Praha – Česko si dnes státním svátkem připomnělo upálení středověkého kněze a církevního reformátora Jana Husa, k němuž došlo před 598 lety v Kostnici. Centrem vzpomínkových akcí se stala především místa s Husovou osobností spojená – rodiště v Husinci, hrad Krakovec nebo pražská Betlémská kaple, kde mistr Jan kázal proti svatokupectví, a zažehl tak jiskru pozdějšího husitského hnutí.
Stalo se 6. července: Oheň zaplál v Kostnici
Odkaz svého nejslavnějšího rodáka si dvoudenními slavnostmi připomněl Husinec na Prachaticku. „Myšlenku mistra Jana Husa je třeba obnovovat, protože v návalu všech událostí a v překotnosti současného života se otázka duchovna trochu potlačuje,“ soudí starosta Husince Ludvík Friedberger. Město svého nejvýznamnějšího rodáka oslavilo lampionovým průvodem, který vzdal Husovi úctu před jeho sochou na náměstí a myslitelův odkaz vzpomenul také před jeho rodným domkem. Součástí oslav byla i ekumenická bohoslužba.
Na hradě Krakovci, kde Hus po nuceném opuštění Prahy kázal, dopoledne odstartovala Husova pouť – historický průvod simulující cestu na koncil v Kostnici. Trasa měří 260 kilometrů, vede přes Planou u Mariánských Lázní, Tachov a bavorská města Bärnau a Hirschau až do Norimberka. „O historii si může člověk hodně přečíst, ale tady si může kus historie sám projít,“ řekl jeden z poutníků Bernd Eccarius. Pouť by organizátoři chtěli do roku 2015 protáhnout až do Kostnice - aby přesně kopírovala cestu, na kterou se před šesti sty lety vydal Jan Hus. Letošní putování by měla skončit 20. července.
- Betlémská kaple zdroj: Wikipedia.org
- Mistr Jan Hus (vyobrazení v pražské Betlemské kapli) zdroj: ČT24
Osud středověkého učence potom vzpomněla i Praha. V Betlémské kapli odpoledne proběhla slavnostní bohoslužba Církve československé husitské, jež dodnes staví na Husově reformátorském odkazu. Jedná se přitom o specificky českou národní církev, jejíž působení je omezeno jen na území někdejšího Československa; podle posledního sčítání lidu se k ní v Česku hlásí 39 276 věřících. Mši za doprovodu dalších hodnostářů vedl patriarcha Tomáš Butta.
Zhruba stovka lidí se sešla na Staroměstském náměstí před Husovým pomníkem z dílny Ladislava Šalouna, aby vyslovila nesouhlas se současným stavem římskokatolické církve či schváleným zákonem o církevních restitucích. Účelem shromáždění bylo předání dopisu na Pražské arcibiskupství; list je určen pro papeže Františka, aby majetek vrácený od státu nepřijal.
„Papež je nejvyšší správce veškerých majetků. Když řekne, to nebereme, to nechte českému státu, není nikoho, kdo by to zvrátil. Proto mu píšeme,“ řekla jedna z pořadatelek a signatářka dopisu pro papeže Lenka Procházková. Podle ní jde o jednu z posledních možností, jak restituce zastavit. Ústavní soud je totiž rozhodnutím z června ponechal v platnosti. Protest v den státního svátku byl přitom příznačný, neboť Hus kázal právě proti majetku a bohatství církve coby proti mravnímu poklesku.
- Šalounův pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze autor: Jiří Berger, zdroj: ČTK
- Mistr Jan Hus zdroj: ČT24
Proč se stal Hus knězem? Chtěl společenskou vážnost
Za pravděpodobný rok narození Jana Husa historici označují rok 1371. Husovi rodiče si přáli, aby se jejich syn stal knězem, jak ale uvádí patriarcha husitské církve Tomáš Butta, u samotného Jana byl motiv kněžské dráhy podstatně povrchnější: „Jak sám později dokládá, chtěl být v úctě u lidí a chtěl být vážen pro roucho kněžské.“
Po vystudování pražské univerzity Hus vstoupil do zdejšího učitelského sboru, v roce 1409 se dokonce stal jejím rektorem.
Mistr Jan Hus v promluvě ke studentům pražské univerzity (1409): Oko rozumu a oko citu, to jsou oči duchovního člověka, jimiž má zkoušet rozeznati věci užitečné a lepší, pročež spojme schopnost obou těch očí, aby jednotná schopnost byla silnější. Jestliže správně pochopíme, že je něco dobré, ze všech sil to také uskutečňujme.
Na kněze byl Hus vysvěcen asi jako třicetiletý. Jeho kazatelskou platformou se v roce 1402 stala Betlémská kaple, odkud se šířily jeho kritické myšlenky o nutnosti změn ve společnosti. Spolu s dalšími reformátory se stavěl ostře proti prodeji odpustků, tedy možnosti věřících vyplatit se ze svých hříchů, jež sám nazýval svatokupectvím. Taková kritika však popudila papeže Jana XXIII., na Husa uvalil klatbu, církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi a v roce 1411 jej exkomunikovala.
- Upálení Jana Husa na středověké iluminaci autor: ullstein - Archiv Gerstenberg, zdroj: ČTK/ullstein bild
- Upálení Jana Husa na středověké iluminaci autor: ullstein - Archiv Gerstenberg, zdroj: ČTK/ullstein bild
Na koncil do Kostnice původně odjel hájit své pojetí křesťanského učení. Namísto toho byl odsouzen jako kacíř a vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení, málo se ovšem ví, o co se Hus s papežskou mocí přel; vedle kritiky církve totiž za tragickým koncem českého učence stála i ryze náboženská disputace o podobě bohoslužby.
Zatímco katolická církev pevně zastávala názor, že je Ježíš Kristus v chlebu i ve víně (tělo Kristovo, krev Kristova) trvale přítomen, Hus tvrdil, že tato přítomnost je pouze relativní a vážně se pouze na tu část mše, při které je slavení památky poslední večeře Páně. Za svůj vzdor nakonec tuzemský učenec zaplatil životem. Upálen byl 6. července 1415, jeho popel byl vysypán do Rýna.
Životním osudům mistra Jana Husa se věnoval i cyklus České televize Světci a svědci. Podívejte se.
GALERIE
videogallery_000233769