Terezín – „Uvědomme si, že není možné nechat se ohlupovat jakoukoli manipulací,“ varoval prezident Miloš Zeman při svém projevu na tryzně v Terezíně před uvěřením Potěmkinovým vesnicím, kterými totalitní ideologie zakryly skutečnost. Pieta dnes v Terezíně připomněla oběti nacistické perzekuce během druhé světové války.
Nebuďme jako ovce, nabádal Zeman při terezínské tryzně
„Vzpomínáme na utrpení, ale neměli bychom zapomenout ani příčiny, které k tomuto utrpení vedly. Byla to především zrůdná totalitní ideologie, založená na přesvědčení nadřazenosti, ať už národa, rasy nebo třídy, nad jinými. Ale byly i příčiny jiné a na to často zapomínáme. Jednou z nich bylo něco, co bych nazval dezinformační clonou totalitní propagandy, která vedla k odevzdanosti obětí a lhostejnosti přihlížejících. Chtěl bych připomenout, že stejně tak ve 30. letech minulého století do Stalinova Ruska přijížděli špičkoví západoevropští intelektuálové a snad každý z nich se vracel oslněn tamější Potěmkinovou vesnicí,“ zmínil Zeman ve svém projevu totalitní diktatury nacistického Německa i stalinského Ruska.
Miloš Zeman: „Uvědomme si tedy, že není možné nechat se ohlupovat jakoukoli manipulací. Vzdáme-li se práva na informace, na srovnání těchto informací z různých zdrojů a necháme-li sebou manipulovat, pak se opravdu budeme chovat jako ovce. A právě proto bych rád připomněl krásné heslo, které si dali do vínku mužové a ženy státu Izrael: Již nikdy jako ovce.“
GALERIE
videogallery_338537
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička se ve svém proslovu kriticky vyjádřil zejména o těch, kteří označují poválečný odsun Němců z pohraničí za nespravedlivý a podle něj tak hrubě zkreslují dějinné události. „Odmítáme pokusy s historií manipulovat, přepisovat ji a zamlčovat,“ řekl. „Zlo staré více než 60 let si musíme připomínat, aby se už nemohlo opakovat. Jsme tím rovněž povinováni všem mrtvým i přeživším z Terezína,“ upozornil Vodička, který v dubnu kritizoval premiéra Petra Nečase (ODS) za to, že se při své únorové návštěvě Bavorska omluvil za odsun Němců na konci války.
Tryzny se letos zúčastnila mimo jiné i předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), místopředsedkyně vlády Karolína Peake (LIDEM), předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ministr obrany Vlastimil Picek a další představitelé státu, velvyslanci a zástupci řady organizací. Pietnímu aktu přihlížely stovky lidí z řad veřejnosti. V závěru zazněla křesťanská modlitba z úst probošta svatoštěpánské kapituly v Litoměřicích Jiřího Hladíka, židovskou modlitbu přednesl hebrejsky a česky vrchní pražský a zemský rabín Karol Sidon.
Terezínská tryzna (2013)
Terezínská tryzna se koná od roku 1947
Takzvané konečné řešení židovské otázky měl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich v plánu už krátce po svém jmenování. Na podzim roku 1941 rozhodl o deportaci tisíců Židů z protektorátu do ghett v Lodži a Minsku. Přestupní – a nejvhodnější – stanicí pro tyto deportace se stalo město Terezín.
„Z německého hlediska se pro tyto účely hodilo dokonale, byla tady blízko dráha, byly tady vojenské objekty, kam se mohlo umístit velké množství Židů,“ vysvětlil historik Tomáš Fedorovič důvody, proč si nacisté vybrali právě Terezín.
Areálem terezínského ghetta prošlo za války na 155 000 Židů z celé Evropy. Většina z nich se jejího konce nedožila – zahynula buď přímo v Terezíně nebo v jiných koncentračních táborech. Přes 30 000 vězněných pak prošlo Malou pevností, věznicí gestapa. Vyhlazovacím táborem se Terezín sice nestal – katastrofální hygienické podmínky, stísněné ubikace a hlad ale nepřežily tisíce lidí. Ostatní jen doufali, aby vydrželi co nejdéle.
Pamětníků ghetta žije už jen několik stovek. Památku jejich příbuzných a obětí nacistické perzekuce si v Terezíně lidé připomínají od roku 1947 vždy třetí květnovou neděli. Památník Terezín dokonce patří mezi nejnavštěvovanější památky v zemi.
V Německu zatkli údajného dozorce, měl být i u selekcí Židů z Terezína
S Terezínem je spojeno i jméno údajného dozorce z nacistického vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim Hanse Lipschise (93), kterého policie zadržela počátkem května. Německý nedělník Welt am Sonntag, jenž má k dispozici zatykač stuttgartského soudu, napsal, že litevský rodák je viněn z napomáhání k vraždě v 9 515 případech z let 1941 až 1945.
Obvinění se týká i transportu z Terezína z 24. ledna 1943, z něhož bylo hned po příjezdu do Osvětimi zplynováno 1 773 lidí.