Parlamentní většina nemusí nutně znamenat 101 hlasů

Praha – Současná vládní krize může být vyřešena v řádu dní, domnívá se komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo. Zatímco sehnání 120 hlasů pro rozpuštění sněmovny by podle jeho názoru bylo problémem pro většinu parlamentních stran, snad kromě TOP 09, získání většiny pro staronový kabinet lze dosáhnout různými způsoby – třeba pasivním odchodem některých poslanců při hlasování. Na druhou stranu by získání těchto hlasů mohly bránit třeba osobní neshody některých kandidátů. A politické vyjednávání podle Šídla komplikuje i současná situace, kdy je nabídka postů výměnou za politickou podporu považována za trestný čin.

Demise premiéra sama o sobě neznamená vyhlášení předčasných voleb, k jejich vyhlášení je třeba 120 hlasů, ty by se podle Šídla mohlo podařit získat například koaliční TOP 09. „Ten, kdo bude hrát hlavní slovo, je TOP 09, která by byla schopná právě těchto 120 hlasů získat,“ myslí si komentátor.

  • „TOP 09 nemusí mít z předčasných voleb takový strach jako ODS, která je nyní na svém historickém minimu popularity,“ řekl Šídlo.
Petr Nečas a Martin Kuba
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Jak shánět většinu, když výměna hlasování za funkce se považuje za úplatek?

Jako o nejpravděpodobnější se v současnosti hovoří o variantě, že se stávající koalici podaří sestavit novou vládu. „Sněmovní počty jsou ale poměrně komplikované, podle Ústavy musíte mít většinu hlasů, což se dá zařídit ledasjak,“ řekl Šídlo a připomněl, že parlamentní většina nemusí nutně znamenat 101 hlasů. Reálnou možností například je, že někteří poslanci při hlasování odejdou, specifikem současného složení Poslanecké sněmovny jsou navíc dva „vypárovaní“ poslanci, kteří nyní sedí ve vězení: David Rath (ČSSD) a poslanec ODS Roman Pekárek.

  • „Vláda, která je menšinová, a tato koalice menšinová je, moc šancí na to vládnout nemá,“ poukázal Šídlo.

Otázkou také je, jakým způsobem bude koalice pro svou novou vládu shánět hlasy. „Vzhledem k tomu, že teď policie považuje výměnu hlasování za funkce za úplatek, bude to velice složité,“ upozornil Šídlo. Pomoci s vyjednáváním by podle něho mohl i prezident Miloš Zeman.

Do hry přitom přichází i osobní vztahy. „Já se těším, jak pro vládu bude hlasovat třeba Pavel Bém,“ řekl Šídlo, který si není jist ani tím, jestli by například pro vládu Martina Kuby zvedl ruku Michal Doktor. „Oni se myslím upřímně nesnášejí,“ odhadl Šídlo. A nejde jen o to, že byl Doktor rivalem Martina Kuby při výběru ministra průmyslu. „Problém v jejich vztahu je mnohem hlubší a má kořeny v jižních Čechách,“ řekl Šídlo.

Martin Kuba je navíc kandidátem, který nemusí vyhovovat koaličním ani opozičním stranám, kromě jiného i proto, že by mohl posílit v současné době mezi voliči nepopulární ODS. „Obava, kterou mohou sdílet ČSSD i TOP 09, spočívá v naplnění verze, v níž by premiér Kuba dokázal pozvednout ODS do řádných voleb a sociální demokracie by neměla tak silný výsledek jako ve volbách předčasných,“ napsalo například dnešní Právo. Míchání vládních sestav by se pak podle deníku ujal prezident Miloš Zeman.

  • „Hradu by vyhovovala co největší rozdrobenost Sněmovny, protože s takovými ingrediencemi se lépe vaří polévka opozičněsmluvní chuti než s mocnou ČSSD, která by Zemana zdvořile přehlížela,“ píše Právo.

Mitrofanov: Nevíme, v jakém tvaru bude politická scéna za několik hodin

Podle komentátora Práva Alexandra Mitrofanova je naprosto klíčová otázka těchto dnů, zda bude Martin Kuba přijatelný kandidát pro TOP 09. „Z toho, co obecně víme, tak to není člověk, kterého by TOP 09 s klidným svědomím schválila,“ řekl Mitrofanov.

Velký vliv v současné situaci podle Mitrofanova získávají malé a drolící se strany až nezařazení jednotlivci. „Nevíme, v jakém tvaru bude politická scéna za několik dní, nebo dokonce hodin,“ řekl komentátor.

Strana LIDEM podle něj ale rozhodně klíčová není, Mitrofanov pochybuje i o tom, že by v zájmu LIDEM byly předčasné volby. „Když jsem slyšel Karolínu Peake, tak velká ochota účastnit se na vlastního zániku, tam není,“ řekl Mitrofanov, který nevěří ve velkou podporu pro tuto stranu v příštích volbách.

  • „Nedokážu si představit normální zemi, kde by lidé volili LIDEM,“ řekl Mitrofanov.

Kopeček: O úřednickou vládu nestojí ani levice ani pravice

Další možností je úřednická vláda. „Je třeba brát v úvahu, že by úřednická vláda měla mít důvěru sněmovny. V tuhle chvíli, se mi nezdá, že by k tomu byla levice ochotná, a rovněž se mi nezdá, že by k tomu měla chuť pravice,“ uvedl politolog Lubomír Kopeček. Hrát se tak podle něj bude nejen o podobu a mandát kabinetu, ale i o to, kdo by ho vedl.

Mitrofanov: Úřednická vláda by byla dárkem pro pravici

Naopak komentátor Práva Alexandr Mitrofanov si myslí, že pravicovým stranám by mezičas, daný úřednickou vládou pomohl. „Úřednická vláda by byla velký dárek pro pravici a velká rána pro levici, která by se neměla několik měsíců do koho strefovat,“ uvedl Mitrofanov. Pravice by měla čas si odpočinout, naopak levici by úřednická vláda uškodila, její kampaň by byla mimo prostor a čas.

Premiér Petr Nečas podá demisi (zdroj: ČT24)