Praha – Prezident Miloš Zeman pověřil Jiřího Rusnoka sestavením vlády odborníků. Odmítl tak kandidaturu Miroslavy Němcové, za niž se postavila koalice. Nového premiéra nyní čeká zásadní krok: do třiceti dnů od jmenování vlády musí požádat sněmovnu o důvěru. Už teď je ale jasné, že ji nezíská. Prezident v takovém případě jmenuje nového premiéra, ústava mu na to ale žádnou lhůtu nedává. Rusnokův kabinet tak může vládnout v demisi klidně až do řádných voleb v květnu 2014. Další možnost mají v rukou sami poslanci: pokud se rozhodnou rozpustit sněmovnu, musí se nové volby uskutečnit do 60 dnů bez ohledu na to, co si přeje prezident.
Úřednická vláda zřejmě nedostane důvěru. Co bude následovat?
Vláda odborníků, jak ji nazývá Miloš Zeman, by měla vyplnit překlenovací období do řádných či předčasných voleb. Pokud se do té doby, než předstoupí před Poslaneckou sněmovnu, nestane v myslích zákonodárců něco zásadního, je více než pravděpodobné, že důvěru nedostane.
Prezidentova vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny?
Pokud by opravdu nová vláda padla, musí prezident jmenovat nového premiéra, který by se se svými ministry opět pokusil obstát před sněmovnou. V ústavě ale není řečeno, do kdy tak má učinit. Když tedy bude prezident váhat, první jmenovaná vláda by bez důvěry mohla vládnout do řádných voleb v květnu. Časová prodleva ostatně v novodobých českých dějinách není tolik neobvyklá. Například v roce 2008 řídil Mirek Topolánek v demisi Česko čtyři měsíce, na což při jmenování Rusnoka upozornil i Zeman. Pokud by prezident přeci jen nového premiéra jmenoval a jeho vláda opět ve sněmovně nezískala důvěru, přichází na řadu předseda sněmovny. Prezident podle ústavy musí při třetím pokusu o sestavení vlády jmenovat premiéra právě na základě jeho návrhu.
Pokud ale vláda nebude mít důvěru sněmovny, nepodaří se jí pravděpodobně prosadit žádné zákony. Nicméně může bez parlamentu schvalovat jak velvyslance, tak různá nařízení, jako je zvýšení minimální mzdy. Zároveň ji čeká i příprava rozpočtu, který ovšem následně musí stejně schválit Poslanecká sněmovna. V krajním případě by tato vláda mohla prosadit i některá Zemanova přání týkající se tendru na dostavbu Temelína či rozhodnout o dalším pronájmu stíhaček Gripen.
Ilustrační foto
Sněmovna by se mohla rozpustit v půlce července
Záleží tedy na poslancích, zda se nakonec dohodnou a sněmovnu rozpustí. Pokud by se tak stalo, nemá prezident na vybranou a předčasné volby se budou konat tak jako tak. Podle ústavy se musí konat do šedesáti dnů po rozpuštění sněmovny.
Na rozpuštění sněmovny je zapotřebí 120 poslaneckých hlasů. Nejhlasitějšími zastánci předčasných voleb jsou zatím ČSSD, Věci veřejné a KSČM. „Skutečným řešením politické krize může být pouze rozpuštění sněmovny a uskutečnění nových voleb,“ prohlásil dnes Bohuslav Sobotka. Úřadující šéf ODS Martin Kuba ale považuje předčasné volby až za poslední řešení. Koalice dnes totiž vystoupila s prohlášením, že má 101 poslanců, aby mohla vládnout: „Předpokládáme, že je zde ještě druhý pokus pana prezidenta a že v něm bude mnohem, mnohem pragmatičtější.“
GALERIE
videogallery_350060