Zeman k výročí pražského povstání: Ponížení národa by se nemělo opakovat

• ČT24

5. 5. 20135. 5. 2013, 14:34|Zdroj: ČT24

Kladení věnců u budovy rozhlasu

Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Praha - V Praze si lidé připomínají 68. výročí povstání proti nacistickým okupantům. Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem uctili oběti povstání přímo u budovy rozhlasu. Zeman při té příležitosti hovořil o příčinách povstání. Viděl je hlavně v rostoucím ponížení českého národa a ztrátě důstojnosti. Právě ta hrozí podle Zemana lidem i dnes, hlavně kvůli nezaměstnanosti a korupčnímu prostředí. Zeman proto varoval politiky, aby svými kroky nedonutili lidi k „novému pražskému povstání“. Oslavy výročí konce války dnes třetím dnem pokračují i v Plzni.

Nejvyšší představitelé české politické scény dnes uctili památku padlých v bojích o Český rozhlas kladením věnců u budovy rozhlasu. Ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan hovořil ve svém projevu o podrobnostech průběhu povstání, o jeho příčinách mluvil prezident Miloš Zeman.

„Hlubinnou příčinou bylo narůstající ponížení českého národa a ztráta důstojnosti, vyvolaná tím, že lidé se nemohli svobodně vyjadřovat, že nemohli svobodně volit, že byli manipulováni,“ uvedl Zeman. Poznamenal, že stejná situace se opakovala i později za komunistické éry. „Byli bezduchými loutkami v rukách tehdejších totalitních režimů,“ uvedl.

Nynější režim je demokratický, ale ona příčina podle Zemana pominula jen zdánlivě. Ke ztrátě důstojnosti dochází u lidí, kteří ztratili práci a novou nemohou najít, a u poctivě pracujících, za jejichž zády vyrůstají bez práce zbohatlíci, míní prezident. „Mluvím o hněvu, mluvím o nenávisti, mluvím o vzteku, který u našeho národa, nebo alespoň u jeho podstatné části může být vyvolán právě novými formami ponižování lidské důstojnosti,“ prohlásil Zeman.

Politiky opětovně vybídl k tomu, aby se věnovali potírání korupce a rozkrádání, vytváření nových pracovních míst a ke změně volebního zákona s cílem rozšířit prostor pro „aktivní občanství“. Zeman by si přál, aby kvůli chybám politiků nebylo nutné nové pražské povstání.

Kladení věnců u budovy rozhlasu

Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman:

„Válka končila a oni mohli sedět pohodlně doma a neúčastnit se akce, o které věděli, že v ní mohou ztratit i své životy. Přesto to udělali.“

Před budovou rozhlasu promluvila i předseda Senátu Milan Štěch nebo předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, která poukázala na nebezpečí ztráty svobody, na vědomí práv, povinností i odpovědnosti účastníků povstání a na potřebu znát svou minulost a poučit se z ní. Promluvili i další řečníci, včetně předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky.

Ministr obrany Vlastimil Picek s primátorem Bohuslavem Svobodou uctili památku padlých na Staroměstské radnici, pietní akt se konal také u pomníku Obětem povstání na mostu Barikádníků nebo ve vazební věznici na Pankráci, kde nacisti v letech 1943 až 45 popravili víc než tisíc lidí.

Pražské povstání začalo spontánně

Přesně před osmašedesáti lety zazněly první výstřely pražského povstání. Na 30 000 lidí se do něj zapojilo se zbraní v ruce, další tisíce pomáhali stavět barikády. Boje začali u Českého rozhlasu.

5. května 1945 ve 12:33 se stalo první volání o pomoc impulsem všem k všeobecnému povstání:

„Voláme českou policii, české četnictvo a vládní vojsko na pomoc českému rozhlasu. Voláme všechno, co je české na pomoc českému rozhlasu. Esesáci zde vraždí české lidi.“

Povstání v květnu 1945 propuklo spontánně. „Ať už to byli policisti nebo civilisti, civilní dobrovolníci, tak oni všichni běželi na pomoc k rozhlasu, ale cestou naráželi na odpor. Během prvního dne také došlo k získání velkého množství zbraní,“ popsal historik Jindřich Marek. Do čela povstání se ale brzy postavili českoslovenští vojáci, například generál Karel Kutlvašr nebo plukovník František Vejmelka, který velel na východě Prahy.

V Pražském povstání podle dostupných pramenů zemřelo na 3 700 lidí (včetně obyvatel oblastí kolem tehdejší Prahy). Přímo v Praze zahynulo téměř 1 700 osob české národnosti a 663 vojáků jiných národností. Na německé straně bylo podle neúplných údajů 855 mrtvých vojáků a civilních občanů.

Konec války si připomínají i v Plzni

Oslavy výročí konce války pokračují dnes třetím dnem i v Plzni. Ulicemi dnes projel konvoj sto padesáti historických vojenských aut. Čelo kolony letos tvořila technika, která 6. května roku 1945 skutečně vjela do západočeské metropole. Program nabídl také setkání s válečnými veterány i autentické military campy v centru města. Dnešní program v Plzni zakončil seskok parašutistů na Náměstí republiky, které zaplnily stovky lidí. Letošní oslavy vyvrcholí zítra vzpomínkovou akcí u památníku Díky, Ameriko!