Praha - „Osvobozující rozsudek nad lídrem Věcí veřejných Vítem Bártou a bývalým místopředsedou strany Jaroslavem Škárkou byl našemu soudu nadiktován,“ stěžuje si soudce obvodního soudu pro Prahu 5 Jan Šott v materiálu odeslaném v květnu ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Píše o tom dnešní deník Právo. Případem Bárta-Škárka se musel Šott zabývat opakovaně. Zatímco poprvé oba podmíněně odsoudil, podruhé už s ohledem na odvolací soud dvojici osvobodil. Tvrdil, že ač se změnou verdiktu nesouhlasil, musel se podřídit odvolacímu soudu.
Soudce: Rozsudek nad Bártou a Škárkou nám byl nadiktován
Deník Právo má nyní k dispozici návrh na stížnost pro porušení zákona v precedentní kauze, která měla poprvé posunout vnímání politické korupce v Česku. Kromě soudce Jana Šotta napadl již dříve odsuzující rozsudky nad politiky Věcí veřejných dovoláním k Nejvyššímu soudu také státní zástupce Pavel Zeman. Ten upozorňuje na nesprávné právní hodnocení Bártových a Škárkových skutků, Šott kritizuje celý procesní postup soudů.
Obvodní soud pro Prahu 5 původně Bártu potrestal za podplácení osmnáctiměsíční podmínkou a Škárku za podvod třemi lety vězení. Odvolací soud ale rozsudek zrušil s tím, že Bárta ani Škárka trestný čin nespáchali, obvodní soud tak kauzu musel řešit znovu a oba muže osvobodil.
GALERIE
Jaroslav Škárka autor: Šimánek Vít, zdroj: ČTK
„Procesní postup odvolacího soudu je flagrantním porušením trestního řádu,“ cituje deník Šotta. Městský senát soudkyně Jarmily Löffelmanové nařídil Šottovi oba politiky zprostit obžaloby, výhrady k tomu, jak Šottův senát korupční aféru objasnil a popsal, ale městský soud nevznesl. Věc pouze jinak právně posoudil a původním soudcům tak, podle listu Právo, nezbylo než letos v lednu splnit přání nadřízených a politiky osvobodit.
To považuje Šott za porušení trestního řádu a porušení dvouinstančního řízení. Löffelmanová měla podle něj rozhodnout sama v odvolacím řízení a ve veřejném procesu. „Lze jen stěží porozumět, co míní odvolací soud (…), když fakticky cestou uplatnění svého závazného právního názoru (…) donutí soud I. stupně vyhlásit rozhodnutí, které učinil sám,“ cituje Právo Šotta.
Šott požaduje zrušení jak listopadového usnesení městského soudu, tak vlastního lednového „vynuceného“ rozsudku, jako i březnového usnesení městského soudu, které tento verdikt posvětilo.
Soudce Šott (23. 1. 2013):
„Je nepochybné, že jakkoli byla věc vrácena zdejšímu soudu k novému rozhodnutí, ve skutečnosti máme naprosto nulový prostor k vlastnímu posouzení věci a je nám odvolacím soudem uloženo, abychom formálně jako své vlastní rozhodnutí vyhlásili rozhodnutí učiněné ve skutečnosti odvolacím soudem.“
Nejvyšší státní zástupce ČR Pavel Zeman
Šéf žalobců podal dovolání v úplatkářské kauze Bárty a Škárky také
Jak bude teď ministr spravedlnosti pokračovat, není jisté. Podle jeho mluvčí Štěpánky Čechové zatím stížnost k Nejvyššímu soudu nepodal. Nejvyšší soud se ale přesto bude případem Bárta-Škárka zabývat, a to na základě dovolání nejvyššího žalobce Pavla Zemana. Ten se od Šotta liší v právní kvalifikaci skutků. Soudy měly podle Zemana Bártu shledat vinným z podplácení a Škárku z poškozování cizích práv. „Nejvyšší státní zastupitelství navrhuje Nejvyššímu soudu, aby zrušil rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně a věc vrátil k novému projednání,“ informovala mluvčí NSZ Helena Markusová.
Pražský městský soud koncem března pravomocně potvrdil zprošťující rozsudek v trestní kauze a nevyhověl odvolání státního zastupitelství, které politiky vinilo z podplácení a z přijetí úplatku. Obžaloba tvrdila, že Bárta dal tehdejším stranickým kolegům, poslancům Škárkovi a Kristýně Kočí, 170 000 a 500 000 korun za to, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy ve straně. Škárka údajně úplatek přijal a část peněz také použil. Bárta, který kvůli kauze rezignoval na funkci ministra dopravy, se hájil tím, že Škárkovi a Kočí peníze jen půjčil.
Rozsudek v případu Bárta: Politické intrikaření není trestný čin
Soudce Jan Šott loni v dubnu Bártu neodsoudil na základě svědectví Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky, ale na základě Bártovy vlastní svědecké výpovědi. Bárta se podle soudce snažil přimět poslance Věcí veřejných k tomu, aby nehlasovali pro zdanění poslaneckých náhrad. „Ke spáchání trestného činu se objektivně zcela doznal, jako by se domníval, že jeho jednání trestné není, a to přispělo podstatným způsobem k objasnění věci,“ uvedl soudce v odůvodnění. Případ ale nakonec skončil ve prospěch Víta Bárty: Městský soud odmítl, že by Bárta uplácel, s argumentací: „Chování ve stylu politického intrikaření nepodléhá trestní odpovědnosti, ale odpovědnosti před voliči.“
Pokud by se u Nejvyššího soudu sešly oba podněty, bude je ve sloučeném jednání řešit stejný senát, uvedl mluvčí Petr Knötig.
Vít Bárta