Praha – Konflikt mezi světem politiky a justice hýbe v posledních týdnech českým veřejným prostorem. V aféře Nagyová probíhají další výslechy vrcholných českých politiků a brzy začne soud s Davidem Rathem. Sami politici se ostře opírají do státních zástupců, mluví se o prokurátorské republice. Proti tomu se zase ohrazuje Unie státních zástupců, která to považuje za nátlakové jednání. Podle vrchní státní zástupkyně v Praze a prezidentky unie Lenky Bradáčové míří politické tlaky zejména na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
Bradáčová: Politici svými výroky útočí na nejvyššího státního zástupce
Cítíte se být pod tlakem politiků?
„Já bych neřekla, že jsem pod tlakem, a žádné z našich prohlášení o tlaku nemluvilo. Ohradili jsme se proti tomu, jaká slova byla vznesena na adresu státních zástupců. Především se to týkalo osobních útoků na adresu vrchního státního zástupce v Olomouci a dalších státních zástupců. Rozumím tomu a vnímám jako zcela legitimní, že veřejnost i politici mají právo na kritiku státního zastupitelství jako jedné z institucí veřejné moci, ale tato kritika by měla mít určité parametry, být uvážlivá a opřená o argumenty a neměla by sklouzávat k osobním útokům.“
Říkáte, že jste nemluvili o tlaku, přesto ve vyjádření Výkonného výboru Unie státních zástupců mimo jiné stojí: „…nesmí být nátlakem a osobním napadáním…“
"To jsou ty osobní výpady, o kterých mluvím a kterých by se měli všichni vyvarovat. Rozumím tomu, že část osob je na kauze osobně zainteresována, zejména subjekty trestního řízení. I v minulosti byli někteří státní zástupci včetně mě napadáni, že například kauza doktora Ratha je politická, že je potřeba, aby se státní zástupci neorientovali jen na část politického spektra. Tyto věci jsou ale pro trestní řízení naprosto irelevantní. A podobné výroky jsou slyšet i dnes. U zainteresovaných osob vnímám tyto výroky jako součást obhajoby, která je legitimní. Pak jsou tu však ještě výroky osob, které by měly být ve vztahu k této trestní věci hodnotově neutrální, tedy veřejných činitelů. Ti přece také určují pravidla pro justici a seděli třeba v parlamentu v době, kdy se tvořily mantinely pro státní zastupitelství.
Lenka Bradáčová hostem Událostí, komentářů (zdroj: ČT24)
Například bývalý premiér a poslanec za ODS Petr Nečas si nebere žádné servítky a naznačuje, že v jeho kauze může jít o soupeření o vliv mezi státními zástupci.
„Já osobně nic takového nepociťuji. Kdyby se tato kauza zpracovávala v Praze, tak by se na ní podíleli pražští státní zástupci. Doktor Ištvan ani nikdo z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci si o tuto kauzu neřekl, byla delegována nejvyšším státním zástupcem z Prahy. A to proto, že bývalý náměstek vrchního státního zástupce byl v oné kauze zainteresován. Bylo tak vyloučeno, že by se tím mohlo pražské vrchní státní zastupitelství zabývat. Tuto teorii pana expremiéra tedy nesdílím.“
Jsou pro vás slova pana Nečase kritikou člověka, který je součástí a hybatelem celé kauzy?
„Už tím, že vrchní státní zástupce v Olomouci informoval veřejnost, že se pokusí podat žádost o vydání Petra Nečase Poslaneckou sněmovnou, je bývalý premiér v kauze zainteresován. Mohl být subjektem trestního řízení, stal se svědkem. Tyto jeho reakce odděluji od výroků lidí neutrálních. Nevím, co těmito výroky sleduje, zda svou budoucí či současnou obhajobu, nebo něco jiného.“
V případě osob, které by měly podle vás být hodnotově neutrální, se jedná o tlak přes média, nebo ho cítíte i jinými cestami?
„To nemohu komentovat, neboť kauza se nezpracovává v českých krajích a na pražském vrchním státním zastupitelství. Ve vztahu ke mně jsem žádný takový tlak nezaznamenala, nemohu ale mluvit za své kolegy.“
Marie Benešová
Vy sama jste se podílela na přípravě návrhu zákona o státních zástupcích. Ten ale nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová vzápětí po svém nástupu stáhla z Poslanecké sněmovny. Proč s tímto krokem nesouhlasíte?
