Kmoníček: Ve sporu o velvyslance míříme k dohodě

Praha – Týmy prezidenta Miloše Zemana a ministra zahraničních věcí Karla Shwarzenberga (TOP 09) postupně dospívají k dohodě o rozdělení českých diplomatických postů. Uvedl to ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček. Spor o velvyslance vede Hrad a Černínský palác již několik týdnů, jablkem sváru se stala zejména ambasáda v Bratislavě, kde by Miloš Zeman rád viděl Livii Klausovou.

„Krok za krokem k (dohodě) pomalu dospíváme… Čím méně budeme parametry této dohody probírat v médiích, tím dříve se k ní dostaneme,“ podotknul Kmoníček s tím, že spor řeší podřízení obou politiků. „Je to opravdu na prezidentovi a panu ministrovi, aby to, co jim připravíme, vyhovovalo natolik, aby ten gordický uzel rozetnuli,“ dodal.

Na počátku stála Klausová

Konflikt mezi Černínským palácem a hradní kanceláří vyvolalo především obsazení české ambasády v Bratislavě, kam by Zeman rád vyslal manželku svého hradního předchůdce Livii Klausovou. Schwarzenbergův resort ovšem preferuje ministerského náměstka Jaromíra Plíška. Prezidentově volbě vytýká, že Livia Klausová není kariérní diplomatka. Spor se vede i o obsazení velvyslanectví v Moskvě, kam by Zeman rád vyslal europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Schwarzenberg naopak lobbuje za někdejšího ministra obrany Alexandra Vondru, jemuž by rád dopřál ambasádu v Izraeli.

Zatím poslední dějství v přetahované o dominantní roli v české zahraniční politice se odehrálo v úterý, když prezident Miloš Zeman v Rakousku oznámil, že pokud se na jménech velvyslanců nedohodne s Karlem Schwarzenbergem, požádá o souhlas předsedu vlády Petra Nečase. Ten by je podle ústavy mohl odsouhlasit. Ministr zahraničí z Bruselu kontroval, že pokud by premiér na tuto partii přistoupil, došlo by k rozpadu koalice; Nečas však následně odmítl, že by chtěl ministra zahraničí obejít a jeho „silácké hrozby“ mu vytknul.

Roztržka mezi Pražským hradem a Černínským palácem blokuje jmenování celé skupiny velvyslanců; v hradních kancelářích nyní čeká 14 kandidátů, které přitom už předběžně schválil Zemanův předchůdce Václav Klaus. Tři zastupitelské úřady zůstávají úplně neobsazené, a to ambasády v Rakousku, v Rusku a v Austrálii.

Hrad uvádí, že jmenování a odvolání velvyslanců je pravomocí prezidenta, Zeman chce mít proto větší slovo. To se ale nelíbí ministrovi. Na ministerstvu zahraničí panují obavy, že Hrad zablokuje jmenovací proces velvyslanců až do konce funkčního období ministra. Pozorovatelé uvádějí, že spor může být jakýmsi pokračováním prezidentské kampaně, kdy Zeman Schwarzenberga porazil v závěrečném duelu přímé volby.

Podle ústavy jmenuje vedoucí zastupitelských úřadů prezident. Jejich jmenování spolupodepisuje premiér nebo jím pověřený ministr. Současná praxe je taková, že ministr zahraničí vládě navrhne kandidáty, které po schválení kabinetem jmenuje prezident. Podle Kmoníčkova vyjádření v Právu se však jedná o „zvykové právo“.