Praha – Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) na vládě neuspěla se svým návrhem, který hájil zachování sKaret jako povinných průkazek. „Návrh nezískal na vládě podporu, byl výraznou většinou ministrů odmítnut. Paní ministryně bude muset naleznout nějaké alternativní řešení, se kterým opět předstoupí před vládu,“ řekl na brífinku po jednání kabinetu premiér Petr Nečas. Müllerová podle něj musí přinést takové řešení, aby získala podporu většiny vlády i Poslanecké sněmovny. Ministryně uvedla, že vládě návrh na zrušení sKaret nedá. Navrhne asi jejich jinou úpravu.
Müllerová na vládě s sKartami neuspěla, jejich konec ale stejně nenavrhne
„Paní ministryni jsem již před dvěma týdny adresoval své doporučení. Nemůže být přakvapena, že když nerespektovala doporučení premiéra, že tento návrh byl drtivou většinou vlády zamítnut. Rozhodnutí je nyní na ní, ona nese odpovědnost za vyřešení situace i příslušné legislativní návrhy,“ dodal Nečas. Jako konečné datum uvedl 30. červen. Do té doby totiž musí být v projektu napraveny i chyby, které mu vytýkal Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Müllerová: Nechci vůči České spořitelně působit jako nesolidní partner
Müllerová České televizi řekla, že bude dál jednat s Českou spořitelnou i dalšími členy kabinetu. V novém návrhu sKartu minimálně přizpůsobí požadavkům ÚOOÚ, bližší podrobnosti ale uvést nechtěla: „Čtyři měsíce, co jsem ve funkci, se snažím vylepšovat, řekla bych i napravovat systém pro klienty sociálních dávek a doufám, že se mi to podaří.“ Zopakovala také, že Nečasovo doporučení na ukončení projektu stále vnímá jako doporučení předsedy ODS, nikoliv premiéra. sKarty, i s ohledem na smlouvu uzavřenou jejími předchůdci, proto rušit nechce. Zda v takovém případě počítá s tím, že může přijít i o ministerské křeslo, pak odpověděla: „Člověk v pozici ministra by měl vstávat a lehat s tím, že bude kdykoliv odvolán.“
Ludmila Müllerová: „Já bych takový neuvážlivý krok neučinila, podepsat smlouvu v takovém rozsahu, ale přeci jen jsem do určité míry vázána touto smlouvou. Nechci působit jako nesolidní partner vůči solidnímu partnerovi - České spořitelně.“
Ambiciózní plán měl podle předchozího ministra Jaromíra Drábka ušetřit čtvrt miliardy ročně. Müllerová již připustila, že úspory takové výše dosáhnout nemohou, přesto stále věří, že vláda projekt nezruší. Podle Nečase už ale zdiskreditovaná sKarta nemá šanci obstát. Strana TOP 09 se naproti tomu za projekt postavila. Její čtyři ministři dnes také pro pokračování sKaret zvedli ruku, nikdo jiný ze 14 přítomných ministrů projekt nepodpořil. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek na konci března ukončení projektu označil za „vylití vaničky i s dítětem“, podle něj mají sKarty potenciál. Podle místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové se navíc elektronizaci státní správy Česko do budoucna stejně nevyhne.
Česká spořitelna už do sKaret investovala přibližně 300 milionů. Kolik peněz by v případě zrušení projektu požadovala, ale do rozhodnutí vlády komentovat nechce. O formě případné kompenzace nyní nemá význam mluvit ani podle premiéra. „Není známé řešení, není známá koncovka. Mnohokrát jsem řekl, že stát se chce chovat solidně,“ poznamenal na brífinku. Müllerová minulý týden v Otázkách Václava Moravce uvedla, že se bude velmi bránit tomu, aby šly případné kompenzace za jejím ministerstvem. Banka by podle ní měla požadované náklady adresovat do Strakovy akademie.
GALERIE
videogallery_325397
S čím bylo počítáno v původním projektu:
Karta sociálních systémů, jak se sKarta oficiálně jmenuje, měla původně plnit několik rolí. Zásadní byla její funkce platební, jejím prostřednictvím plánoval stát vyplácet řadu sociálních dávek. Od dávek v hmotné nouzi přes příspěvek na péči, na mobilitu a na pomůcky, rodičovské příspěvky, přídavky na dítě, pěstounské dávky, porodné po pohřebné či příspěvek na bydlení. Karta měla sloužit také jako identifikační doklad lidí, kteří pobírají sociální dávky. V případě zdravotně postižených měla také nahradit průkazy TP, ZTP či ZTP/P. Díky čipu, který je v sKartě zabudován, by například zdravotně postižení v budoucnu nemuseli docházet na úřady práce, protože by se mohli vzdáleně připojit doma z počítače.
