeden noční rozjezd. Na linkách, které nemají pravidelné intervaly, vznikne po změně času hodinové zpoždění – v případě Pražské integrované dopravy jde o příměstské autobusy číselné série 600.
MHD
Energetické úspory letního času jsou prý minimální
Letní čas začal být zaváděn kvůli údajným úsporám elektřiny, aby bylo lépe využito přibývající denní světlo. Střídání letního a zimního času se ale podle odborníků v energetice projevuje jen minimálně. To nahrává řadě odpůrců letního času, kteří tvrdí, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Po změně času prý stoupne počet dopravních nehod a sebevražd.
Nejznámějším českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Zrušení letního času se marně domáhal u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V roce 2009 ale zemřel. Jeho bojovou zástavu zvedl brněnský profesor robotiky a moravský patriot Zdeněk Kolíbal. Po pádu komunismu prý považoval za samozřejmé, že přestane „každoroční manipulace s životem lidí“, za kterou považuje zavádění sedmiměsíčního letního času.
GALERIE
videogallery_322268
Psychiatři naopak tvrdí, že přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí. Přeladění vnitřních biologických hodin podle nich trvá jen několik dní. Faktem ale je, že ti, kteří si rádi přispí, přijdou o hodinu spánku.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.