„Tato norma nevznikla z měsíce na měsíc, byla několik let diskutována uvnitř státního zastupitelství, dvěma předchozími ministry i napříč politickým spektrem. Přiznávám, že názory na tuto normu nejsou jednolité. Samotný zákon o státním zastupitelství není jenom přelepováním názvů úřadů, ale je opravdu systémovou změnou. Je změnou ve vztahu k fungování funkcionářů státního zastupitelství, kteří jsou hlavním hlasem celé soustavy. Podle mého názoru je to norma moderní a může zlepšit chod státního zastupitelství. Nikdo ale nemohl čekat, že souhlas bude stoprocentní.“
Autoři návrhu jsou rovněž kritizováni za snahu neúměrně posílit postavení nejvyššího státního zástupce tím, že budou zrušena dvě stávající vrchní státní zastupitelství. Také by pod nejvyššího státního zástupce měl spadat specializovaný protikorupční útvar a měl by k ruce poradní sbor se silným hlasem. Je potřeba posílit nezávislost státních zástupců takto silně?
„Soustava státních zastupitelství je velmi zranitelná, jak se ukazuje i na této kauze, přes osobu nejvyššího státního zástupce. Jedná se o jediného funkcionáře v celé soustavě, který může být bezdůvodně odvolán. Ve chvíli, kdy by nejvyšší představitel, od něhož se fungování celého zastupitelství odvíjí, byl jmenován na dobu určitou a byly by jasně stanoveny možné důvody pro jeho odvolání v kárném řízení, tak bychom tu dnes nediskutovali o tom, zda má být státní zastupitelství více nebo méně nezávislé.“
Pavel Zeman
Podle vás je tedy pozice nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana slabá, protože může být bezdůvodně odvolán. Jak se to projevuje v současné kauze?
„Pokud by v médiích probíhaly různé diskuse a my si neuvědomovali, že nejvyšší státní zástupce je osobou velmi ohroženou a může být vyměněn bez jakéhokoliv důvodu, tak bychom všechny tyto tlaky vnímali jen jako vyjádření médií. Neusilovali bychom o to, aby osoba nejvyššího státního zástupce byla fixována. Pokud se vymění, přicházejí na řadu vrchní státní zástupci, vůči kterým má návrhové oprávnění. Pak je legitimní se zeptat, zda se může vrchní státní zástupce obávat, že při příchodu nového nejvyššího státního zástupce bude podán návrh na jeho odvolání.“
Myslíte si, že kdyby nejvyšší státní zástupce byl jmenován na dobu určitou a nemohl být odvolán, probíhala by ta kauza čistě formálně jinak?
„Ne, to si nemyslím. Nejde ale o průběh kauzy po stránce procesní, ale o to, jak státní zastupitelství vnímá některé výroky politiků.“
Vnímáte tedy tyto výroky tak, že útočí na nejvyššího státního zástupce?
„Já je tak vnímám.“
Takže je to podle vás pohrůžka od politiků?
„Přesně tak, v minulosti jsme toho byli svědky opakovaně a zažila to i současná ministryně spravedlnosti, která byla odvolána kvůli podobně problémové kauze katarského prince. Došlo k určitým neshodám, politická scéna se domnívala, že kauza měla být řešena jiným způsobem. Postava nejvyššího státního zástupce je pro bezproblémové fungování státního zastupitelství klíčová.“
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek se nechal slyšet, že tím, že tento návrh byl stažen z Poslanecké sněmovny, je už v podstatě mrtvý. Myslíte si, že je to konec celého návrhu zákona?
„Byla bych ráda, kdyby se pletl, a věřím, že ať již budou volby předčasné, nebo v řádném termínu, tak nová sněmovna ten návrh znovu zvedne a budoucí ministři spravedlnosti budou o tomto zákoně diskutovat.“
Věříte tomu, že ministryně Benešová chce tento návrh přepracovat?
„Sporné oblasti, se kterými seznámila mě, nejvyššího státního zástupce i vrchního státního zástupce v Olomouci, tedy ohledně rozpočtu a důchodové renty, to jsou řešitelné záležitosti. Není to tak, že by státní zastupitelství nemělo tuto ambici. Soudci už několik let usilují o rozpočtovou samostatnost a nedaří se jim to. V současné době si neumím představit, že by se státnímu zastupitelství podařilo mít samostatný rozpočet. Tím by se naprosto změnily parametry a ministr spravedlnosti by přestal být správcem státního zastupitelství. To už jsme u naprosto jiného modelu, tedy ještě zásadnější samostatnosti a nezávislosti.“