Praha – Podle Vrchního státního zastupitelství v Praze nedošlo při přijetí zákona o církevních restitucích k žádnému trestnému činu. Oznámil to náměstek šéfky pražských žalobců Adam Bašný. Právě na pražské žalobce se kvůli vyrovnání státu s církvemi obrátilo několik občanů, podle Bašného ale nelze odpor k restitucím řešit cestou trestního práva, pokud nebylo zjištěno žádné protiprávní jednání.
Schválení restitucí neprovázel žádný trestný čin, uvedli žalobci
Na pražské žalobce se obrátila mj. aktivistka a spisovatelka Lenka Procházková, která proti restitucím vystupuje dlouhodobě. Zdůrazňuje, že stát chce vrátit církvím majetek, který jim nepatří. Církev podle ní lesy či polnosti nevlastnila, pouze je spravovala. Uvedla, že pochybuje o legálnosti vrácení majetku.
Po obdržení několika podání k tématu církevních restitucí zadal Bašný koncem minulého roku legislativcům z vrchního státního zastupitelství úkol, aby se vyjádřili k některým zpochybňovaným momentům z procesu přijímání zákona. „Ani z vnějších podání, ani z vnitřní analýzy našeho úřadu nevyplynuly takové konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly možnost zahájení trestního řízení. Tedy nebyla a nejsou dána taková konkrétní podezření, že by došlo ke spáchání trestného činu,“ shrnul závěr žalobců. „Je zřejmé, že ve věci se jedná o primární odpovědnost politickou,“ doplnil.
Za zcela podstatné pak označil červnové rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl senátorský návrh na zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Vyrovnání státu s církvemi
Vláda Petra Nečase prosadila církevní restituce jako vypořádání s dědictvím komunismu. Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve získat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let. Opoziční parlamentní strany měly k zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi výhrady a jeho zrušení postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM.