Praha – Na jednání vlády se po dvoutýdenním odkladu vrací zákon o úřednících - důležitá norma, která má zbavit zaměstnance státní správy politického vlivu a pojistit si výkon úřednictva i v dobách politických výměn. Na přijetí zákona tlačí už řadu let Evropská komise a nyní připomněla, že Česko přijde o dotace z evropských fondů, pokud norma nebude do konce roku přijata. Nečasova vláda proto dnes velmi pravděpodobně pošle poslancům verzi, která řadu zásadních věcí nechává ve vzduchu a je terčem tvrdé kritiky úředníků i nezávislých expertů - jen proto, aby něco ve sněmovně bylo. Česko je jedinou zemí EU, která tuto normu dosud nepřijala.
Ze strachu o miliardy z Bruselu chce poslat vláda do sněmovny paskvil
Čas kvapí a tlačí k urychlenému schválení klíčového zákona. „Považujeme za nezbytné kvůli požadavkům Evropské unie, aby byl návrh zákona o úřednících do konce roku projednán a schválen. Proto je nezbytně nutné, aby prošel prvním čtením ve sněmovně ještě před prázdninami,“ zdůraznil předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. A protože podle sněmovních pravidel mají poslanci deset dní na to, aby se se zákonem před jednáním seznámili, musí jej vláda stůj co stůj poslat do sněmovny dnes. „Ve středu návrh zákona schválí vláda a bude okamžitě odeslán do Poslanecké sněmovny,“ říká skálopevně vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM).
Jenže ze spěchu a dolaďování zákona politiky až ve sněmovně mají mnozí zúčastnění obavy. „Zákon o úřednících vyžaduje přesnou pozornost a měl by být schválen na základě politického konsensu. To, čeho jsme nyní svědky, je velmi špatné,“ podtrhla Lenka Petráková z občanského sdružení Oživení, jedné z paží protikorupční iniciativy Rekonstrukce státu.
Liknavá příprava přitom podle nevládních organizací provází zákon od začátku - dost možná proto, že se do jeho přijetí politikům nechce, protože se bojí, že se pak budou těžce zbavovat i neschopných úředníků. Na neochotu při přípravě zákona upozorňuje také Karolína Peake. K tomu se podle ní ještě přidává nebezpečný střet zájmů. „Politici se bojí, že jim úředníci ukradnou jejich ministerstva s prominutím pod zadky a úředníci zase mají zájem na tom vytvořit si taková pravidla, která je budou maximálně chránit,“ poukázala na možná úskalí, která komplikují přijetí kvalitní normy.
Nutno také připomenout, že během přípravy zákona došlo ke změně v čele ministerstva vnitra, které zákon sepisuje. Radka Johna (VV) nahradil Jan Kubice (nestr.). A personální změny probíhaly i uvnitř resortu - třikrát se změnil náměstek ministra a střídali se i ředitelé odboru, který má přípravu zákona na starosti.
Výsledkem nahodilé přípravy zákona a nedostatečného vypořádání připomínek může být paskvil, který kýženou stabilitu úřednictva nepřinese a ani Brusel neukonejší. „Nestačí přijmout jakýkoliv zákon o úřednících. Evropská komise bude zkoumat kvalitu zákona a pokud dojde k závěru, že není zajištěna nezávislá a profesionální státní správa, hrozba zastavení eurofondů v období 2014 až 2020 bude trvat,“ varovala Michaela Suchardová z Nadačního fondu proti korupci.
Petr Nečas a Karolína Peake
Ze suverénního tajemníka jen loutka
Nedostatků v zákoně přitom zůstává celá řada. Velký otazník visí například nad funkcí státního tajemníka, který by měl být zodpovědný za personální řízení ministerstev. Tuto funkci považují neziskovky za nesmírně důležitou pro stabilitu a kontinuitu státní byrokracie. Jenže ministerstvo vnitra, byť se na poslední chvíli snažilo funkci tajemníka do zákona přidat, zřídilo místo nezávislého článku jen politickou loutku. Tajemníka má totiž jmenovat a odvolávat na návrh ministra premiér. Osud tajemníka tedy bude plně v rukou politiků.
"Pokud bude státní tajemník politiky jmenován, tak lze pochybovat o tom, že je to skutečně vrcholná úřednická funkce. Lepší v tomto ohledu je přijatý služební zákon (jehož platnost ale byla odložena do roku 2017, pozn. red.), kde je ředitel úřadu, respektive státní tajemník také zřízen, je to ale úřednická pozice obsazovaná otevřeným výběrovým řízením," popsala Petráková. Špatně vymezeny jsou přitom v zákoně o úřednících také kompetence tajemníka. Personálie by podle ní mezi ně vůbec spadat neměly. Naopak státní tajemník by měl zodpovídat za chod úřadu a komunikovat s politiky.
Karolína Peake
„Já pro zákon o úřednících budu ve středu na vládě hlasovat. Moje zásadní připomínka, tedy aby rozhodování v personálních oblastech nebylo v rukách ministra, vypořádána byla. Předpokládám, že jmenování a odvolávání státního tajemníka bude ještě předmětem diskuse ve sněmovně.“
Tejc: Předložíme vylepšený zákon z roku 2002
Fakt, že chce vláda nechat dolaďování zákona až na jednání ve sněmovně, kritizuje také opozice. Sociální demokracie se podle stínového ministra vnitra Jeronýma Tejce z ČSSD bude snažit situaci řešit tím, že znovu předloží sněmovně zmíněný služební zákon. Ten již v roce 2002 poslanci schválili a norma vyšla ve sbírce zákonů, nikdy však nenabyla účinnosti. Zákon totiž obsahoval automatické zvyšování tarifů, což si nakonec podle samotných sociálních demokratů i současného ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) státní kasa nemohla dovolit.
Aby předešla komplikacím, sociální demokracie ve spolupráci s nevládními organizacemi služební zákon aktualizovala. „Zejména jsme se pokusili ten zákon očistit od ekonomické zátěže,“ řekl Tejc s tím, že dopady nového služebního zákona do rozpočtu jsou podle něj nyní nižší i v porovnání se zákonem o úřednících.
Neziskovky si pak na služebním zákonu chválí hlavně to, že jasně stanovuje práva a povinnosti úředníků a zajišťuje jim dostatečnou ochranu před politickými tlaky. V oblasti odměňování pak také omezuje výši odměn na 25 % nárokové části platu, což ve vládním návrhu zcela chybí.
Peake ale slibuje: případné chyby a nedostatky v zákoně o úřednících bude možné ještě odstranit mezi prvním a druhým čtením ve sněmovně. A dostatek času prý v té době bude podle ní i na prodiskutování zákona s protikorupčními organizacemi a s opozicí.
Studio 6 o zákonu o státních úřednících (zdroj: ČT24)