Spor o velvyslance dělí i ČSSD, podle Kleine Zeitung ignoruje Zeman ústavu

Praha – Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka vstoupil do sporu o obsazování českých ambasád, který již několik týdnů vede prezident Miloš Zeman s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Podle Sobotky by vláda neměla Pražskému hradu diktovat svou vůli, protože není úlohou prezidenta automaticky podepisovat návrhy kabinetu. Stínový šéf české diplomacie za ČSSD Lubomír Zaorálek přitom v minulých dnech podpořil Schwarzenberga s tím, že hlavní roli hraje ministerstvo, a nikoli Hrad. Že Zeman ve sporu z touhy po moci ignoruje českou ústavu, si všímá i rakouský deník Kleine Zeitung.

„I v minulosti to (jmenování velvyslanců – pozn. red.) vždy byla otázka dohody mezi vládou a mezi prezidentem republiky. Nikdy to nebylo tak, že by si vláda diktovala svoji vůli a prezident by automaticky podepsal všechny návrhy, které vláda předkládá,“ uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Myslí si proto, že ani nynější vláda nemůže počítat s tím, že prezident bude automaticky podepisovat všechny návrhy, se kterými přijde ministr zahraničí.

Sobotka tak potvrdil slova Miloše Zemana, který dnes ke sporu o diplomaty uvedl, že „konečná fáze je v rukou prezidenta“.

Stínový ministr zahraničí za sociální demokracii Lubomír Zaorálek ovšem před nedávnem hovořil jinak než jeho stranický šéf; v Interview ČT24 se počátkem měsíce nepřímo postavil na stranu Karla Schwarzenberga. „Jsem přesvědčen, že ministr zahraničí musí být klíčovou postavou při jmenování velvyslanců. Tak to funguje v parlamentní demokracii, kdy hlavní výkonnou moc má vláda a premiér,“ řekl Lubomír Zaorálek v Interview ČT24. „Nepopírám, že má prezident v oblasti zahraniční politiky určitý prostor, ale mělo by to být po určité dohodě. Nejsme prezidentský systém.“ Více o Zaorálkových výrocích čtěte zde.

Poslední dějství? Věty mezi Vídní a Bruselem

Konflikt mezi Černínským palácem a hradní kanceláří vyvolalo především obsazení české ambasády v Bratislavě, kam by Zeman rád vyslal manželku svého hradního předchůdce Livii Klausovou. Schwarzenbergův resort ovšem preferuje ministerského náměstka Jaromíra Plíška. Prezidentově volbě vytýká, že Livia Klausová není kariérní diplomatka. Spor se vede i o obsazení velvyslanectví v Moskvě, kam by Zeman rád vyslal europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Schwarzenberg naopak lobbuje za někdejšího ministra obrany Alexandra Vondru, jemuž by rád dopřál ambasádu v Izraeli.

Zatím poslední dějství v přetahované o dominantní roli v české zahraniční politice se odehrálo včera, když prezident Miloš Zeman v Rakousku oznámil, že pokud se na jménech velvyslanců nedohodne s Karlem Schwarzenbergem, požádá o souhlas předsedu vlády Petra Nečase. Ten by je podle ústavy mohl odsouhlasit. Ministr zahraničí z Bruselu kontroval, že pokud by premiér na tuto partii přistoupil, došlo by k rozpadu koalice; Nečas však následně odmítl, že by chtěl ministra zahraničí obejít a jeho „silácké hrozby“ mu vytknul.

Roztržka mezi Pražským hradem a Černínským palácem blokuje jmenování celé skupiny velvyslanců; v hradních kancelářích nyní čeká 14 kandidátů, které přitom už předběžně schválil Zemanův předchůdce Václav Klaus. Tři zastupitelské úřady zůstávají úplně neobsazené, a to ambasády v Rakousku, v Rusku a v Austrálii.

Nečas: Nejsme pod umělým tlakem

Premiér komentoval válku o diplomaty i dnes, základním problémem je podle Nečasových slov hlasitost některých aktérů sporu. „Myslím si, že by mělo patřit k politické kultuře zemí západoevropského střihu, kterou chceme být, že tyto záležitosti jsou řešeny diskrétně a neřeší se přes stránky novin nebo obrazovky či reproduktory televizí a rozhlasových stanic,“ podotknul premiér. Kabinet v této věci podle něj ale není pod „umělým časovým tlakem“. Fakt, že některé velvyslanecké posty nejsou obsazeny, ale nicméně „samozřejmě není dobrý“.

Co nejdřív by se měl spor uklidnit i podle ministra průmyslu Martina Kuby (ODS), ten se obává, že by nakonec mohl Česku v zahraničí uškodit. „Myslím, že je důležité, aby se ta situace rychle dořešila, protože by mohla v některých zemích tu situaci v praxi zkomplikovat,“ uvedl pro ČT Kuba.

Černínský palác ale upozorňuje na to, že jmenování velvyslanců je zdlouhavý proces vždy, a proto časovou prodlevu, která teď nastala, nevnímá jako mimořádnou. „Kolikrát může být mezi odjíždějícím a přijíždějícím velvyslancem prodleva i několik měsíců, takže my jako ministerstvo jsme připraveni na jakoukoli situaci,“ doplnila mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová.

Řešení v nedohlednu, naznačit mohou Lány

Řešení celého sporu ale momentálně zůstává v nedohlednu. Prezident Zeman se podle svých slov rád sejde s každým, „protože jednání je nezbytné“, trvá ale na tom, že poslední slovo má v celém procesu on. Šéf české diplomacie ovšem o schůzku na Hradě nepožádal a spor už nechce komentovat. Už v pátek by se ovšem otázka velvyslanců mohla řešit na pracovní večeři v Lánech; Miloš Zeman sem totiž pozval Václava Klause s manželkou Livií a dá se očekávat, že se o obsazení postu velvyslance na Slovensku bude mluvit.

Spor o velvyslance tématem Událostí (zdroj: ČT24)

Kleine Zeitung: Touha po moci Miloše Zemana

Server rakouského listu Kleine Zeitung nenechal bez povšimnutí, že český prezident v otázce sporu mezi Hradem a Schwarzenbergem vědomě ignoruje českou ústavu. „Ta říká jasně, že velvyslanci jsou navrhováni ministrem zahraničí a prezidentem pouze oficiálně jmenováni. Prezident sám nemá žádné navrhovací právo,“ zdůrazňuje deník.

Podle deníku má Zeman ale jiný pohled na věc a ze skutečnosti, že je první přímo zvolenou hlavou českého státu prý vyvozuje, že mu automaticky náleží více moci. „Česko je ale parlamentní demokracií podobně jako Rakousko. Podle ústavy není Zeman víc než pouhý lepší 'paňáca',“ soudí list.

Deník Kleine Zeitung o tom, že i na své druhé zahraniční cestě Zeman rozdmýchal debatu o jmenování českých velvyslanců: „Patří k dobrým diplomatickým zvykům, že při státní návštěvě jiné země se domácí politika nepropírá. Českého prezidenta Miloše Zemana ale nechávají tyto nepsané zákony chladnými.“