Praha – Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek zkritizoval v Interview ČT24 podklady, které vláda využila ke stanovení rozsahu církevních restitucí. Vláda podle něj sama přiznala, že řadu z původních dokumentů odnesla povodeň v roce 2002. Vláda Zaorálkovu argumentaci odmítá s tím, že účelově vytrhuje věty z kontextu.
Za rozsah církevních restitucí mohou i povodně 2002
„Tento týden vláda poprvé uvedla a přiznala to, co poslala Ústavnímu soudu, že bohužel celou řadu dokumentů o majetku církví zničila povodeň z roku 2002 a ona při sestavování vyšla z knihy pana Voženílka publikované v roce 1932,“ prohlásil v Interview ČT Zaorálek. Podle něj to jasně ukazuje, kde vzniká chaos při výpočtu církevního majetku, který má být vrácen.
Podle Zaorálka nejsou kvůli povodni k dispozici údaje o původním církevním majetku z období revize první pozemkové reformy, k níž došlo v roce 1947. Podkladové údaje tedy měla vláda čerpat z knihy Jana Voženílka nazvané Předběžné výsledky československé pozemkové reformy z roku 1932. Podle Zaorálka z toho plyne, že vláda neměla informace o tom, co se dělo mezi lety 1932 až 1948, a proto jí chyběly údaje o redukci majetku církví, k níž došlo revizí první pozemkové reformy v roce 1947. Církve tak podle něj nyní mohou dostávat i majetek, o který přišly před rokem 1948.
Vzniká tím podle něj podezření, že část navraceného majetku vůbec nebyla předmětem komunistické zvůle a majetkových křivd po únoru 1948 vůči církvím. „Dneska tady máme někoho, kdo je odškodněn trojnásobně tak luxusním způsobem, že nenajdete žádnou zemi v Evropě, ani postkomunistickou, ve které by církve byly takto masivně odškodněny jako v ČR,“ prohlásil Zaorálek v Interview ČT24.
Proti tomu se ohrazuje šéf legislativní rady vlády Petr Mlsna, podle něhož vytrhuje Zaorálek z kontextu jednu větu z více než stostránkového stanoviska. „Ve stanovisku vlády je dvacetistránkový popis toho, jakým způsobem byl majetek vypočítáván,“ uvedl Mlsna. Podle něho vláda chybějící údaje, které uplavaly při povodních, nahrazovala za pomoci církevních dokumentů, spisů v depozitářích Národního archivu i jiných institucí.
Petr Mlsna
Zákon o revizi první pozemkové reformy je prý sice z roku 1947, ale jeho realizace spadá až do období po únoru 1948. Majetek, který církve ztratily před 25. únorem 1948, nemůže být podle Mlsny v žádném případě předmětem restitucí.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)