Poslanci se přou, jak zbavovat odsouzené kolegy mandátu

Praha – Aby odsouzený poslanec už ani teoreticky nemohl po nástupu do výkonu trestu zastávat svůj mandát, přichystala předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS) ústavní novelu. Podle ní znamená pravomocné odsouzení pro poslance a senátora automatický zánik mandátu. Němcové kolegové z ústavně-právního výboru se ale na regulích neshodli. Je primitivní a jednoduchá, zhodnotila návrh senátorka Eliška Wagnerová (Nestr.).

Bývalá ústavní soudkyně upozornila na řadu modelových situací, kde by při platnosti ústavní novely docházelo k nespravedlnostem. Třeba když lidé zvolí stíhaného člověka, protože budou stíhání považovat za nespravedlivé. Následně by byl odsouzen a přišel by o mandát. „Vůle voličů půjde absolutně vniveč,“ uvedla bývalá ústavní soudkyně. Poukázala také na to, že existuje řada možností, jak dosáhnout zrušení rozsudku.

I vláda vyjádřila ve svém stanovisku řadu nezodpovězených otázek v návrhu. Novela prý třeba nepočítá s alternativními tresty. Stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier (ČSSD) naznačil pro ČT, že se nemusí hned měnit ústavní norma, stačilo by upravit podmínky volitelnosti.

Němcová vytýká kritikům, že hledají všechny možné komplikace. „Máme se dohodnout na tom, že úpravu potřebujeme,“ zdůraznila. Případy, kdy je zákonodárce nepodmíněně odsouzen, nepovažuje za slučitelné s posláním a obsahem jeho mandátu. V důvodové zprávě Němcová poukazuje také na praktickou stránku. „Práva a povinnosti poslance nebo senátora nelze ve výkonu trestu odnětí svobody řádně vykonávat,“ uvedla. Výbor se k projednávání předlohy vrátí koncem května. Poslanci nyní budou moci podávat pozměňovací návrhy.

Vydáno pod