Už žádné změny času? Iniciativa bojuje za jednotný čas v celé EU

Praha – Boj proti posunu času provází v Česku snad každý přechod ze zimního času na letní a naopak. Když neuspěli u českých politiků, rozhodli se odpůrci časových posunů obrátit na Evropskou unii. K tomu ale potřebují milion podpisů ze sedmi zemí unie, které v první zkušební fázi začali sbírat právě dnes, i když zatím jen v České republice a na Slovensku a jen prostřednictvím webových stránek www.onlyonetime.cz. „Jsme odsouzeni k úspěchu,“ věří jeden z iniciátorů projektu, senátor Petr Šilar (KDU-ČSL).

Odpůrci změn času využili programu Evropské občanské iniciativy (EOI) a po zkušebním sběru dat v Čechách a na Slovensku rozběhnou v srpnu ostrou kampaň v Polsku, Německu, Francii nebo Beneluxu. Připravují i velkou reklamní kampaň, do které by chtěli zapojit i známé osobnosti, které s časovými posuny také nesouhlasí. „Musíme tomu dát jednotná pravidla podle Evropské unie,“ shrnul cíl projektu Šilar.

Podpis pod iniciativu bude možné připojit také prostřednictvím standardních petičních archů. Internetová verze byla zvolena v duchu pravidel EU kvůli tomu, že se podpisy budou shromažďovat v rámci celé unie. Organizátoři k tomu zvolili projekt MojeID s cílem vyhnout se smyšleným nebo neuznatelným podpisům, které vyřadily některé kandidáty z nedávné volby prezidenta.

Petr Šilar:

„Je to nová věc a vlády se tím nezabývají. Ale jestli to dvaceti procentům populace vadí, měli bychom se tím zabývat.“

Senátor připustil, že některé by mohla od registrace odradit nutnost zadat kvůli ověření pravosti podpisu adresu, e-mail, číslo telefonu a číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Je to ale nutné, kvůli zabezpečení, „že každý občan, který hlasoval, skutečně je tím občanem, za kterého se vydává“, uvedl za organizátory Jaroslav Pospíšil. Za falešné hlasy by totiž iniciativě hrozila od Evropské komise až půlmilionová pokuta.

Použití projektu má podle Pospíšila do konce týdne získat registraci od Úřadu pro ochranu osobních údajů, do začátku července pak atestaci od Evropské unie.

Rozhovor s Petrem Šilarem (zdroj: ČT24)

Letní čas byl v českých zemích zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Energetické úspory letního času jsou prý minimální, podle psychiatrů ale neškodí

Letní čas začal být zaváděn kvůli údajným úsporám elektřiny, aby bylo lépe využito přibývající denní světlo. Střídání letního a zimního času se ale podle odborníků v energetice projevuje jen minimálně. Psychiatři naopak tvrdí, že přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí. Přeladění vnitřních biologických hodin podle nich trvá jen několik dní. Faktem ale je, že ti, kteří si rádi přispí, přijdou o hodinu spánku. Odpůrci střídání času ale argumentují statistikami: po změně času prý stoupne počet dopravních nehod a sebevražd.

Nejznámějším českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Zrušení letního času se marně domáhal u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V roce 2009 ale zemřel. Jeho bojovou zástavu zvedl brněnský profesor robotiky a moravský patriot Zdeněk Kolíbal. Po pádu komunismu prý považoval za samozřejmé, že přestane „každoroční manipulace s životem lidí“, za kterou považuje zavádění sedmiměsíčního letního času.

Vydáno pod