Praha - Podle premiéra Petra Nečase bude proti předpokladům třeba upustit Vltavskou kaskádu. Průtok Vltavy v Praze tak asi v úterý ráno bude až 3 300 kubíků za sekundu. S klesající hladinou řek v jižních Čechách se totiž ve vltavské soustavě kumuluje stále větší množství vodní masy; Orlická přehrada a vodní dílo Kořensko již dosáhly kót přelivu. Slapy jsou potom přímo nad maximální hladinou. Vodu z obou přehrad zatím jistí následující vodní díla, v případě Orlíku Kamýk, v případě Slap Štěchovice a Vrané. Protipovodňové bariéry v Praze jsou v tuto chvíli postaveny na průtok 3 700 kubíků.
Nečas: Situace je horší, na Prahu půjde víc vody
Předseda vlády Petr Nečas přehradu na Slapech navštívil spolu s ministrem zemědělství Petrem Bendlem, cílem cesty byla právě revize stavu Vltavské kaskády. V této souvislosti upozornil, že soustava vodních děl na Vltavě nemůže povodně zastavit, ale může dát městům po proudu čas připravit se na povodňovou vlnu.
Náskok, který města měla ještě po obědě, se ale začíná krátit. Podle aktuálního vyjádření premiéra Petra Nečase se bude muset oproti původním předpokladům pustit voda z Vltavské kaskády na Prahu; při ranní kulminaci by tak metropolí protékalo 3 300 kubíků za sekundu. Nyní dosahuje přibližně 2 900 kubíků, protipovodňové bariéry v Praze jsou postaveny do výšky, aby zvládly průtok 3 700 kubíků vody za vteřinu.
Petr Nečas:
„Okolo poledne to vypadalo, že bude možné odtok Vltavské kaskády udržet na úrovni 1 700 kubíků. Ukazuje se nyní, že bude muset být navyšován. To znamená, že bude postupně navyšován průtok Vltavou v Praze až na úroveň 3 300 kubíků, které by mělo být dosaženo někdy zítra (v úterý) mezi osmou a dvanáctou hodinou.“
Při katastrofální povodni v roce 2002 byl maximální průtok Vltavy v hlavním městě 5 300 metrů krychlových za sekundu. „Průtok 3 300 kubíků už je obrovské číslo, na řadě míst, kde jsou protipovodňové bariéry, by byly problémy. Nicméně to ještě zdaleka není situace z roku 2002,“ zmírňuje katastrofické vize také hydrolog Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty UK.
Kóta přelivu dosažena na Lipnu i na Orlíku
Jako jediné dílo Vltavské kaskády se v tuto chvíli ocitá nad maximem hladiny vody v nádrži Slapská přehrada (270 m. n. m.), množství vypouštěné vody ale mohou zachytit přehrady Štěchovice a Vrané níže po poroudu a pozdržet tak jihočeskou zátopovou vlnu, která směřuje na sever. Kóty přelivu ovšem dosáhl i Orlík (jištěný Kamýkem), vodní dílo Kořensko a velké Lipno jištěné Lipnem II. Stav nádrží sledujte zde.
GALERIE
Vrané, pohled na přehradu
Vltavská kaskáda:
- Lipno (1960): přehrada o objemu 360 milionů kubických metrů, hráz vysoká 25 metrů
- Hněvkovice (1992): přehrada o objemu 28 milionů kubických metrů, hráz vysoká 37 metrů
- Orlík (1962): přehrada o objemu 720 milionů kubických metrů, hráz vysoká 92 metrů
- Kamýk (1963): přehrada o objemu 13 milionů kubických metrů, hráz vysoká 17 metrů
- Slapy (1956): přehrada o objemu 270 milionů kubických metrů, hráz vysoká 65 metrů
- Štěchovice (1945): přehrada o objemu 11 milionů kubických metrů, hráz vysoká 37 metrů
- Vrané (1935): přehrada o objemu 11 milionů kubických metrů, hráz vysoká 17 metrů
Nasycenost Orlické přehrady potvrdil i středočeský hejtman Josef Řihák. „Kaskáda už je naplněná, a pokud si vezmeme, že nám stoupá i Berounka, tak to není dobře,“ shrnul a zároveň předem odmítl výtky na adresu hrázdných. „Vodohospodáři, kteří mají na starosti orlickou kaskádu, upouštěli už ve čtvrtek, aby byli připraveni na následující dny. Práce na Vltavě byla udělaná dobře.“
Starosta Štěchovic se ale domnívá, že Povodí Vltavy si s průtokem hraje, aniž by o tom informovalo obce pod hrází, a odpouští víc vody, než kolik oficiálně přiznává. „Když zjistím, že přítok na horních nádržích je přes dva tisíce kubíků, a my upouštíme pouze patnáct set, tak tak voda někde musí být,“ podotkl starosta Štěchovic Miloš Čapek.
Povodí Vltavy se hájí: Na kaskádě jsme postupovali správně
Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala ale trvá na tom, že zátěžový provoz vltavské kaskády proběhl tak, jak měl. „Vltavská kaskáda udělala, co je absolutní maximum k tomu, aby se eliminovaly následky velké vody,“ konstatoval ve vysílání ČT24. „Zadržela veškerý odtok, který šel z jižních Čech, a pomáhala regulovat průtok, dokud to šlo, a současně regulovat odtok pod kaskádou ve vazbě na průtoky v Berounce a v Sázavě. Svůj úkol splnila na sto procent.“
Masa vody, která se v následujících hodinách bude valit dolním tokem Vltavy a Labe, tak podle něj není bezprostředně způsobená kaskádou, ale neočekávaným vývojem na Berounce i na Sázavě, kde hladiny stoupaly déle, než se čekalo. Orlická přehrada tak vypověděla službu ve chvíli, kdy za původních předpokladů již neměla dolním tokům přitížit. „Od počátku vůbec předpovídáno, že dojde ke zvýšení průtoku na řece Sázavě, ale i tam došlo k prudkému nárůstu,“ vysvětlil Kubala vysoký průtok Prahou.
GALERIE
videogallery_343473
OBAVY NA LABI: Stav vodních děl na horním a středním toku řeky je klíčový nejen pro situaci v hlavním městě (kterou navíc ohrožuje tok Berounky), ale i pro průtok v Labi; ten nyní stoupá, ačkoli Vltava ve středních Čechách díky práci vodohospodářů stagnuje, či jen mírně roste. O situaci na dolním toku Labe čtěte zde.