Nyní již bývalí poslanci Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a Ivan Fuksa si podle vyšetřovatelů nechali od expremiéra Petra Nečase (ODS) slíbit za složení mandátu úplatek ve formě postů ve firmách. NS ovšem před několika dny vyňal exposlance z pravomoci policie a justice, protože na složení mandátu se podle soudu vztahuje imunita poslanců. „Při vší úctě ke kolegům považuji za zásadní chybu, že ve chvíli, kdy rozhodli, nevysvětlili proč,“ řekl Lidovým novinám Baxa.
Nejasnosti kolem verdiktu vychýlily situaci do extrému, míní šéf Nejvyššího správního soudu. „Soudci měli po rozhodnutí vystavit své tváře a měli velmi přesvědčivě vysvětlit, proč rozhodli právě tak,“ řekl deníku. „Autority, jako jsou soudy, by měly do společnosti přinášet stabilitu a pořádek. Tady to mělo úplně opačný efekt. Každý si vybírá z rozhodnutí, co chce, a obhajuje tím svůj názor. Výklad ústavy není denní chleba Nejvyššího soudu a na tom rozhodnutí je to bohužel vidět,“ dodal.
Ani politici ale podle Baxy dění ve společnosti neuklidnili. „Brání dosavadní směr politiky jako něco, co je normální. Přesvědčují nás, že to přece nemůže být jinak. Dostávají se do ostrého protikladu s tím, co si myslí lidé. Tím znovu zesiluje dělení společnosti na my a oni,“ řekl.
Baxa v rozhovoru hájil postup olomouckého vrchního státního zástupce Iva Ištvana, který má kauzu na starosti. „To, že jednání, které teď žalobci popsali jako trestný čin, není v učebnicích a není na to soubor judikatury Nejvyššího soudu, ještě neznamená, že to nemůže být trestný čin,“ uvedl. „Neříkám, že to trestný čin je. Tuto zásadní debatu o roli trestního práva v politice bych rád viděl nad tím rozsudkem, který by popsal, kde je přesně hrana mezi politickým obchodem a trestným činem,“ řekl LN.
