Praha – Vláda uzavřela smlouvy s jednotlivými církvemi tak, že pro příští vládu bude velmi obtížně do nich zasahovat. V pořadu Hyde Park ČT24 to řekl Vojen Güttler, jeden ze čtyř ústavních soudců, kteří zastávali v otázce zákona o církevních restitucích odlišné stanovisko. Ze zákona podle něj nelze jasně dovodit, jak vláda dospěla k rozsahu majetku, který bude vydán, a zejména k celkové výši paušální finanční náhrady. Güttler ale předeslal, že ani on, ani jeho kolegové nikdy neřekli, že církevní restituce jsou protiústavní: „Nejde o fenomén vypořádání jako takový, ale o to, jakým způsobem to zákonodárce uchopil,“ podotkl soudce.
Soudce Güttler: Restituce nejsou protiústavní, jde o způsob vypořádání
„Stát a my všichni jsme se dostali do velmi obtížené situace, ne ani tak proto, že byl přijat zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, ale proto, že vláda jménem státu uzavřela smlouvy s jednotlivými církvemi,“ uvedl Güttler. Sporné podle něj je, zda tyto smlouvy mají skutečně právně závaznou povahu, jak tvrdil při jednání vlády ministr Petr Mlsna, a nebo zda je to pouhá politická deklarace, jak uváděl předseda Ústavního soudu doktor Rychetský.
Pokud by se ale skutečně jednalo o právně závazné smlouvy, vznikl by podle Güttlera vážný problém. Vláda totiž nevyčkala na rozhodnutí Ústavního soudu a uzavřela smlouvy již předtím. „Vytýká se jí, že kalkulovala s tím, že kterákoliv příští vláda by jenom velmi obtížně vstupovala jakýmkoliv zákonným či jiným opatřením do již uzavřených občanskoprávních smluv,“ vysvětlil Güttler.
Vojen Güttler se ke studiu práv dostal až po práci v jáchymovských dolech - tehdejší vedení gymnázia v Jičíně ho totiž nedoporučilo ke studiu na Právnické fakultě UK. Po začátku okupace vojsky Varšavské smlouvy odešel na krátkou dobu do Německa a po návratu nesměl soudit - pracoval jako právník. Václav Havel ho nominoval v roce 1992 do Ústavního soudu Československé federativní republiky, ze kterého vznikl Ústavní soud ČR. V něm ho nechal i Václav Klaus. Z funkce tak odejde letos v půlce léta po dvaceti letech.
V první řadě Güttler předeslal, že ani on, ani jeho kolegové nikdy neřekli, že církevní restituce jsou protiústavní. „Řekli jsme, že podle našeho názoru buď celý zákon o majetkovém vypořádání s církvemi, nebo některá jeho ustanovení jsou protiústavní. Nejde o fenomén vypořádání jako takový, ale o to, jakým způsobem to zákonodárce uchopil,“ podotýká soudce.
Na zákonu mu vadily především tři základní věci. Nesouhlasí zejména s definicí původního majetku církve. „Hovoří se zde o tom, co je to původní majetek církví. Tam se říká, že je to majetek, který byl ve vlastnictví církví, nebo jim příslušel. A teď je otázka, co to je, že majetek příslušel? To nikdo přesně neví,“ připomíná Güttler.
Nesouhlasil také s finančním vypořádáním, zejména s konkrétní absolutní částkou, která byla v zákoně definována. „A tady vznikla otázka, jestliže nevím, co vše bude vydáno, jak mohu dojít k takové částce,“ táže se soudce. Přísně vzato by peníze měly kompenzovat majetek, který z nejrůznějších důvodů není možné vydat. Jako problematické vidí Güttler také samotné smlouvy o vypořádání, nad nimiž je podle něj ve své podstatě vyloučena soudní kontrola.
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)