Praha – Příběh s odmítnutou profesurou Martina C. Putny se značně znepřehlednil. Poté, co prezident Miloš Zeman dopoledne do objektivů televizních kamer potvrdil informace médií, že odmítá jmenovat literárního kritika Putnu profesorem, vydala prezidentská kancelář na sklonku dne dementi tohoto Zemanova verdiktu. A se svým přispěchali mezitím také právníci. Zatímco podle jedněch zůstává nová hlava státu v mantinelech svých pravomocí, podle jiných je Zeman překročil a za veto Putnovi by mohl být i žalovaný.
Hrad dementuje Zemanovo veto Putnovi
„K dnešnímu dni neexistuje žádné oficiální stanovisko prezidenta republiky, ve kterém by sděloval, koho bude, či nebude jmenovat profesorem,“ uvedla Zemanova mluvčí Hana Burianová v pátek vpodvečer a dodala, že konečný termín jmenování nových profesorů je 11. června.
Dopoledne předtím přitom Zeman na okraj debaty se seniory potvrdil informace médií, že kritik a teolog Martin C. Putna nemůže zatím počítat s tím, že bude jím jmenován profesorem. Zároveň ovšem odmítl uvést důvody, které ho k takovému rozhodnutí vedly (i to mluvčí Burianová dementovala, viz rámeček). „Já jsem důvody svého rozhodnutí předem oznámil panu ministrovi školství a řekl jsem mu, že nechci ponižovat pana Putnu tím, že bych tyto důvody uváděl veřejně. Nicméně pan Putna má svaté právo, bude-li si to přát, obrátit se na soud a bude mojí povinností uvést, proč jsem tak učinil,“ prohlásil Zeman.
Prohlášení prezidentské kanceláře
„Ke dnešnímu dni neexistuje žádné oficiální stanovisko prezidenta republiky, ve kterém by sděloval, koho bude, či nebude jmenovat profesorem. Prezident republiky veřejně uvedl své výhrady k osobě pana Martina C. Putny. Jmenování profesorů proběhne 11. června 2013 a do té doby odmítáme jakékoliv spekulace o tom, koho prezident republiky jmenuje, či nejmenuje profesorem na základě svého práva daného Ústavou ČR.“
Zeman u soudu
Krok nové hlavy státu vyvolal bouři v akademických kruzích, protože jde o precedens v novodobých dějinách země - oba předchozí prezidenti respektovali verdikty vědeckých komisí a profesury bez protestu podepisovali. Ústavní právníci se proto vesměs shodují, že Miloš Zeman svým svévolným bojkotem akademika překročil svoje pravomoce.
„Podstata procesu výběru univerzitních profesorů je totiž odborná,“ míní ústavní právník Jan Kysela. Pokud prezident jako „reprezentativní jmenovatel“ odmítne respektovat názor vědeckých rad, je to podle něj zcela „neudržitelný, zpolitizovaný a svévolný krok“.
GALERIE
Martin C. Putna během přednášky na UK autor: Jaroslav Matyáš, zdroj: ČT24
Kyselův kolega Marek Antoš souhlasí. „Prezident v tomto případě nevystupuje jako ústavní činitel ani jako politická figura - pravomoc jmenovat profesory ani není založena ústavou, ale pouze zákonem o vysokých školách,“ zdůraznil Antoš. „Role prezidenta je tu pouze ceremoniální. Odepřít jmenování by mohl jen v případě, že by došel k závěru, že by jmenování bylo protiprávní, to znamená, že by se jím porušil zákon,“ dodal právník.
Obdobně na případ nahlíží i děkan Právnické fakulty Univerzity karlovy Aleš Gerloch. „Je nezákonné, aby prezident řekl, že někoho nejmenuje a přitom neuvedl své důvody. Pokud tyto důvody uvede, bude to přezkoumatelné a bude zjevné, zda to je úvaha politického sporu, nedostatečné vědecké kapacity uchazeče, nebo důvody formálně právní,“ myslí si právník. „Prezident není tím, kdo by měl zajišťovat úroveň vysokého školství u nás,“ shrnul Gerloch.
