Praha - O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se neslaví mše svatá a další svátosti kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Název Bílé soboty může být odvozen od bílého roucha novokřtěnců, kteří se tento den křtili při obřadech noční bohoslužby. Bílé roucho je znakem čistoty připomínající smytí hříchů křtem. Součástí Velikonoční virgilie je i obřad „Velké noci = Velikonoc“, kterému předchází „Slavnost světla“, jež vyjadřuje, že Ježíš Kristus je světlem pro tento svět.
Ať Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění
Na Bílou sobotu se uklízelo, bílilo a připravovalo na slavné Vzkříšení – na Hod Boží velikonoční. Připravovaly se obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletly se pomlázky a zdobila se vajíčka. Skončením Bílé soboty také skoncoval dlouhotrvající půst.
Vzkříšení Ježíše Krista je totiž pro křesťany centrálním bodem jejich víry, smrt není konec, ale začátek nového života. Proto se o Velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí. Protože jsou Velikonoce hlavním křesťanským svátkem, jsou i obřady Veliké noci jedinečnou formou liturgie, která se každoročně slaví jen jednou.
Prožít Velikonoce, to je přejít ze smrti do života, znamená věřit ve vzkříšení
- „Utrpením Pán přešel ze smrti do života a otevřel cestu nám, kteří věříme v jeho vzkříšení, abychom ze smrti do života přešli i my. Není nic velkého, že Ježíš zemřel, tomu věří i pohané, židé a bezbožníci; tomu věří všichni. Skutečně velkou věcí je věřit, že vstal z mrtvých. Vírou křesťanů je Kristovo zmrtvýchvstání.“ Sv. Augustin
Kristus je světlem pro tento svět, symbolizuje jej hořící svíce
Před bohoslužbou se před kostely světil paškál - oheň, od kterého se zapalovala velikonoční svíce. Úvodní část obřadu „Slavnost světla“ vyjadřuje křesťanskou víru, že Ježíš Kristus je světlem pro tento svět. Obřad „Velké noci = Velikonoc“ začíná po západu slunce. V kostele se zhasnou všechna světla a věřící se shromáždí před kostelem, kde je zapálen velikonoční oheň. Kněz poté vychází z kostela, požehná ohni velikonoční svící – paškál, kterou rozsvítí od hořícího ohně se slovy: „Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění.“ Svíci pozdvihne a zpívá: „Světlo Kristovo“ (Lumen Christi) a všichni odpovídají: „Sláva tobě Pane“(Deo gratias). Hořící svíce symbolizuje Ježíše Krista. Podrobnosti k tématu na serveru Víra.cz.
GALERIE
Rituál svatého ohně
Dříve lidé před bohoslužbou doma uhasili ohně a znovu je zapalovali až polínkem rozpáleným od paškálu. Z ohořelých dřev se pak zhotovovaly křížky, které se nosily na pole, aby dobře rodilo. Někde se dávaly uhlíky za trám domu na ochranu před požárem. Popelem z posvěceného ohně se posypávaly louky.
Zvyky:
- Před východem slunce se někde děvčata umývala rosou, aby byla pěkně bílá a nenaskákaly jim pihy.
- Před východem slunce se novým koštětem vymetalo stavení, aby se v něm nedržel hmyz a stavení bylo čisté po celý rok.
GALERIE
videogallery_322242