Brno – Odlišná stanoviska, která spolu s nálezem zveřejnil Ústavní soud (ÚS), svědčí o tom, že čtveřici přehlasovaným ústavních soudců překážely na církevních restitucích třeba procedura schvalování a netransparentní způsob určení původního i navraceného majetku. Normě vytýkali i nejasnosti okolo finančních náhrad z hlediska nedovolené veřejné podpory.
Čtyřem ústavním soudcům překáželo schvalování a obsah restitucí
Většinovým stanoviskem 11 hlasů ústavní soudci církevní restituce ponechali v platnosti, nakonec z nich pouze vyškrtli slovo „spravedlivé“. Předseda soudu Pavel Rychetský a soudci Jan Musil, Vojen Güttler a Jaroslav Fenyk zůstali v menšině. Předsedající ústavních soudců připustil nezbytnost zmírnění majetkových křivd, stejně tak to, že konkrétní úprava je záležitostí zákonodárce. „Přesto soudím, že i takové jeho rozhodnutí musí respektovat alespoň v elementární míře principy rovného přístupu k jednotlivým skupinám oprávněných subjektů a ostatní platné právní normy,“ píše Rychetský. V zákoně je podle něj zakotven nerovný přístup k jednotlivým skupinám restituentů a neobstojí v testu přiměřenosti.
Spolu s Fenykem se shoduje v pochybnostech, zda finanční část restitucí nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu. Vláda to prý měla předem ověřit u Evropské komise, a jestliže tak neučinila, měl se úkolu zhostit ÚS. Kritici církevních restitucí soudcům navrhovali, aby kvůli tomu položili předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU. Většina pléna však nesouhlasila.
GALERIE
Jaroslav Fenyk zdroj: ČT24
Güttler se zase staví za tvrzení, že soud měl vyslechnout některé navrhované svědky. „To proto, že ze zákona nelze jasně dovodit, jak vláda dospěla k rozsahu majetku, který bude vydán, a zejména k celkové výši paušální finanční náhrady pro církve uvedené v zákoně,“ domnívá se. Vymezení pojmu „původní majetek“ církví v zákoně považuje za velmi nejasné, jeho seznam neexistuje.
Když ÚS opakovaně volal po vyrovnání s církvemi, jednalo se podle Güttlera o kritiku nečinnosti parlamentu a rozhodnutí nijak nenařizovala podobu majetkových vyrovnání. „Již z toho důvodu nelze akceptovat tvrzení, že zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi stát plní toliko požadavek, který ve své judikatuře vyslovil ÚS,“ uvedl Güttler.
Soudce Ústavního soudu Vojen Güttler čte odůvodnění nálezu ve věci souladu Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem.
Musil zdůraznil neregulérnost schvalovací procedury, ale také zvýhodnění církví oproti jinými subjektům, jichž se týkalo dřívější restituční zákonodárství. Církvím náleží za nevydaný majetek finanční náhrada v současných tržních cenách, zatímco ostatní restituenti dostávali náhrady podle starších cenových předpisů. Novinkou je také navýšení nevyplacených finančních náhrad o inflaci.
Nález soudce Stanislava Balíka podpořila výrazná většina soudců, navazuje prý na řadu předchozích verdiktů. Význam disentů, tedy oponentních stanovisek, které čtyři ústavní soudci vypracovali, je spíše akademický. Nemají právní váhu, ale ukazují argumenty názorové menšiny.
Vladimír Sládeček usedl na místo ústavního soudce po Miloslavu Výborném
Expert na správní právo Vladimír Sládeček přijal dnes jmenování ústavním soudcem z rukou prezidenta Miloše Zemana, profesor právnických fakult v Praze a Olomouci nahradí ústavního soudce Miloslava Výborného, jemuž v pondělí vypršel mandát. „Jsem velice rád, že skončila strastiplná etapa doplňování Ústavního soudu. Chtěl bych vyjádřit naději, že podobně hladce bude jmenování ústavních soudců probíhat i v budoucnosti,“ prohlásil Zeman.