Praha - Dočasně pověřená ředitelka Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Foglová předpokládá, že udělá personální změny v nejvyšším vedení této instituce. Mohlo by patrně jít o dva až tři lidi blízké odvolanému řediteli Danielu Hermanovi, Foglová ale konkrétní nebyla. V odpoledním vysílání ČT24 naznačila, že jedním z jejích cílu je „odpolitizovat a odideologizovat“ ústav. Hermana včera rada ústavu odvolala s odůvodněním, že není spokojena s jeho prací. Na protest proti Hermanovu odvolání také rezignovalo několik členů vědecké rady ústavu.
Pověřená ředitelka ÚSTR chce vedení odpolitizovat
Foglová působila dosud jako ředitelka Českého centra ve Varšavě a přeložila několik knih z polštiny. Ve vysílání sdělila, že ji předsedkyně rady ústavu Petruška Šustrová oslovila s nabídkou už před 2 měsíci. Radu nakonec přesvědčila prezentací své koncepce. „Já jsem tu nabídku dlouho zvažovala. Jednala jsem s historiky a shromažďovala dlouhou dobu informace,“ zmínila Foglová.
Situace v ÚSTR se kvůli personálním změnám vyostřuje. Předseda vědecké rady ÚSTR Michael Kraus dnes dopoledne v reakci na Hermanovo odvolání nejprve svolal mimořádné zasedání členů této rady. Kraus stojí za Hermanem: „Cením si práce Daniela Hermana a jeho přístupu,“ sdělil. Odpoledne ale oznámil rezignaci. Spolu s ním funkci složil i kardinál Miloslav Vlk, Daniel Vaněk, Ladislav Bukovský, Rudolf Zahradník, už ráno tak učinil Stanislav Balík. „Mým záměrem bylo tu radu rozšířit. Je mi líto, že někteří členové nevydrželi alespoň do doby, kdy by se se mnou mohli osobně setkat,“ řekla pověřená ředitelka.
Podle lidí, kteří kritizují radu a podporují Hermana, by se do ÚSTR mohl vrátit například bývalý přechodný ředitel Zdeněk Hazdra. Ten v roce 2010 po nástupu Hermana odešel z instituce kvůli tomu, že se s novým šéfem neztotožnil, odmítl i nabídku další práce v ÚSTR. Nyní by údajně Hazdra mohl být prvním náměstkem, jímž je teď Eduard Stehlík. Foglová by mohla prosazovat také Světlanu Ptáčníkovou, která už byla zaměstnána v Archivu bezpečnostních složek. Hovoří se prý i o návratu historika Tomáše Bursíka, který podle médií patřil k nejbližším spolupracovníkům vůbec prvního ředitele Pavla Žáčka.
GALERIE
Pavla Foglová zdroj: ČT24
Bývalý člen rady: Odchod části kolegia je pochopitelný, jde o sbor konkrétního ředitele
Děkan Filosofické fakulty UK a bývalý člen rady ústavu Michal Stehlík považuje dnešní odchod části vědecké rady za logický krok. Podle něj jde o důsledek spojení lidí s jedním vedením. „Vědecká rada je orgán ředitele, nikoliv klasický akademický orgán. Ve chvíli, kdy tito lidé byli spjati s bývalým ředitelem, tak odešli. Ten krok chápu. Zkrátka si nemyslí, že jejich role v ústavu je nyní taková, že by měli pokračovat v ústavu,“ řekl Stehlík v Interview ČT24.
Do Ústavu pro studium totalitních režimů podle děkana FF politika nepatří, Stehlík nicméně připouští, že volba nových členů Rady ÚSTR levicovým Senátem nebyla šťastná. „V každém případě dal Senát více zelenou, řekněme, tomu levicovému pohledu na společnost a na svět, v podstatě tak je složen a takto volil. Myslím si, že to nebylo šťastné,“ zmínil.
Archiv bezpečnostních složek
ÚSTR, který byl zřízen zákonem s cílem nestranného zkoumání doby nesvobody, má dvě rady: první sedmičlennou, která je nejvyšším orgánem ÚSTR a může například jmenovat a odvolávat ředitele, a také patnáctičlennou vědeckou radu.
O ústav se obává pravice, hlavně vládní ODS. Obviňuje opoziční ČSSD a KSČM ze snah instituci ovládnout a změnit interpretaci totalitní minulosti. Radu jmenuje Senát, kde má nyní převahu levicová opozice. ČSSD i rada nařčení odmítají. ČSSD uvedla, že odmítá zatahování ústavu do politického boje.
Foglová bude ve funkci do doby, než z výběrového řízení vzejde nový ředitel. Jeho jméno by mělo být známo nejpozději 30. dubna příštího roku.
Ústav pro studium totalitních režimů zkoumá zejména chování nacistického a komunistického režimu. Už jeho vznik (v roce 2007) provázely boje - levice tvrdila, že půjde o pouhou politickou instituci, která bude překrucovat výklad dějin. Úroveň vědecké práce jí dlouhodobě vytýkají radní i historici, podle nich výstupy neodpovídají vynaloženým 150 milionům ročně. Archiv určený k digitalizaci obsahuje nepřeberné množství dokumentů, seřazené v řadě by zabraly 17 kilometrů.
GALERIE
videogallery_325867