Případ je podobný bojkotu soudního čekatele Petra Langera bývalým prezidentem Václavem Klausem, jehož exprezident po celou dobu mandátu odmítal jmenovat soudcem. Kysela ale zároveň upozorňuje na několik rozdílů. Cesta nutná k dosažení titulu profesora je v zákoně přesně popsána na rozdíl od zákona o soudech a soudcích, kde si mohl Klaus říkat, že má širší pole uvážení, a tedy i pružnější pole k interpretaci, zda termín „jmenuje“ je spíše právo či spíše povinnost. S ohledem na přesně stanovený proces udělení profesury je Zemanovo „jmenuje“ podle Kysely povinností.
Zeman sice bude moci ignorovat případné soudní rozhodnutí podobně jako Klaus, jenže riskuje soudní dohru. Prezidenta lze totiž žalovat pro hrubé porušení ústavních pořádků. „Pokud by pak prezident ignoroval například rozsudek Nejvyššího správního soudu, ne-li dokonce nález Ústavního soudu, že má profesuru udělit, může to být důvod, proč ho žalovat,“ domnívá se Kysela.
Skutečnost, že Zeman odmítá Martina C. Putnu, který se netají kritickým pohledem na hlavu státu, jmenovat profesorem, oznámil rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl s tím, že jej o tom informoval ministr školství. Ministerstvo školství se zatím k věci nevyjádřilo. (více zde)
Jan Kysela
Ústavní právník Jan Kudrna souhlasí s tím, že prezident podepsat, a tudíž jmenovat musí. Zároveň je ale toho názoru, že Miloš Zeman nijak nepřekročil svoje pravomoce.
„Čistě formalisticky zůstává ve svých mantinelech. Ale tak, jak je zákon napsán, jmenovat musí,“ míní Kudrna. V otázce pohnání prezidenta k zodpovědnosti za případné skutečné nepodepsání se naopak od svých kolegů liší - žalovatelný Zeman podle Kudrny není. „Nejmenování profesora těžko může být hrubým porušením ústavních pořádků, tudíž se prezident nemusí obávat žaloby,“ říká.
Ještě slabší role než u velvyslanců
V kanceláři Hradu jsou zatím bez podpisu i jmenovací listiny nových velvyslanců, s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) se zatím prezident neshodl na osobnostech, jimiž posty v zahraničí obsadí. Jmenování a odvolávání velvyslanců je jeho ústavní pravomocí. Jeho role při jmenování profesorů plyne z vysokoškolského zákona. „Tahle kauza je pro prezidenta ještě slabší (než otázka jmenování velvyslanců). To není kompetence založená ústavou, ale jen zákonem. A za druhé je podrobně popsána, což u velvyslanců není,“ míní Kysela.
V příslušném zákoně se paragrafy týkají postupu řízení, které jmenování profesorem předchází, jeho podmínek a také třeba toho, že o případných námitkách uchazeče proti rozhodnutí o jmenování rozhoduje rektor školy a jeho verdikt je konečný. S tím, že by prezident nakonec profesora nejmenoval, zákon vůbec nepočítá. „Je to proces ryze odborný. Předpokládá se, že abyste mohl být profesorem, musíte být docentem, musíte splňovat celou řadu odborných a vědeckých kritérií a na konci je slavnostní završení toho aktu tím, že vám to podepíše prezident. Nikoho reprezentativnějšího v republice nemáme,“ vysvětluje právník.
Praxe prezidentského podpisu je podle něj tradicí z Rakouska-Uherska, nic by se podle Kysely nestalo, kdyby jmenování profesorem neslo například jen podpis rektora školy.
GALERIE
Univerzita Karlova autor: UK, zdroj: ČTK
Univerzita Karlova se chce bránit
Zemanovo rozhodnutí zaskočilo i akademickou obec. Podle rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla musí mít Zeman pro nejmenování vážné důvody. „Musím předpokládat, že se důvody týkají závažného morálního pochybení. V opačném případě by nešlo o nic jiného než o naprosto nepřijatelný mocenský zásah do akademické obce a vnášení nejhorších aspektů politiky do sfér, kde mají rozhodovat čistě odborná hlediska,“ sdělil rektor.
O žádném Putnově etickém pochybení rektor ani vědecká rada univerzity či zahraniční profesoři, kteří návrh jmenování Putny profesorem doporučili, nevědí. Univerzita Karlova proto hodlá zvážit další kroky. Sám Putna do sporu nyní zasahovat nechce. „V tuto chvíli probíhá jednání Univerzity Karlovy s Hradem a já do něj jako soukromá osoba nebudu vstupovat,“ uvedl v Událostech.
GALERIE
videogallery_338169