Další čtyři „převaláci“ míří do své vlasti

Praha - Pražská zoo vypravila další čtyři koně Převalského do Mongolska. Jde už o třetí návrat divokých koní do volné přírody za poslední tři roky. Koně odletěli v 15:00 z kbelského letiště armádním letounem CASA, let potrvá víc jak 17 hodin. Klisna Rosina nakládání do přepravního boxu špatně snášela, museli proto místo ní vyslat klisnu Barču.

„Je to akce, u které není zaručen úspěch. Komplikací může být celá řada,“ prohlásil ředitel pražské zoo Miroslav Bobek s odkazem na výměnu klisen.

Koně dnes byli do Kbel převezeni ze stanice v Dolním Dobřejově. Klisna Rosina si ale v transportní bedně lehala. „Bylo velké riziko, že ten její transport bude ještě komplikovanější, než jsme zvyklí,“ vysvětlil Bobek s tím, že Barča byla připravena jako náhradnice právě pro případ takovýchto komplikací a musely se jí jen aktualizovat dokumenty pro převoz. Při nakládání z nákladního auta do letadla muselo každou bednu táhnout po plošině deset pracovníků zoo. Neklidným koním, kteří byli jen lehce utlumení, mezitím stříkali malými průzory do přepravky feromony, aby se ještě víc uklidnili. O klisny se na palubě stará chovatel, veterinář a kurátorka chovu kopytníků.

Na palubě letadla jsou čtyři klisny - Lotusz, Spange, Jácint a Barča.

Letadlo nyní míří do Kazaně. Další přistání bude v Novosibirsku. Na nezpevněné ploše letiště v mongolském Bulganu přistanou koně v úterý v 08:35 středoevropského letního času. Poté je ještě čeká mnohahodinová jízda v autech do aklimatizační obory v národním parku Gobi B. Zde pobudou asi půl roku, než budou vypuštěni do volné přírody. Jde o to, aby byli pod kontrolou a také aby mohli být během kruté mongolské zimy v případě potřeby dokrmováni. 

Podle zástupců armády je přeprava koní dobrou příležitostí k výcviku a přínosem pro piloty. Tyto zkušenosti pak mohou využít například při humanitárních aktivitách. 

Stanice v poušti Gobi má pro návrat zvířat do přirozeného prostředí mimořádný význam, protože leží asi 70 kilometrů od míst, kde byli v roce 1968 poslední divocí koně pozorováni. Právě sem byli koně Převalského z Prahy převáženi už dříve.

Zoo Praha je jedním z hlavních organizátorů mezinárodních převozů koní do jejich původní vlasti. Čtyři klisny - Anežku, Spelu, Xaru a Gretu - poslala zoo do Mongolska loni v červenci. Klisny tuto sobotu opustily aklimatizační ohradu a připojily se k hřebci Erkhes. Dvě z nich mají obojky s vysílačkami, takže bude možné sledovat jejich pohyb na internetu. 

Další čtyři koně - Matyáše, Limu, Kordulu a Cassovii - dopravila zoo do mongolských stepí předloni. Všechny klisny nyní žijí v harému hřebce Diabeliho. Lima a Cassovia mají krátce před porodem, Lima má už i roční hříbě.

První český transport koní Převalského do Mongolska navázal na transporty organizované od 90. let ze západní Evropy, které posléze ustaly z důvodu nedostatku peněz. Podle Bobka je ale stále potřeba volně či polovolně žijící stáda převaláků stále posilovat. Do Mongolska posílá zoo hlavně klisny, důležité také je, aby koně byli co nejvíce geneticky odlišní od těch, kteří už v zemi svých předků jsou. 

Anežka, Greta, Spela a Xara opustily aklimatizační ohradu
Zdroj: Petr Jan Juračka/Facebook Návrat divokých koní

Převoz koní vyjde asi na 900 000 korun, což je prý díky spolupráci s armádou jen zlomek komerční ceny. Tuto částku zoo uhradí ze sbírky na koně Převalského, ale také z darů sponzorů či ze vstupného - z každé vstupenky jde na záchranu těchto ohrožených zvířat jedna koruna. Další nákladovou položkou v řádu statisíců korun je transport zvířat v rámci Česka či Mongolska, někteří lidé také museli letět napřed - podle Bobka se ale i tyto náklady hradí ze stejných zdrojů. 

Ve volné přírodě byl kůň Převalského, poslední divoký kůň vůbec, vyhuben před 40 lety. Pražská zoo se v chovu koní Převalského, kterého má i ve svém znaku, velmi angažuje a od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu. Podsaditého hnědorezavého koníka s krátkou hřívou a světlým pruhem na zádech objevil kolem roku 1860 v mongolské stepi ruský generál N. M. Prževalský a jeho první exempláře začaly spásat pražskou trávu již v roce 1932.

Vydáno pod