Praha - Dnešním dnem pokračovala schůze Poslanecké sněmovny. Dolní komora schválila návrh novely zákona o soudních poplatcích, která reaguje na novoroční amnestii. Poškození, kteří vymáhají náhradu škody způsobenou amnestovaným trestným činem, nebudou muset platit soudní poplatky. Sněmovna dále v prvním čtení podpořila novelu zákona o pozemních komunikacích, která umožní zvýšit nejvyšší povolenou rychlost na vybraných úsecích silnic až na 110 kilometrů. Návrh takzvané finanční ústavy proti zadlužování státu naopak poslanci vyřadili ze schůze a vrátí se k ní nejdříve v červnu. Poslanci se sejdou opět příští úterý odpoledne.
Sněmovna osvobodila poškozené od soudních poplatků kvůli amnestii
Osvobození od soudních poplatků kvůli amnestii
Poslanecká sněmovna zrychleně schválila návrh novely zákona o soudních poplatcích, která reaguje na amnestii exprezidenta Václava Klause z počátku letošního roku. Podle předlohy nebudou muset platit soudní poplatky ti poškození, kteří vymáhají náhradu škody způsobenou amnestovaným trestným činem. Norma nyní míří k posouzení do Senátu.
Důsledkem amnestijního zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání je to, že poškození se musí domáhat náhrady škody způsobené trestným činem nikoliv v trestním, ale v civilním řízení. Soudu přitom musí na rozdíl od trestního řízení hradit poplatek. Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě k návrhu uvedlo, že amnestie má pro tyto poškozené „velmi negativní důsledky“.
Předseda Věcí veřejných Vít Bárta podotkl, že poplatky tvoří jen malou část nákladů, na mnohem více peněz přijdou služby advokáta. Připomněl, že VV již dříve navrhly, aby poškozeným - vedle odpuštění poplatků - hradil právní zastoupení stát, a vláda se k předloze postavila záporně. Poslanci ji dosud neprojednali.
Rozhovor s Vítem Bártou (zdroj: ČT24)
Za chvályhodný a úctyhodný označil návrh zákona sociální demokrat Jan Chvojka. Podotkl ovšem, že amnestie nebyla, pouze Klausovým rozhodnutím.
- „Já si myslím, že to je hanba této vlády. Je to hanba tohoto premiéra. Já bych z toho pana prezidenta úplně vynechal, protože mi přijde, že se na stará kolena úplně zbláznil a z Ústavy víme, že není odpovědný,“ uvedl poslanec Chojka.
Blažek oponoval tvrzení, že spolupodpis není totéž co spolurozhodnutí: "Ta rétorika
je nesmyslná, že tam bylo nějaké spolurozhodování.„ Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek na pozdější tiskové konferenci za “falešné a prázdné gesto, kterým se vláda tváří, že něco řeší, neřeší nic".
Vyšší rychlost a odtahování vozidel
Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní novelu zákona o pozemních komunikacích, která mimo jiné umožní zvýšit nejvyšší povolenou rychlost na vybraných úsecích silnic ze současných 90 až na 110 kilometrů. Zvýšení rychlosti se bude týkat úseků, které musí splňovat bezpečnostní kritéria.
Podmínkou je dvouproudý provoz v obou směrech, které jsou od sebe oddělené svodidly. Rovněž se v daných úsecích nesmí vyskytovat žádné křižovatky nebo autobusové zastávky.
- „Do roku 2014 by se mělo jednat asi o 300 kilometrů silnic,“ informuje Roman Budský z BESIPu.„Je to třeba silnice z Liberce na Bílý kostel. Jsou to klasické čtyřpruhy, které nejsou označeny jako dálnice.“
Telefonát Romana Budského z BESIPu (zdroj: ČT24)
Novela obsahuje také změnu, která se dotýká odtahování vozidel. Pokud vlastník komunikace, například obec, nechá auto odtáhnout, například kvůli čištění komunikace, z bezpečnostních důvodů nebo třeba kvůli havárii, je poté povinen ho vrátit na původní místo. Pokud už není možné ho na původní místo vrátit, musí vyrozumět vlastníka, kde si může auto vyzvednout.
Značky na přání a přestupky cizinců
V prvním kole poslanci podpořili novelu, která má řidičům z řad cizinců ztížit možnost vyhnout se trestu za dopravní přestupky v Česku. Poslanci rozhodli také o tom, že změnu v zákoně o silničním provozu před dalším schvalováním projedná jejich hospodářský výbor. Norma počítá mimo jiné s tím, že cizinec bude muset obdržet informace o svých proviněních proti pravidlům dopravy v Česku v jeho rodném jazyce.
Motoristé si zřejmě budou moci pořídit registrační značku na auto s číslicemi a písmeny podle svého přání až od roku 2015. Sněmovna sice pustila do závěrečného čtení novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která to má umožnit, ale hospodářský výbor doporučil její účinnost odložit o jeden rok. Výbor také doporučil zjednodušit systém přihlašování aut. Součástí novely je i změna v systému technických kontrol: stanice kontroly by nově měly být sledovány kamerovým systémem. Novela má vstoupit v účinnost od 1. ledna 2015.
