Státní zástupci v přípravném řízení rozhodli o zastavení 322 trestních stíhání u 468 obviněných, soudci pak zastavili dalších 177 stíhání 436 obviněných či obžalovaných lidí. „Uvedené závěry lze označit pouze jako dílčí, a to k datu 30. června 2013, neboť aplikace druhého článku amnestie jak ze strany státních zástupců, tak i ze strany soudů stále probíhá,“ upozornila mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová.
Nejvíce zastavených stíhání (46 procent) pochází z majetkové trestné činnosti, mezi které patří například podvody, zpronevěry, krádeže, legalizace výnosů z trestné činnosti nebo porušování povinností pří správě cizího majetku.
S velkým odstupem následují trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných (14 procent), které zahrnují přijetí úplatku nebo zneužití pravomoci, a trestné činy proti svobodě (12 procent). Za nimi pak jsou trestné činy hospodářské (11 procent), tedy například zkrácení daně.
K autorství aboličního článku se raději nikdo nehlásí
K autorství aboličního článku v rámci amnestie se dodnes nikdo nezná, médii proběhla přestřelka některých autorů amnestie, kteří si právě abolici přehazovali jako horký brambor. Vztahovala se i na některé rozsáhlé hospodářské kauzy s miliardovými škodami - například Progres Investu a H-Systemu. Tyto a další případy na základě dovolání nejvyššího žalobce Pavla Zemana přezkoumá ještě Nejvyšší soud.
Na svobodu se pak díky amnestii dostalo zhruba 6500 vězňů, desetitisíce lidí zbavila podmíněných a alternativních trestů. Podle údajů platných ke konci května se za mříže vrátilo 459 amnestovaných.
Telefonát mluvčí NSZ Heleny Markusové o důsledcích amnestie
Václav Klaus vyhlásil amnestii na Nový rok u příležitosti 20. výročí vzniku České republiky. Prominul nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok v cele. Amnestie se týkala také trestů odnětí svobody u lidí, kteří v tomto roce dosahují 75 let a délka jejich trestu nepřekročila deset let.