Praha – Především v Praze dnes pokračovaly oslavy konce druhé světové války. 9. květen je tradiční vzpomínkový den pro Rusko a na pražském velvyslanectví proto přijali pozvání politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem i jeho předchůdcem Václavem Klausem. Ještě předtím lidé přinesli věnce k hrobu padlých sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech. Piety probíhaly i na dalších místech spojených s německou okupací a osvobozením.
Konec války: Na padlé Sověty vzpomínaly Olšany i ambasáda
Stejně jako o den dříve na Vítkově - i dnes dorazili na hlavní pietní setkání nejvyšší ústavní činitelé. „Jsem přesvědčen, že připomenutí si Pražského povstání a také příslušníků Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování Československa, si tuto úctu zaslouží,“ prohlásil u pomníku obětí Pražského povstání premiér Petr Nečas. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg mimo jiné pochválil, že se pietní akce zúčastnila řada vrcholných politických představitelů. Kromě zástupců vlády přišel uctít památku padlých vojáků třeba předseda Senátu Milan Štěch.
Mezi desítkami lidí přišli k hrobu padlých zejména Rusové, včetně válečných veteránů. Právě Praha byla jedno z míst, kde se nacisté střetli se spojeneckými vojsky nejpozději. Při bojích na československém území padlo celkem 140 tisíc sovětských vojáků.
Pieta na Olšanských hřbitovech
GALERIE
Pieta na Olšanských hřbitovech zdroj: ČT24
Pieta na Olšanských hřbitovech
Na tradiční recepci na ruském velvyslanectví vzpomínali i prezident Miloš Zeman a jeho předchůdce Václav Klaus. Uzavřené akce se zúčastnily stovky hostů. I sem pozvání přijali veteráni bojů, členové vlády včetně premiéra Nečase či ministra Schwarzenberga nebo zástupci parlamentu.
GALERIE
Recepce na ruském velvyslanectví
Zeman vyzdvihl nutnost investic, velvyslanec varoval před pokusy o nový nacismus
Prezident Zeman při proslovu mimo jiné zmínil, že Česku by prospěly vyšší investice z Ruska. Ruský velvyslanec při vystoupení zdůraznil jasné odmítnutí pokusů o radikalismus obnovu nacismu. „Historie druhé světové války nemůže být předmětem politické konjunktury, nelze ji ani přepisovat ani zkreslovat,“ prohlásil Kiseljov.
Připomínku vyvrcholení povstání dnes hostila také bývalá, nechvalně proslulá Kobyliská střelnice v dnešní Čumpelíkově ulici na Praze 8. Během okupace zde Gestapo zřídilo hromadné popraviště. Především během heydrichiády zde nacisté popravovali i desítky osob denně. Smrt zde nalezli například biskupové, kteří poskytli úkryt českým parašutistům v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje. Prokazatelně se zde popravovalo ještě 7. května 1945, tedy několik desítek hodin před příjezdem Rudé armády do Prahy.
V Praze ve dnech od 5. do 9. května 1945 vyvrcholilo květnové povstání českého lidu, které je považováno za jeho největší ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Zapojilo se do něj přes 100 tisíc lidí ve třech stovkách obcí, 10 tisíc lidí během bojů s Němci zahynulo. Jen v Praze podle dostupných pramenů padlo 3 700 lidí.
Rudá armáda sice výrazně přispěla k celkové porážce nacistů, avšak do Prahy dorazila až v poslední fázi povstání. První sovětské tanky dorazily na okraj Prahy 9. května 1945 ve 3 hodiny ráno. Pražané je nadšeně vítali. Závěrečné boje se na českém území odehrály až 11. května nedaleko Milína u Příbrami mezi partyzány a příslušníky SS.
Příjezd vojáků Rudé armády v květnu 1945
Příjezd vojáků Rudé armády v květnu 1945
9. květen a oslavy konce války (zdroj: ČT24)