Podle smlouvy s Českou spořitelnou, jež vyhrála výběrové řízení na provozování systému, se mělo MPSV snažit, aby přes sKarty putovalo alespoň 98 procent všech příspěvků a podpor. Podle kontraktu také spořitelna očekávala, že by se přes karty v budoucnu měly vydávat i důchody. Nečas i další politici ale opakovaně uvedli, že vydávání penzí přes sKartu v plánu není.
GALERIE
sKarta zdroj: ČT24
Co je nyní v provozu:
Každý uživatel sKarty, kterou si vyzvedne na příslušném úřadu práce, má několik možností, jak se ke svým penězům dostat. Už při přebírání karty je možné nastavit si přeposílání peněz z účtu, vedeného ke kartě, na jiný bankovní účet, a to zdarma. Bezplatně byl původně u každé dávky jen jeden výběr z bankomatu měsíčně, od ledna 2013 jsou však zadarmo všechny výběry z bankomatů spořitelny. Bezplatné je i placení v obchodech, sKarta tak funguje jako běžné karty systému Maestro. Platí se zatím za výběr peněz službou cashback na pokladnách obchodů, a to šest korun.
První karty byly zkušebně vydány loni v červnu a úvodní tři měsíce sloužily k testování. Dosud bylo vydáno na 270 tisíc sKaret, převzetí karty odmítlo přes 3 500 lidí. Podle původních plánů měl karty mít zhruba jeden milion obyvatel ČR.
Podle tvrzení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) měl stát díky projektu při vyplácení dávek výrazně ušetřit. Složenky, kterými byly dosud vypláceny zhruba dvě pětiny dávek, totiž přijdou ročně na více než 200 milionů korun. Od počátku se ale objevily výhrady, projekt kritizovali například zástupci zdravotně postižených nebo opozice. Národní radě osob se zdravotním postižením vadilo například to, že bankomaty pro výběr dávek nejsou všude a navíc jsou pro mnohé postižené a seniory těžko přístupné.
Nejdůležitější milníky v historii projektu
listopad 2011 - Sněmovna potvrzuje změny v systému sociálních dávek, mj. zavedení sociálních karet.
leden 2012 - Náměstek MPSV Vladimír Šiška podepisuje smlouvu s Českou spořitelnou, která v říjnu 2011 zvítězila v tendru.
červen 2012 - Úřady práce začínají zkušebně vydávat sKarty. O dva měsíce později přikračují ke spuštění systému.
červenec 2012 - Národní rada osob se zdravotním postižením u soudu znovu neuspěla s žádostí o zastavení výdeje karet do rozhodnutí antimonopolního úřadu.
říjen 2012 - Šišku policie obvinila z podplácení při jiné ze zakázek. Odstoupivšího Drábka o měsíc později nahrazuje Ludmila Müllerová.
listopad 2012 - Ombudsman Pavel Varvařovský řekl, že lidé pobírající dávky nejsou povinni převzít k jejich vyplácení sKartu.
prosinec 2012 - Premiér Nečas se dohodl s Českou spořitelnou, že sKarty mohou sloužit jen jako průkazky. ČSSD zveřejňuje právní analýzu, podle níž je smlouva MPSV a spořitelny neplatná. Prezident Klaus podepisuje vládní novelu umožňující vyplácet dávky i příjemcům, kteří nevlastní sKartu.
březen 2013 - MPSV navrhuje, aby byl účet u banky dobrovolný. Spořitelna uvádí, že její účast na projektu ztrácí smysl. Vláda nepodpořila senátní návrh na zrušení sKaret, sněmovna navrhuje, že by karty neměly sloužit jako identifikační průkaz. Nečas doporučuje Müllerové co nejbrzčejší ukončení projektu jako „nejméně špatné řešení“.
duben 2013 - TOP 09 nesouhlasí s ukončením sKaret. Ministryně Müllerová na vládě navrhla a hájí pokračování projektu.
Vydáno pod