Předseda vlády: JIŘÍ RUSNOK
Ekonom Jiří Rusnok (52) je v pořadí desátý český premiér, z toho třetí úřednický. Zkušenost s exekutivou získal coby ministr financí ve vládě Miloše Zemana a ministr průmyslu a obchodu ve vládě Vladimíra Špidly. Dosud působil jako prezidentův poradce pro ekonomiku a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV), v profesním životě pak posledních deset let pracoval ve vedení penzijního fondu ING. V premiérské funkci střídá Petra Nečase (ODS).
Ministr vnitra: MARTIN PECINA
Někdejší ředitel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina (44) řídil ministerstvo vnitra už v letech 2009–2010 coby člen úřednického kabinetu Jana Fischera. Ve volbách v roce 2010 kandidoval do sněmovny za sociální demokracii, mandátu se vzdal o rok později po zvolení Bohuslava Sobotky předsedou ČSSD. Před přijetím ministerského křesla v Rusnokově vládě působil jako generální ředitel společnosti Vítkovice Power Engineering, která je součástí vítkovického strojírenského holdingu. V ministerské funkci střídá Jana Kubiceho (bezpartajní, nominant ODS).
Ministryně spravedlnosti: MARIE BENEŠOVÁ
Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (65) je řadu let výraznou představitelkou sociální demokracie, od roku 2011 do letošního března byla i její první místopředsedkyní. Ve straně platí za stoupenkyni Miloše Zemana, před prvním kolem prezidentské volby ho podpořila i proti stranickému kandidátovi Jiřímu Dienstbierovi. V minulosti Benešová proslula kontroverzním výrokem o justiční mafii ve vztahu ke kauze Jiřího Čunka, později se za něj musela omluvit. Aktuálně působí v advokacii, na ministerském postu vystřídá Pavla Blažka (ODS) - její ministerské angažmá ale nelibě nese ČSSD.
Ministr zemědělství: MIROSLAV TOMAN
Prezident Potravinářské komory Miroslav Toman (53) zasedá v představenstvu Agrární i Hospodářské komory, v letech 2002 až 2006 pracoval jako náměstek na ministerstvu zemědělství (pod sociálnědemokratickými ministry Palasem, Zgarbou a Mládkem), má za sebou i diplomatickou zkušenost – v 90. letech působil jako obchodní rada na zastupitelských úřadech ve Washingtonu a Bratislavě. Tomanův otec byl v 80. letech ministrem zemědělství ve Štrougalově vládě. Ve funkci Toman střídá Petra Bendla (ODS).
Ministr kultury: JIŘÍ BALVÍN
Jiří Balvín (59) je znám jako bývalý ředitel České televize. Působil zde už od roku 1992 jako šéfproducent uměleckých pořadů. S jeho ředitelskou érou mělo být spojeno zklidňování poměrů po tzv. „televizní krizi“ na přelomu let 2000 a 2001, což se mu ale podle Rady ČT příliš nepodařilo. Veřejnoprávní médium vedl do listopadu 2002, také další roky ale spojil s managementem známých televizí. Záhy nastoupil do čela vedení hudební stanice Óčko a vedl ji 9 let až do roku 2012, následně v televizi působil dál jako manažer pro speciální projekty. Ve vládě vystřídá Alenu Hanákovou (STAN), která se rozhodla pro odchod ještě před vládní krizí.
Ministr zahraničí: JAN KOHOUT
Jan Kohout (52) působil dvacet let v diplomacii, mimo jiné zastupoval Česko v OSN nebo byl velvyslancem ČR při Evropské unii. V úřednické vládě Jana Fischera zastával v letech 2009-2010 rovněž post ministra zahraničí. Od listopadu 2010 je v dozorčí radě ČEZu. Kohout byl členem komunistické strany (1986-1989), v roce 1995 vstoupil do ČSSD. Nyní kvůli svému angažmá členství přerušil, podobně se zachoval i v minulosti coby člen Fischerova kabinetu. Kohout nahradí na ministerském postu Karla Schwarzenberga (TOP 09) - a už se dal slyšet, že chce resort stabilizovat, včetně obnovení procesu střídání velvyslanců. To je blokováno sporem Schwarzenberga s prezidentem Zemanem.
Ministr práce a sociálních věcí: FRANTIŠEK KONÍČEK
Bývalý ředitel Lesů ČR (2006-2007) František Koníček (60) se v posledních letech zabývá hlavně podnikáním. Zhruba půl roku seděl v Poslanecké sněmovně za ČSSD, kam se dostal jako náhradník za zesnulou kolegyni. V roce 2006 na mandát rezignoval. Dva roky byl náměstkem ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. V ministerském křesle vystřídá Ludmilu Müllerovou (TOP 09).
