Praha - U příležitosti oslav Dne vítězství se na řadě míst sešli lidé k pietním vzpomínkovým akcím. Prezident Miloš Zeman spolu s premiérem Petrem Nečasem a dalšími politickými a vojenskými představiteli přijeli na tradiční vojenskou přehlídku na pražský Vítkov, spolu s nimi se přehlídky a kladení věnců zúčastnili i váleční veteráni. Hlava státu pak povýšila na Pražském hradě pět důstojníků do generálských hodností - mezi nimi třeba šéfa Vojenského zpravodajství Milana Kovandu a velitele armádních společných sil Jána Gurníka.
Politici se sjeli na Vítkov, Zeman udělil 5 hodností generála
Pietní akt odstartoval za zvuků státní hymny, po přehlídce vojenských jednotek přinesli vojáci na nádvoří před památníkem historické armádní prapory. Prezident, představitelé politické reprezentace i zástupci spolků a válečných veteránů položili věnce k památníku. Minutu ticha za padlé vojáky pak přehlušily salvy vypálené čestnou stráží.
Akce na Vítkově se účastnili také předsedové obou parlamentních komor Miroslava Němcová a Milan Štěch, pražský primátor Bohuslav Svoboda, ministr obrany Vlastimil Picek, náčelník generálního štábu Petr Pavel a kardinál Dominik Duka. Zeman na závěr pietního aktu dekoroval bojový prapor 74. lehkého motorizovaného praporu, kterému propůjčil čestný název Plukovníka Bohuslava Malečka. Tento velitel cyklistického praporu byl ve čtyřicátých letech zatčen a utýrán ve věznici Breslau.
Premiér Petr Nečas: „Je důležité, že 8. květen je pro nás nejen symbolem osvobození naší země od nacistické okupace, ale také symbolem pádu jedné totalitní diktatury, pod kterou náš národ žil.“
Ministr obrany Vlastimil Picek: "Připravili jsme návrh nového zákona o válečných veteránech, který projednala vláda, druhá věc je, že jsme začali přehodnocovat kapacity v našich domech pro válečné veterány v Praze, Olomouci a Karlových Varech a uděláme vše pro to, aby všichni
zájemci byli uspokojeni."
GALERIE
videogallery_000226142
Zeman rozdal 5 generálských hodností
Dosavadní brigádní generál a velitel společných sil v Olomouci Gurník se stal generálmajorem. Z titulu své funkce má na starosti rozvoj a výstavbu pozemních i vzdušných sil a řeší také problematiku spolupráce vojáků s obyvatelstvem v regionech. Hodnost generálmajora si odnesl i Kovanda, velitel armádní tajné služby. Ve funkci slouží od roku 2012, dříve například velel známé 601. skupině speciálních sil.
Miloš Zeman při udílení hodnosti generál: „Prestiž Armády České republiky je poměrně vysoká, na rozdíl od některých ústavních institucí. Chtěl bych vysoce ocenit účast armády jak v integrovaném záchranném systému, tak v zahraničních misích.“
Brigádním generálem se stali dosavadní plukovník, velitel armádních pozemních sil Ladislav Jung a také Bohuslav Přikryl, od loňského srpna rektor a velitel brněnské Univerzity obrany. Dosud měl hodnost plukovníka. Třetím z plukovníků jmenovaným do funkce brigádního generála je nynější náčelník Vojenské policie Milan Schulc. Za sebou má několik zahraničních misí, například v silách KFOR či ISAF.
Jako již každý rok se slavnostní akce za účasti primátora Bohuslava Svobody (ODS), zástupců armády, legionářů i veřejnosti odehrála také na pražském Klárově u Památníku II. odboje. Oběti nacistického režimu pak uctili v bývalém koncentračním táboře Rabštejn na Ústecku a padlé si připomněli třeba v Brně nebo v Liberci. K největším akcím se stejně jako v posledních letech počítají Dny svobody v Plzni.
GALERIE
videogallery_100226142
Za klíčový pro konec války se považuje čas, kdy Němci podepsali kapitulaci - přesně ve 23 hodin a jednu minutu, 8. května 1945. Třeba v Rusku se kvůli časovému posunu ale vítězství slaví až o den později, tedy 9. května. Na českém území se válčilo až do 11. května, kdy bylo definitivně poraženo zbylé německé vojsko.
Konec druhé světové války si připomínají i v zahraničí. Francouzský prezident François Hollande a jeho polský protějšek Bronislaw Komorowski položili věnce ke hrobce neznámého vojína pod Vítězným obloukem v Paříži. Připomínkové akce probíhají také v Polsku; ve Varšavě se sešli veteráni a vojenská přehlídka uctila válečné oběti u památníku v Poznani.
Příběhy lidí:
Během druhé světové války bojovaly na území Československa tisíce partyzánů. Moskva se snažila řídit jejich činnost, organizovala výsadky a vyslala dokonce i více než stovku svých parašutistů. Dina Šapovalová patří k posledním žijícím veteránům, kteří za války seskočili nad územím protektorátu Čechy a Morava. Když ji v noci na prvního října 1944 se skupinou Jermak vysadili nad Drahanskou vrchovinou, nebylo jí ještě ani osmnáct a neměla vojenský výcvik. „Otevřely se dveře letadla, přišel instruktor, botou mě kopnul a vyhodil mě ven. Padák se otevřel, a to byl můj výcvik,“ směje se Dina. Z různých úkrytů udržovala spojení s centrem Skupina. Při zátahu na Jermak pak měla štěstí, když ji odbojáři ukryli, koncem války ji přesto považovali za mrtvou. “To Bůh nás chránil, to nebyla naše zásluha,“ tvrdí paní Dina. V březnu převzala v kyjevském Muzeu velké vlastenecké války medaili od československé obce legionářské.
Příběh parašutistky Diny Šapovalové (zdroj: ČT24)