Vrací se účinná lítost u korupčních činů
Poslanci dále podpořili novelu trestního zákoníku, která znovu zavádí účinnou lítost u korupčních činů. Předloha, jež míří do ústavně-právního výboru, také zpřísňuje postih daňových úniků a přináší dva nové trestné činy související s pohlavním zneužíváním dětí. Člověk, který vyhoví žádosti o úplatek, se podle novely může vyhnout trestnímu stíhání. Podmínkou je, aby s policií spolupracoval na odhalení toho, kdo si o úplatek řekl.
Koncept účinné lítosti v případech úplatkářství připouštěl starý trestní zákon, který platil do konce roku 2009. Nový trestní zákoník ustanovení nepřevzal. Argumentem zákonodárců bylo to, že možnost účinné lítosti je v západní Evropě neznámá a že s ní nepočítají ani mezinárodní úmluvy o potírání korupce, které Česko ratifikovalo. Toto rozhodnutí však podle kritiků ve svém důsledku zkomplikovalo odhalování případů úplatkářství.
Daňové úniky a zneužívání dětí
Novela také zvyšuje tresty za závažné daňové úniky. Navíc stanoví, že u krácení daní je trestné nejenom spáchání či pokus o ně, ale už i samotná příprava k činu. Ministerstvo spravedlnosti si od návrhu slibuje efektivnější postih těchto skutků, a to mimo jiné i v oblasti černého trhu s lihovinami nebo cigaretami. Návrh také zavádí dva nové trestné činy související s pohlavním zneužíváním dětí - účast na pornografickém představení a navazování nedovolených kontaktů s dítětem. Tyto činy budou trestné i pro právnické osoby.
Veřejně prospěšné společnosti
Sněmovna také podpořila v prvním kole přes námitky opozice uzákonění podmínek k tomu, aby se organizace či firmy mohly stát veřejně prospěšnými společnostmi. Snahu ČSSD o zamítnutí předlohy dolní komora odmítla. Rozhodla naopak o tom, že před dalším schvalováním novelu projedná její ústavně-právní výbor ve zkrácené lhůtě třiceti dnů.
Mezi podmínky patří například vyšší nároky na vedení účetnictví, dodržování pravidel znemožňujících vyvést ze společnosti majetek či povinnost zřídit kontrolní orgán. Návrh má podle ministerstva spravedlnosti zajistit vyšší transparentnost u společností se statusem veřejné prospěšnosti.
V připomínkovém řízení se proti některým částem návrhu postavila Českomoravská konfederace odborových svazů. Chtěla například, aby odborové organizace měly zapsány status veřejné prospěšnosti přímo ze zákona. Úprava veřejné prospěšnosti v zákoníku měla ale i své zastánce, k nimž patří Asociace veřejně prospěšných organizací (AVPO) či Nadace rozvoje občanské společnosti, které jsou přesvědčeny, že ustanovení pomohou neziskový sektor zprůhlednit.
Telefonát Víta Samka z ČMKOS (zdroj: ČT24)
Finanční ústava se odkládá
Poslanci vyřadili z nynější schůze sněmovny na návrh ODS takzvanou finanční ústavu proti zadlužování státu. Ústavní novelu, která je v dolní komoře před druhým čtením, tak budou schvalovat nejdříve v červnu. Přerušení projednávání předlohy požadovali už na čtvrtečním zasedání rozpočtového výboru sociální demokraté, aby ji mohlo prodebatovat stranické vedení.
Koalice pro schválení finanční ústavy hlasy opozice potřebuje. Jde o ústavní normu, k jejímuž přijetí je nutná v obou komorách parlamentu třípětinová většina.
Poslanci vyřadili z programu schůze finanční ústavu (zdroj: ČT24)
Lex Pekárek
Před závěrečným schvalováním je ve sněmovně předloha ODS, podle níž by věznění zákonodárci nedostávali plat, náhrady a ztratili nárok i na další benefity, například kancelář v regionech. Předloha by se mohla aktuálně týkat Romana Pekárka (dříve ODS), kterého soud poslal do vězení na pět let za korupci.
„Lex Pekárek“, jak novelu už dříve označil jeden z předkladatelů Marek Benda (ODS), by platil i v případech, pokud by poslanci byli v ochranném léčení nebo v zabezpečovací detenci. Projednáním předlohy ODS dnes jednání poslanců skončilo.
Poslanci se sejdou opět příští úterý odpoledne.
Bonusy v lékárnách, o něž se vedl spor, zůstanou. Shodl se na tom zdravotní výbor, novelu zákona o reklamě dostane sněmovna příští týden, platit by mohla od října. Oznámil to legislativní náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek (TOP 09). Proti bonusům je lékárnická komora, řetězce tak prý přetahují pacienty. Prezident komory Lubomír Chudoba vidí v zachování bonusů vítězství lobbistů.