ÚS se zastal muže, který byl v exekuci kvůli záměně s jmenovcem

Brno - Ústavní soud se zastal muže, jenž se ocitl v exekuci kvůli záměně s jmenovcem. Když později žádal od státu náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, justice mu nevyhověla. Podle Ústavního soudu to byla chyba. Případem se musí znovu zabývat Městský soud v Praze, který bude vázán dnešním nálezem ÚS.

Kvůli shodě jmen musel zaplatit před třemi lety cizí dluh. Že má ale nárok na odškodnění, asi 45 tisíc korun, justice uznala až dnes. Podle Městského soudu se totiž měl odvolat a nic neplatit. Podle Ústavního soudu ale Bohumil Šibrava postupoval správně. 

Bohumil Šibrava z Kostelce nad Labem se o svém jmenovci dozvěděl ve chvíli, kdy mu na telefon přišla zpráva, že má zaplatit dluh 10 tisíc korun. Soudní exekutor Juraj Podkonický mu zablokoval bankovní účet. Šibrava exekutora ihned informoval o tom, že patrně není správnou osobou. Podkonický ale trval na zaplacení. Aby se poškozený dostal k penězům na účtu, raději cizí dluh včetně souvisejících nákladů zaplatil. Poté začal žádat od státu škodu přes 44 tisíc korun. „Měl jsem zrovna v tu dobu splatit hypotéku a oni mi zastavili účet, v podstatě jsem nemohl v ten okamžik nic dělat,“ uvedl Šibrava. 

Městský soud ale jeho nárok na odškodnění zamítl. Podle něj totiž nic platit neměl. Podle Ústavního soudu ale Šibrava neměl na vybranou, pokud se chtěl dostat ke svým penězům na účtu. A odvolací soud tak bude muset svůj názor přehodnotit. Ministerstvo spravedlnosti o podobných případech ví, tvrdí ale, že jsou výjimečné. Chybu podle něj udělal i soud, který spletl datum narození, i exekutor, který si data dlužníka lépe neověřil. Teď bude zřejmě muset zaplatit škody.

Ústavní soud napravil exekuční omyl (zdroj: ČT24)

„Jak za soud, tak za soudního exekutora odpovídá stát, ale má následně právo takzvaného regresu, to znamená, že může po soudním exekutorovi vymáhat to, co za něj zaplatil,“ uvedl František Korbel, náměstek pro legislativu ministra spravedlnosti. 

V podobných případech by měl podle ministerstva spravedlnosti postižený reagovat hlavně rychle a aktivně. Měl by se proti exekuci odvolat a podat návrh na její odložení. O tom by soud měl v případě pochybností rozhodnout bezodkladně.

ÚS: Exekutor od jistého okamžiku musel vědět, že exekuce je nezákonná

Případ se táhne od roku 2006, kdy v exekučním řízení postupně došlo k záměně dlužníka s mužem téhož jména, jenž však bydlel na jiné adrese a měl jiné datum narození. O neoprávněné exekuci se muž dozvěděl až v roce 2009, kdy mu soudní exekutor Juraj Podkonický zablokoval bankovní účet. Obvodní soud pro Prahu 9 původně jeho žalobě vyhověl. Městský soud v Praze v odvolacím řízení verdikt změnil a nárok zamítl. Podle Ústavního soudu je ale evidentní, že skutečně došlo k zásahu do vlastnických práv.

Exekutor od jistého okamžiku musel vědět, že exekuce je nezákonná. Podle ÚS proto měl exekuční příkaz zrušit. „Pokud soudní exekutor naopak při vědomí nezákonnosti svých rozhodnutí nutil stěžovatele, který byl navíc v tísni (s ohledem na zablokování svých účtů u peněžních ústavů a jeho dopad do osobních poměrů), k úhradě exekucí vymáhaných částek v hotovosti, nelze takový postup jakkoliv akceptovat či označovat za zákonný,“ stojí v nálezu připraveném soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným.

ÚS kritizuje i další exekutorské praktiky

ÚS se v minulosti v řadě nálezů kriticky vyjádřil k exekuční praxi v Česku. Opakovaně například uvedl, že pokud dlužník uhradil pohledávku dobrovolně a mimo rámec exekuce, náleží exekutorovi nulová odměna. V dubnu soud vyhověl stížnosti muže, jenž čelil exekuci kvůli čtyřdennímu zpoždění v placení výživného. Přestože zaplatil ještě před jejím nařízením, chtěl po něm exekutor uhradit mnohatisícové náklady.