Praha - Nemovitostí, o něž církve požádaly v restitucích, jsou už tisíce - převážně jde o pozemky. Téměř všechny jsou ale zatím tajné a církve ani stát je nechtějí zveřejnit. Po tlaku některých starostů by se to mohlo změnit. Poslanci ČSSD už příští týden předloží zákon, který by státu přikazoval všechny nároky odkrýt. Jak zjistila Česká televize, má předloha ve sněmovně většinovou podporu. "Nechceme se vměšovat do politické diskuse, co stát má nebo nemá zveřejňovat. Jsme v této věci připraveni respektovat rozhodnutí politiků," řekl dnes v pořadu ČT Otázky Václava Moravce generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Většina poslanců chce odtajnit žádosti v rámci církevních restitucí
Církve již podaly v restitucích téměř 200 žádostí, které se týkají skoro deseti tisíc pozemků a 29 staveb. Církev už prozradila, že bude chtít v restitucích vrátit Santiniho kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou nebo velkou část areálu Sázavského kláštera. To jsou ovšem ojedinělé příklady. Seznam drtivé většiny z víc než devíti tisíc nemovitostí, o něž duchovní požádali, zůstává tajný.
V rámci navrácení církevního majetku dostal Státní pozemkový úřad zatím 198 žádostí. Církve a náboženské společnosti chtějí vydat celkem 9411 pozemků a 29 staveb. Ve hře je například Santiniho chrám na Zelené Hoře, část areálu Sázavského kláštera a z uměleckých děl třeba Rubensovy obrazy z Národní galerie. Na to, aby církve prokázaly svůj majetek a sepsaly žádosti, mají víc než sedm měsíců. Úřady pak mají maximálně půl roku od doručení žádosti na to, aby celou věc prověřily, a dalších šest měsíců při hladkém průběhu na schválení dohody.
Třeba 47 hektarů polí v okolí pražské Březiněvsi vlastnil před válkou řád maltézských rytířů. Jestli zažádal o vrácení všech pozemků, o jejich část, nebo zda s žádostí o jejich vydání zatím vyčkává, neví ani místní starosta Jiří Haramul. „Je to věc, která nám vlastně vadí. Považujeme to za situaci, kdy se rozhoduje trošku o nás bez nás,“ míní starosta.
GALERIE
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře zdroj: CzechTourism
Řádu, který s městskou částí ani s médii prakticky nekomunikuje, patřil v Březiněvsi i areál statku, kde stát v současné době pronajímá sedm nájemních bytů. Starosta už proto Státní pozemkový úřad vyzval, aby mu informace o případných církevních nárocích sdělil. Moc šancí ovšem nemá. Ministr zemědělství Petr Bendl, pod kterého Státní pozemkový úřad spadá, totiž se zveřejňováním žádostí o církevní majetek nepočítá. „Zveřejňovat přání, nikoli fakta mi přijde jako matení veřejnosti, která by tím byla zbytečně znepokojována,“ poznamenal Bendl.
Jeroným Tejc, předseda poslaneckého klubu ČSSD:
„Problém je v tom, že za současného stavu neexistuje žádná kontrola. Že stejný úřad, který rozhoduje o vydání, zároveň provádí kontrolu toho, zda to vydání je podle zákona v pořádku. My si myslíme, že v tomto případě by měla mít i veřejnost možnost kontroly toho, zda majetek je, nebo není po právu vydán, protože pokud by byl vydán v rozporu se zákonem, není cesty, jak toto vydání zrušit.“
Veřejnost má podle sociálních demokratů právo na informace
Poslanci ČSSD to ale vidí jinak. Příští týden předloží do sněmovny návrh zákona, který by státu zveřejňování samotných žádostí přikázal. „Veřejnost má mít právo vědět, které nemovitosti jsou žádány k vydání. Má to mít ten důsledek, aby si všichni mohli zkontrolovat, jestli je žádost oprávněná,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.
Návrh má v současné sněmovně podporu většiny hlasů. Kromě ČSSD s ním souhlasí i komunisté, Věci veřejné a strana LIDEM. Proti jsou naopak poslanci ODS a TOP 09. „Mně osobně ten návrh připadá celkem rozumný. Zásadně jsem pro zveřejňování více informací,“ řekla vicepremiérka Karolína Peake.
Klášter Hora Matky Boží u Králík na Orlickoústecku
Ani katolická církev se odtajnění žádostí nebrání
Katolické církvi, která má dostat v restitucích většinu majetku, by zveřejnění žádostí nevadilo. Sama to prý ale dělat nebude. „Já bych to nenazval nechutí. Je to další byrokratická zátěž a já myslím, že tak, jak je zátěž na církevních subjektech, aby podávaly výzvy, nám docela stačí,“ podotkl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Pokud by návrh zákona prošel, stát bude muset zveřejňovat žádosti o církevní restituce během podzimu. Navrácení církevního majetku posuzuje také obměněný Ústavní soud. O stížnosti by mohl rozhodnout během tohoto anebo příštího měsíce.
GALERIE
videogallery_334430
Holub už koncem dubna prohlásil, že počet položek, o něž v dalším půlroce požádají církve a náboženské společnosti v rámci restitucí, může dosáhnout zhruba jednoho sta tisíc. Jedná se o pozemky, stavby i různé umělecké a sakrální předměty. Holub ujistil, že žádné významné umělecké dílo, které se vrátí do majetku církví, neskončí v trezoru a neukryje se před zraky těch, kteří ho chtějí vidět. Díla by měla zůstat na svých místech, kde je nyní lidé obdivují.
O majetek, který se církvím navrátí, se podle shodného názoru biskupů mají postarat diecéze, a to tak, že si najmou ekonomické odborníky a poradce. Nebude to ležet na farářích, kteří mají jiné úkoly.
Tomáš Holub
Holub mimo jiné ocenil, že s Lesy ČR byly ustanoveny pracovní technické komise, které řeší konkrétní věci - třeba jak se starat o majetek v případě, kdy Lesy dosud jsou v pozici hospodářů a mají majetek předávat, aby nebyla narušena kontinuita i k zaměstnancům Lesů. Církve podle Holuba chtějí také velmi individuálně, opatrně a vstřícně přistupovat ke složitým situacím, kdy stát porušil sám vlastní zákony a vydal v minulosti majetky, které byly pod blokací, takže je neměl a nesměl vydat. Církve jsou v takových případech připraveny domluvit se na náhradách.