Ze čtyř typů věznic by mohly být jen dva

„Do prvního typu s označením 'věznice' mají být sloučena současná zařízení s dohledem, dozorem a ostrahou. Pod 'věznice se zvýšenou ostrahou' pak budou spadat současné věznice se zvýšenou ostrahou a věznění doživotně odsouzených,“ upřesnila ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Benešová doufá, že návrh ušetří řadu peněz, i když konkrétní částku neuvedla. Nový systém káznic podle ní bude mnohem propracovanější a posune Českou republiku blíže k západní Evropě. Měl by také usnadnit spolupráci s vězni na jejich výchově, uvedla ministryně, která si přeje, aby byl zákon schválen co nejdříve.

O zařazení do typů věznic či o přeřazení by stále rozhodoval soud, pokud však sněmovna novelu schválí, Vězeňská služba nově získá u typu 'věznice' samostatné oprávnění rozhodovat o zařazení do oddělení s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení. „To je také moment, který by měl výrazně odlehčit soudům,“ uvedl náměstek ministryně Daniel Volák. Vězeňská služba má pro zařazování odsouzených zpracován i návrh řádu výkonu trestu odnětí svobody.

Volák dodal, že přeřazování vězňů bylo dosud zdlouhavé a nákladné, někdy spojené se zbytečnými eskortami. Ročně se projednává bezmála 2 000 návrhů na přeřazení, které trestní agendu soudů nepřiměřeně zatěžují. „Nadto soudy vycházejí v podstatě pouze z podkladů poskytnutých Vězeňskou službou,“ podotkl náměstek.

Systém, kdy o zařazení nebo přeřazení vězňů rozhoduje výlučně soud, v Evropě kromě Česka funguje už je na Slovensku, v Maďarsku či Polsku.

Novela schválená vládou má za úkol zvýšit vnější i vnitřní bezpečnost věznic, posílit prevenci recidivy, dosáhnout úspornějšího využívání kapacity věznic i větší objektivity při umísťování odsouzených. Zlepšit by měla také možnosti odsouzené zaměstnat.