Praha - Prezident Miloš Zeman spolu s šesti dalšími klíčníky odemkl Korunní komoru v chrámu svatého Víta. Pracovníci Pražského hradu z ní vyzvedli české korunovační klenoty a přenesli je do Vladislavského sálu, kde budou k vidění od zítřka do 19. května. Naposledy měli Češi příležitost spatřit korunovační klenoty před pěti lety.
Korunovační klenoty opustily přítmí svatého Víta. K vidění od zítřka
Klenoty jsou trvale uložené v Korunní komoře, kterou nechal Karel IV. postavit v katedrále svatého Víta nad jižní, Zlatou bránou; vstupuje se do ní po točitém schodišti ze Svatováclavské kaple. Sedmička nejvyšších představitelů státu a církve, která drží klíče ke dveřím komory, se v kapli sešla krátce po šesté. Po odeznění Svatováclavského chorálu každý ze sedmi klíčníků odemkl svůj zámek a za dozoru hradní stráže vstoupili do Korunní komory.
Klíčníci v pořadí odemykání zámků:
- Prezident republiky Miloš Zeman
- Premiér Petr Nečas
- Arcibiskup pražský Dominik Duka
- Předseda Senátu Milan Štěch
- Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová
- Probošt metropolitní kapituly sv. Víta Václav Malý
- Primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda
Klíčníci za zavřenými dveřmi Korunní komory zůstali několik minut; odemknout museli i pancéřovanou, novogotickou klenotní skříň z roku 1945; sedm zámků zde střeží klenoty i lebku svatého Václava. Pracovníci Hradu následně vynesli schránky s korunou, jablkem či žezlem do kaple. Zde si klenoty také sedm klíčníků prohlédlo. Odborníci poté uložili vzácné předměty do truhly, kterou za zvuků fanfár přenesla hradní stráž do Vladislavského sálu.
Historici během večera klenoty vyčistili a vyleštili, žádné zásadnější zásahy ale nebyly potřeba, protože exkluzivní národní památka zůstává v perfektním stavu. Poté je uložili do Gočárovy vitríny.
Celou ceremonii sledovala i ČT24, více ve videu:
Kdo se dostane do hradního areálu, klenoty uvidí
České korunovační klenoty budou na Pražském hradě vystaveny od 10. do 19. května, denně od 09:00 do 18:00 hodin. Vstupné se na výstavu neplatí. Správa Hradu odhaduje, že zájemci si budou muset vystát ve frontě čtyři až pět hodin, než se dostanou na řadu.
Žádné rezervace nebudou možné. Pokud se na někoho nedostane, přestože přijel zdaleka, nebude mít další den ve frontě nárok na přednostní místo. Přednostně budou moct jet jen vozíčkáři, které může doprovodit maximálně jedna osoba.
Do Vladislavského sálu není možné vstupovat s kočárky nebo zvířaty, vstup není možný ani s PET lahvemi, deštníky a většími zavazadly, vše lze zanechat v šatně. Každý musí projít bezpečnostním rámem. Je také zakázáno fotit s bleskem.
Lidé mohou přijít na výstavu pouze od Starých zámeckých schodů přes Jižní zahrady Pražského hradu, odtud po Býčím schodišti na III. nádvoří, vchodem do Starého královského paláce Pražského hradu. Hradní brána se uzavře v momentě, kdy čekající lidé zaplní prostor Jižních zahrad. Tak se vyčerpá denní kapacita výstavy, přičemž se předpokládá maximálně pět tisíc lidí denně.
Více informací o výstavě i klenotech najdete na stránkách Pražského hradu.
GALERIE
Miloš Zeman odemyká korunní komoru
Vše, co jste chtěli vědět o korunovačních klenotech
Na přání Karla IV., který nechal zhotovit svatováclavskou korunu a byl s ní v roce 1347 jako první korunován českým králem, se klenoty předvádějí lidem jen při výjimečných příležitostech. V dnešní době o vystavení klenotů rozhodují výhradně prezidenti. Od vzniku Československa je zpřístupnili jen jedenáctkrát a téměř vždy při příležitosti nějakého výročí.
Soubor českých korunovačních klenotů tvoří svatováclavská koruna z doby před rokem 1346, korunovační žezlo a jablko z druhé třetiny 17. století, korunovační kříž ze 70. let 14. století, korunovační meč ze 13. století a korunovační roucho z poloviny 17. století. Nejvzácnější částí korunovačních klenotů je svatováclavská koruna, která váží skoro dva a půl kilogramu. Gotičtí zlatníci vytvořili čelenku z milimetr silného zlatého plechu o ryzosti 21 a 22 karátů a osázeli ji 96 drahokamy a 20 perlami. V křížku na vrcholu koruny by měl být podle pověsti vsunutý trn z údajné trnové koruny Ježíše Krista, který se ale nedochoval. Jablko váží tři čtvrtě kilogramu a žezlo něco přes kilogram, obě insignie jsou z 18karátového zlata.
Od roku 1962 jsou klenoty národní kulturní památkou číslo dvě; první je Pražský hrad.
Poslední panovník, který si svatováclavskou korunu nasadil, byl Ferdinand V. Dobrotivý, a to během historicky poslední pražské korunovace v roce 1836. Zřejmě poprvé od té doby, tedy téměř po sto letech, ji mohla vidět širší veřejnost až v roce 1929. Během okupace si klenoty prohlédl nacistický vůdce v Česku Reinhard Heydrich. Říká se, že on nebo jeho syn si korunu nasadili. Pověst přitom prorokuje smrt všem, kteří ji neoprávněně vezmou na hlavu. Oba také brzy nato zemřeli.
GALERIE
videogallery_334642