Praha - I v Česku podstupují ženy kvůli riziku onemocnění rakovinou prsu genetické testy a preventivní amputaci prsů. Tu teď veřejně přiznala i americké herečka Angelina Jolie, která si nechala chirurgicky odstranit ňadra poté, co u ní lékaři objevili rizikový gen. Jen v pražské Nemocnici Na Bulovce podle docenta Jana Měšťáka podstoupily podobný zákrok desítky žen. Pokud ovšem pacientky chtějí následně podstoupit i rekonstrukční operaci, čekají na implantáty hrazené pojišťovnou třeba i dva roky.
Preventivní amputace prsou je běžná i v Česku
V Česku jsou genetické testy a následné preventivní zákroky stále častější. Přednosta kliniky plastické chirurgie a vedoucí centra komplexní chirurgické péče o ženy s onemocněním prsu v pražské Nemocnici Na Bulovce docent Jan Měšťák řekl, že v centru podstoupilo preventivní zákrok už několik desítek žen.
Problémem podle Měšťáka ovšem je následné hrazení implantátů, které se používají pro rekonstrukci prsů. Takové výplně stojí zhruba 8 500 korun, ale jsou i dražší. Pojišťovny sice ženám implantáty hradí, ovšem pacientky na ně čekají několik měsíců nebo dokonce přes dva roky. Měšťák na to upozornil ministra zdravotnictví Leoše Hegera, který prý slíbil, že se přičiní o zkrácení lhůty. Na soukromé klinice může žena za operaci zaplatit i 100 tisíc korun.
Karcinom prsu
… je nejčastějším zhoubným nádorem diagnostikovaným u žen. V Česku ročně onemocní 6 tisíc žen. Na rakovinu prsu pak ročně zemře 1 600 Češek.
Mastektomie, tedy odstranění prsou, je složitý chirurgický zákrok a společně s nemocí znamená pro ženy velký nápor na psychiku. Po zákroku se proto obvykle provádí rekonstrukční operace, která s pomocí implantátů obnoví přirozený tvar ňader.
Rakovina prsu
Až u desetiny žen, které trpí rakovinou prsu, mohou za vznik nemoci geny. Včasné genetické testy přitom znamenají naději na úspěšnou léčbu. Lékaři doporučují analýzu těm ženám, které mají příbuznou, jež nemoc prodělala. Genetické testy mohou pacientky v Česku podstoupit v každém ze 13 komplexních onkologických center. Testy stojí od tisícikoruny výše, v závislosti na komplexnosti analýzy.
Pokud se zjistí u žen rizikový gen BRCA 1 nebo BRCA 2, lékaři doporučují dvě varianty řešení. Pacientky mohou zvolit některý z radikálních kroků, jako je odstranění prsů nebo odstranění vaječníků. O takovém zákroku si přitom rozhoduje vždy žena sama. „Takhle radikální krok znamená, že se onemocnění u pacientky v budoucnu vůbec nemusí objevit,“ vysvětluje Tesařová.
Jiná, konzervativnější možnost pak je zvolit si pravidelné kontroly pomocí magnetické rezonance, ultrazvuku a mamografie. Toto dokonalé sledování podle Tesařové vede většinou k tomu, že se nádor zachytí včas a je pak lépe léčitelný.
Ženám od 45 let věku v ČR hradí zdravotní pojišťovny jednou za dva roky vyšetření na mamografu. Pro mladší ženy není vhodné, vyšetřují se magnetickou rezonancí. Podle doporučení odborníků by si ženy měly prsa samy vyšetřovat pohledem i pohmatem každý měsíc.
Českým symbolem boje s rakovinou prsu je zpěvačka Anna K. Nádor odhalila v pokročilém stádiu v roce 2009. Lékaři ji okamžitě začali léčit. Absolvovala osm chemoterapií a dva měsíce ozařování - každý všední den. K tomu operaci. Léčení trvalo skoro rok. Ještě během léčby rozjela kampaň, ve které nabádala ženy, aby nebezpečí rakoviny prsu nepřehlížely. A další kampaň připravuje. „Měla jsem obrovskou zpětnou vazbu. Spousty žen i lékařů mi potvrzovaly, jak moc fungovala moje kampaň. Holky a ženy začaly chodit na prohlídky mnohem víc. To, co udělala Angelina Jolie, že se takhle odhalila, je hrdinský čin. Myslím, že jedině tohle funguje.“
Rozhovor s onkoložkou Petrou Tesařovou (zdroj: ČT24)