Ministr školství: DALIBOR ŠTYS
Přírodovědec Dalibor Štys (50) od loňského roku vede odbor výzkumu a vývoje na ministerstvu školství. Předtím pracoval pro Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, kde v roce 2002 založil Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech. Jeho ředitelem byl do konce roku 2011, poté se stal proděkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. V minulosti pracoval tři roky na univerzitě v Lundu ve Švédsku, nejprve jako stipendista a poté jako výzkumný inženýr. Jako vědec se mimo jiné experimentálně zabývá termodynamickými ději v živých systémech, jím vedený ústav se věnoval biotechnologickým postupům pro výrobu léků. V křesle ministra školství vystřídá Petra Fialu, který sice dostal od Rusnoka nabídku ve funkci setrvat, ale rozhodl se ji odmítnout.
Ministr zdravotnictví: MARTIN HOLCÁT
Martin Holcát (59) je náměstkem pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol. Specializací otolaryngolog. V letech 1999 a 2000 byl prvním náměstkem ministra zdravotnictví (Ivana Davida a poté Vladimíra Špidly jako pověřeného šéfa resortu). Šéfoval několik let Všeobecné fakultní nemocnici. Poté vedl Koordinační středisko transplantací, patřící pod ministerstvo zdravotnictví. Byl také šéfem konzilia, které se staralo o prezidenta Václava Havla. Ve funkci vystřídá Leoše Hegera (TOP 09).
Ministr pro místní rozvoj: FRANTIŠEK LUKL
Místopředseda Svazu měst a obcí ČR Fratišek Lukl (35) stojí v čele Kyjova od roku 2005. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, v diplomové práci se věnoval problematice Evropského soudního dvora. Není členem žádné politické strany, do obecního zastupitelstva kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů Sedmadvacítka nezávislých. Loni jako lídr Sdružení nestraníků neúspěšně usiloval o post jihomoravského hejtmana.
Ministr průmyslu a obchodu: JIŘÍ CIENCIALA
Rektor ostravské soukromé Vysoké školy podnikání Jiří Cienciala (63) je profesně spjat především s Třineckými železárnami, které řídil čtrnáct let a od roku 2012 je členem jejich dozorčí rady. Vítěz ankety Manažer roku za rok 2008 rovněž působí v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, kterou využívá odstupující kabinet Petra Nečase. Ve funkci ministra průmyslu a obchodu střídá Martina Kubu (ODS).
Ministr dopravy: ZDENĚK ŽÁK
Někdejší generální inspektor Českých drah Zdeněk Žák (45) se v oblasti dopravy pohybuje celý svůj profesní život; v ČD pracoval jako externí poradce, řídil Drážní inspekci, v čase Topolánkovy vlády krátce působil jako náměstek ministra Petra Bendla; několikrát kritizoval údajné neprůhledné hospodaření drah a bez Bendlova vědomí usiloval o odvolání šéfa ČD Petra Žaludy. V době, kdy byl současný prezident Miloš Zeman premiérem, radil mu Žák v otázkách dopravy (2000). Na ministerstvu střídá Zbyňka Stanjuru.
Ministr obrany: VLASTIMIL PICEK
Bývalý náčelník generálního štábu Vlastimil Picek (56) mění pouze premiéra, ministrem obrany se stal už v březnu. Předtím krátce působil jako první náměstek ministra obrany, kdy vedl tým vyjednávající o dalším pronájmu švédských stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu. Rovněž připravoval řadu legislativních změn.
Ministr životního prostředí: TOMÁŠ PODIVÍNSKÝ
Někdejší kariérní diplomat Tomáš Podivínský (43) na ministerstvu životního prostředí v současné době působí jako náměstek pro sekci technické ochrany. Absolvent pražské žurnalistiky byl v listopadu 1989 členem stávkového studentského výboru, do diplomacie vstoupil v roce 1996. Působil na ambasádě ve Vídni v čase česko-rakouského jednání o JE Temelín, později pracoval jako šéf kanceláře lidoveckého ministra zahraničí Cyrila Svobody. V ministerské funkci Podivínský střídá svého současného šéfa Tomáše Chalupu (ODS).
Ministr financí a vicepremiér: JAN FISCHER
Jan Fischer (62) působí od května v energetické skupině CE Group, je odpovědný za strategické řízení projektů energetického komplexu Rožná a připravovaného plynovodu. S působením ve vládě má zkušenosti z premiérské funkce z takzvané překlenovací vlády po pádu koaličního kabinetu na jaře 2009. Znovu se objevil v politice jako kanidát v přímých prezidentských volbách, kde ale oproti očekávání nakonec propadl, když skončil již v prvním kole se ziskem 16,35 procenta hlasů. Před druhým kolem volby nepřímo podpořil vítěze Miloše Zemana.
