Praha – Vymáhání nezaplaceného povinného ručení začíná být pro Českou kancelář pojistitelů (ČKP) obtížnější. Soudy uznávají nároky lidí, kteří nechtějí platit tisíce korun za nepojízdná vozidla, poukázal deník Mladá fronta DNES. Těm, kteří požadavek ČKP odmítnou, stačí svědek a čestné prohlášení, že autem skutečně nejezdí.
Pojistné za stojící vraky soudy kanceláři pojistitelů nepřiznávají
Česká kancelář pojistitelů vymáhá dodatečné zaplacení pojistného od těch lidí, kteří na sebe měli napsané auto, avšak neměli ho po určitou dobu pojištěné. Často však mají zaplatit vlastníci vraků, kteří své auto včas neodhlásili, resp. neodevzdali registrační značky, občas dokonce ti, kteří auto prodali, ale kvůli liknavosti kupce zůstalo napsáno na původního vlastníka. Podle iniciativy Stopckp.cz se kancelář obrací také na majitele veteránů stojících v muzeích. V případě, že se vlastníci takových aut oslovení ČKP obrátí na soud, mají podle MF DNES velkou šanci, že se problémů zbaví.
Deník poukázal na rozsudky zpochybňující praxi kanceláře, jež odmítá uznat neodhlášené auto jako odstavené. Soudci došli k závěru, že stačí čestné prohlášení a potvrzení svědků, že vůz skutečně nejezdil. „Nedošlo sice k formálnímu vyřazení z evidence motorových vozidel, což by byl jednoznačný důkaz o neporvozování vozidla, to však neznamená, že uvedenou skutečnost nelze prokázat i jinými prostředky,“ řekla listu soudkyně Jaroslava Tenglerová.
Podle ředitele ČKP Jakuba Hradce však jsou rozsudky, v nichž soudci zamítli nárok kanceláře na pojistné, pouze zlomkem verdiktů v soudních sporech, které vede. „Evidujeme podstatně větší počet rozsudků ve stejné věci, ovšem s opačným názorem soudu,“ sdělil Hradec s tím, že ve prospěch ČKP končí 97 procent soudů.
Česká kancelář pojistitelů má kromě sporů o pojistné za odstavená auta problém také s rozesíláním neoprávněných pohledávek. Zabývá se jimi kancelář ombudsmana, podle které loni činily takové výzvy k zaplacení desetinu celkového počtu – ČKP ročně vyzývá k doplacení povinného ručení asi 400 tisíc motoristů, omylem poslala výzvu zhruba 40 tisícům. Podle mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Ivy Hrazdílkové přinejmenším několik desítek takto oslovených lidí navíc neexistující dluh uhradilo. „Přesto, že si byli prakticky jistí, že údajný dluh nemají, ho zaplatili z obavy před možnou exekucí,“ řekla.