ÚSTR relativizuje totalitu. Mladým je snadné lhát, varuje Němcová

Praha - Téměř dvě stě lidí si dnes do Pražského krematoria v Motole přišlo připomenout oběti komunismu. Pietního aktu se zúčastnili představitelé politické scény i zástupci Konfederace politických vězňů, která akci pořádá. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová se ve svém projevu věnovala relativizaci komunistické totality, která poslední dobou zaznívá z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Mladým je dnes snadné lhát a zdá se, že nastal čas znovu pohnout kormidlem dějin. Po 23 letech podle ní komunisté znovu testují odolnost veřejnosti v krajích a je proto třeba hrůzy totality připomínat.

Předsedkyně sněmovny při projevu obrátila pozornost ke dvěma aktuálním otázkám. Jedna podle ní zaznívá z „rekonstruovaného“ Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR): „Byla vláda komunistické strany v Československu dobou totality, nebo nebyla?“ Kdyby podle předsedkyně sněmovny nedošlo k rozvratu ÚSTR, vůbec bychom si dnes tímto „pseudoproblémem hlavu nelámali“. Odmítla „scestné mudrování“ o tom, co ještě je a co už není totalita.

Miroslava Němcová o relativizaci komunistické totality: „Se svobodou je to jednoznačné, buď ji máme, nebo ji nemáme… My jsme ji neměli. Od dětství přes vzdělávání, pracovní uplatnění až po důchod jsme neměli vlastní život ve vlastních rukou. Řídila ho jiná moc a jediná, která tu byla a mohla být, byla moc KSČ zakotvená v ústavě našeho státu. Jediná moc je totální moc a ta padla až v roce 1989. Doufám, že tohle je jasné těm 'mladým badatelům' z ÚSTR.“

Je připomínání lidských tragédií a obětí totality „primitivní antikomunismus“?

Druhou otázkou, nad kterou se pozastavila, je termín „primitivní antikomunismus“, který podle ní rovněž poslední dobou zaznívá z úst některých politiků a komentátorů. Připomněla, že nesvoboda a ponižování lidí komunistickým režimem nebyla záležitost jen například 50. let dvacátého století, ale trvala až do roku 1989. Nyní, po 23 letech, podle ní komunisté znovu testují odolnost veřejnosti v krajích a je proto třeba hrůzy totality připomínat. „Jestliže o tom dnes mluvíme, najednou je to výraz primitivního antikomunismu?“ ptala se Němcová.

Miroslava Němcová o manipulaci s míněním: „Tak se zdá, že po jedné generaci, která to již nezažila, je možné začít manipulovat s kormidlem dějin. Vždyť těm mladým je tak snadné lhát. Hrají si na svých sociálních sítích a ani je nenapadne, že by o něco z toho, co tvoří jejich zcela svobodný život, mohli přijít.“

„Já ale z hlediska vyššího principu mravního jsem primitivní antikomunista,“ zareagoval ve svém projevu pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Podle něj je potřeba odkaz pamětníků komunistické zvůle předat i dalším generacím. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa také upozornil, že ačkoliv je zapomínání na dobu minulou přirozený proces, v posledním roce už prý nejde jen o souboj s lidskou pamětí.

  • Komunistický režim zacházel s těly popravených odpůrců tak, že jejich popel nevydal pozůstalým, ale uchovával jej na neznámých místech bez označení číslem a jménem. Teprve po letech se podařilo zjistit, že to místo je pravděpodobně v motolském krematoriu.