Vlajka vzhůru letí, ale vládní politika je důležitější

Praha - Václav Klaus vyvěsit vlajku EU nad své sídlo dlouhodobě odmítal a svůj postoj hájil tím, že Česko není „nějakou provincií EU“. S příchodem Miloše Zemana se tato praxe mění. Oslovení experti se ovšem shodují na tom, že dnešní ceremonii se přikládá přílišná váha. Postoj české vlády k evropské integraci ani evropské vnímání Prahy se 3. dubnem 2013 nijak nemění. Ostatně - ohvězdičkovaný prapor u významných budov není v ostatních členských státech pravidlem.

Spousta odpůrců evropské integrace by se zřejmě divila, ale Evropská komise ani jiný unijní orgán zatím nepřijaly žádnou směrnici, která by vyvěšování žlutomodrého praporu nějak regulovala. Ve většině z původních patnácti členských zemí EU je běžné, že na státních úřadech visí vedle národních i vlajka unie. Zda ale někde vlajka bude vlát, je plně na libovůli tamních politických představitelů.

Zatímco třeba na stožárech u Bratislavského hradu vlajku EU najdeme a nad prezidentským palácem ve Varšavě za doby již zesnulého Lecha Kaczynského kromě té evropské dokonce visela i vlajka NATO, v Bruselu, v úředním srdci unie, najdeme výjimky. Belgický král Albert II. před svým palácem vyvěsil pouze národní černo-žluto-červenou vlajku. Napodobil tak ostatní evropské monarchy - vlajka EU není ani nad královským palácem v Madridu, ani nad sídlem švédského krále Karla XVI. Gustava ve Stockholmu či nad britským Buckinghamským palácem.

Evropská unie
Zdroj: ISIFA/EPA/ANDREW GOMBERT

Potěšení, nikoliv povinnost

Asi největší kontroverze vyvolalo vyvěšování evropského praporu v Británii, v zemi, která svůj euroskeptismus vyjádřila naposledy tím, že svého premiéra přinutila slíbit referendum o setrvání v EU. Zatímco za vlády labouristů vlajku u sídla britského ministerského předsedy na Downing Street číslo 10 evropskou vlajku pravidelně vyvěšovali alespoň 9. května, na kdy připadá Den Evropy, britský konzervativní premiér David Cameron něco takového odmítl. Jeho kolega z kabinetu Vince Cable z proevropštějších Liberálních demokratů se navzdory tomu osmělil a evropskou vlajku nad „svým“ ministerstvem obchodu před dvěma lety vztyčil.

Jiného člena britského kabinetu, státního sekretáře pro společenství a místní vlády Erica Picklese, zase rozzlobil údajný návrh Bruselu, že nad londýnským Whitehallem, administrativními budovami britské vlády, by musela permanentně viset evropská vlajka. „Vyvěšování vlajky by mělo být potěšením, nikoliv povinností. Musíme k tomu přijmout dospělejší postoj,“ čílil se tehdy pro deník Daily Mail. Komise mu na to odpověděla, že jde jen o „téma k diskuzi“, nic závazného.

Poněkud opačný přístup zvolili v Itálii. Tamní národní zákon z roku 2000 výslovně nařizuje, aby na všech policejních stanicích či budovách lokálních vlád vedle italské vlajky vždy visela i evropská. Modrožlutý prapor má na Apeninském poloostrově přednost i při oficialitách. Při návštěvě evropských představitelů v členských státech je sice zavedenou praxí, že nejčestnější místo obsadí národní vlajka, v Itálii ale opět zákon vyžaduje, že toto místo zaujme vlajka EU.

Podle českého zákona o státních symbolech může česká vlajka spolu s evropskou vlát na sídlech prezidenta, parlamentu, vlády, ministerstev, krajů, obcí, soudů, státních zastupitelství a různých státních institucí minimálně při příležitosti státních svátků, událostech národního i regionálního významu. Podobně jsou na budovách českých diplomatických misí a mohou být na školách.

Klaus až na výjimky nevyvěsil

Cesta unijní vlajky na Pražský hrad byla mnohem složitější. Český prezident Václav Klaus ji vždy až na pár výjimek, jako třeba návštěva prezidenta EU Hermana Van Rompuye, odmítal. Nevyvěsil ji na Hradě ani v roce 2004, kdy se Česko symbolicky „vrátilo do Evropy“ a vstoupilo do EU. Ostrou kritiku řady politiků včetně francouzského prezidenta Sarkozyho si za to hlava státu vyslechla o pět let později v době českého předsednictví Radě EU. Aktivisté z ekologické organizace Greenpeace na to v lednu 2009 odpověděli tak, že evropskou vlajku na Hrad a také Karlův most promítli.

Vlajka EU nad Pražským hradem
Zdroj: ČT24/ISIFA

Odborníci: Jen symbolický akt, důležitejší je vládní politika

Kruh dvanácti pěticípých žlutých hvězd na modrém pozadí je hlavním symbolem Evropské unie a za stejně symbolické považují dnešní vyvěšování vlajky na Hradčanech i experti na mezinárodní vztahy. Svůj význam má akce jen kvůli tomu, kdo byl hradním pánem před Milošem Zemanem.

„Dekádu jsme měli prezidenta, který něco takového nepřipustil, a nyní nastupuje prezident, který něco takového chce. To bezpochyby je změna,“ myslí si politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Víta Dostála si tím chce nový český prezident zjednodušit svůj vstup na evropskou politickou scénu. „Chce ukázat, že se liší od dřívější éry, která byla spíše negací toho, co přichází z EU. Barrosa si pozval, aby to byla show, o které se bude mluvit,“ interpretuje Zemanovo uvažování Dostál.

Jacques Rupnik, francouzský politolog:

„Symbolů si všimnou nejen politici, ale i veřejnost. Má to vliv na způsob, jakým je Česko vnímáno venku, a to není úplně zanedbatelné. Důležitější pak ale bude, jak se bude chovat vláda.“

Že jsou pro česko-evropské vztahy mnohem důležitější konkrétní kroky Nečasova kabinetu než Zemanovy ceremonie, se shodují i ostatní experti. Zdejší politiku směrem k EU určuje vláda a Brusel si to uvědomuje. „Evropská komise ví, že má co do činění především s vládou a zároveň ví, že česká vláda má specifické pojetí vztahu k Evropě,“ tvrdí analytik Petr Robejšek. „Větší roli než vlajka nad Hradem by hrály kroky typu ochota Nečasovy vlády jít do integračních projektů, k nimž dosud nebyla ochotná,“ doplnil ho Lubomír Kopeček.

Vydáno pod