Armáda bude houfně propouštět, dvě velitelství zmizí

Praha - Českou profesionální armádu čeká druhé největší propouštění v historii. Od prvního července bude muset odejít téměř 1 500 lidí. Dvě třetiny tvoří občanští zaměstnanci, třetinu pak vojáci. Opatření se má týkat zejména důstojníků, nikoli poddůstojníků či praporčíků, kteří naopak budou nabíráni. Ministerstvo obrany si od tohoto kroku slibuje úsporu 700 milionů korun za rok. Zrušena mají být zároveň dvě velká velitelství v Olomouci a Staré Boleslavi.

Místo Velitelství sil podpory bude Ředitelství vojenské logistické agentury - právě taková změna čeká kasárna ve Staré Boleslavi. Odejít bude muset minimálně 50 lidí, mezi nimiž je i major Jaroslav Staněk, specialista na krizové řízení ve válce nebo po teroristických útocích. V armádě slouží celých 23 let. „Není to příjemný pocit, člověk se s tím musí sám nějak vyrovnat,“ konstatoval Staněk. Stále ale věří, že se v armádě udrží. „Vyjednávám jiné systemizované místo v rámci resortu, ale bohužel v jiné posádce, než je tato,“ řekl major. 

Lenka Ptáčková-Melicharová, náměstkyně ministra obrany pro personalistiku:

„Snížení počtu personálu se děje z důvodu toho, aby se zachoval standard pro výkonné složky. Cílovým stavem je navýšení zhruba o dva procentní body v počtu praporčíků a poddůstojníků, a to na úkor důstojníků. Tento proces poběží po celý rok 2013.“

Kromě logistické vzniknou ještě tři další agentury - personalistiky, vojenského zdravotnictví a komunikačních technologií. 

Zásadní změna čeká kromě sil podpory i olomoucké Velitelství společných sil. „Z obou těchto struktur opustí armádu přibližně 450 až 500 lidí,“ poznamenal náčelník Generálního štábu AČR Petr Pavel. 

Místo toho vzniknou v Praze od července dvě menší velitelství - pozemních a vzdušných sil. V každém bude pracovat padesát důstojníků. „V těchto prostorech bude sídlit Velitelství pozemních sil, obdobné prostory jsou vyčleněny pro Velitelství vzdušných sil. V tuto chvíli je to prázdné, připravují se kanceláře. Zbývá ještě vybavit je nábytkem,“ zmínila mluvčí Generálního štábu AČR Jana Růžičková. 

Události: Armáda propustí 1 500 lidí (zdroj: ČT24)

Stavy se snižují napříč sekcemi

Čtvrtina lidí - hlavně úředníků a vysokých důstojníků - bude muset odejít přímo z ministerstva obrany. „Snížení počtu jde průřezově všemi sekcemi a odbory, všude se ruší tabulková místa,“ řekl k tomu mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Podle stínového ministra obrany jana Hamáčka (ČSSD) je to krok správným směrem. 

Podle vedení armády je propouštění nezbytné. Ministerstvu obrany totiž stále klesá rozpočet. „Všude se šetří, všude se slučují agendy, všude se optimalizuje, takže i ministerstvo obrany hledá úspory ve vlastních řadách,“ podotkl Pejšek. 

Ptáčková-Melicharová ale věří, že do budoucna to již s propouštěním tak horké nebude. Připomněla dohodu ministra financí Miroslava Kalouska, který deklaroval, že výše rozpočtu pro ministerstvo obrany, potažmo armádu, bude dosahovat stejné výše i v následujících letech. „Věřím, že toto propouštění je na dlouhou dobu poslední,“ dodala náměstkyně.

Českou armádu čeká již brzy i další stěžejní záležitost. V nejbližších dnech totiž mají pokračovat rozhovory se švédskou stranou o novém pronájmu stíhaček Jas-39 Gripen. Původní smlouva za dvacet miliard korun končí příští rok.

  • Armádní rozpočet ČR v posledních letech stále klesá, a to i přes dohodu zemí NATO, že budou na obranu dávat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Většina států aliance to ale neplní.
  • Česko tuto podmínku splnilo naposledy v roce 2005. Armáda tehdy dostala téměř 59 miliard. 
  • Později už rozpočet jen klesal. V roce 2007 měli vojáci 55 miliard korun, o tři roky později 48 miliard. Letos dostalo ministerstvo obrany ze státní kasy zhruba 42 miliard, což je pouze nepatrně víc než jedno procento HDP. Situace má vypadat podobně i příští rok.
  • Poslední velké propuštění armáda zažila v roce 2009. Tehdy muselo odejít přes 2 500 vojáků a občanských zaměstnanců.
Vydáno pod