Praha - Současné složení sněmovny se chýlí ke svému konci a spolu s ním i sKarty. Kontroverzní projekt by měl být ukončen ještě tento rok. Sněmovna totiž na čtvrteční schůzi schválila příslušný návrh Senátu v duchu úprav, na nichž se podílelo ministerstvo práce a sociálních věcí. Tečku za existencí karet má ještě definitivně posvětit Senát. sKarty měly původně sloužit pro výplatu sociálních dávek.
S koncem většiny sněmovna pohřbila i kontroverzní sKarty
Málokterý reformní projekt v české politice si vysloužil tolik kritiky, zájmu nejrůznějších kontrolních úřadů i koaličních hádek. sKarty jako jeden z klíčových bodů sociálních reforem (vedle důchodových pilířů) měl původně ulehčit život příjemcům sociálních dávek i úřadům – a nakonec oběma stranám spíše přitížil. Cesta za usnadněním vydávání dávek začala v loňském roce ambiciózní smlouvou s Českou spořitelnou až do roku 2024.
Někdejší ministr Jaromír Drábek (TOP 09) sliboval možnost propojení příjmu dávek s běžným účtem, vybírání z bankomatu i placení. Těchto možností v různých obměnách využilo do konce dubna kolem 275 tisíc lidí. Většina z nich si nechávala přeposílat peníze na své vlastní konto, zvláštní „sociální“ účet měla pouhá desetina z nich.
Jedním z hlavních odpůrců karty se paradoxně stali ti, pro které byla služba určena. Národní rada osob se zdravotním postižením v čele s předsedou Václavem Krásou opakovaně upozorňovala, že vybírání peněz z bankomatu je pro mnohé kvůli jejich handicapu přítěží. Přesto se karty začaly zkušebně vydávat koncem června 2012. Podle Drábka měla novinka ušetřit ročně zhruba čtvrt miliardy na administrativě.
GALERIE
Jaromír Drábek zdroj: ČT24
Problém? Osobní údaje, cena i stížnosti postižených
Ke sdružení handicapovaných se po několika měsících přidala s kritikou také opozice. A sociální karty rovnou navrhla zrušit. Později se snažila vládu alespoň přesvědčit, aby karty nebyly povinné pro všechny. Vláda jim nakonec vyhověla – se sociální kartou se museli nutně smířit pouze lidé, kteří dostávali na účet dávky v hmotné nouzi. Stín na celý projekt kromě technických dohadů vrhla také kauza Drábkova tehdejšího náměstka Vladimíra Šišky, který je obviněný z podplácení. Právě kvůli jeho vyšetřování Drábek na ministerstvu skončil.
sKarty v číslech (k dubnu letošního roku):
- Počet převzatých karet: 274 tisíc
- Odmítnutí služby: zhruba 4 100 příjemců
- Částka vyplacená přes karty a účty: 7,34 miliardy korun
- Celkový počet takto vyplacených dávek: 1,3 milionů
Jeho nástupkyně Ludmila Müllerová se nejprve projektu zastala, po naléhání ze strany premiéra Nečase, kterému vadila hlavně cena a nevýhodně uzavřená smlouva, nakonec svolila k jednání o konci sKaret. Kabinetu přitom hned dvakrát navrhovala úpravu zákona, který zohledňoval některé výtky ze strany úřadů. Výhrady k sKartám měl ombudsman i ochránci soukromí, stížnost na projekt dostal také Ústavní soud.
Pod palbou politiků i úřadů
Nejčastěji vytýkanou věcí sKaret se stal způsob, jakým ministerstvo nakládá s osobními údaji - resp. předává je spořitelně, aniž by k tomu mělo důvod, stálo například v posudku Úřadu na ochranu osobních údajů. Kontrolorům vadilo, že ministerstvo takto odesílalo data soukromé společnosti. Resort za to letos v květnu dostal půlmilionovou pokutu, nicméně se bránilo argumentem, že banka stejně musí zachovávat povinnost mlčenlivosti.
O několik týdnů dříve se už úřad Müllerové musel vypořádat se žalobou přímo jedné z příjemkyň dávek. Ta usilovala o to, aby celá smlouva zanikla. V té době už na ministryni kromě opoziční ČSSD podobně tlačil také premiér. „Zaprvé, politická ješitnost lidí v TOP 09. Zadruhé, nějaké skryté zájmy - možná na tom projektu mohl nebo měl někdo vydělat. Anebo to mohou být obavy, že když tento projekt rozjeli a teď by ho zrušili, tak by případné kompenzace mohli vzít někteří hyperaktivní plukovníci a podplukovníci jako velmi dobrou záminku k trestnímu stíhání,“ komentoval Nečas v dubnovém rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Müllerová, která se rušení bránila, se odvolává na smlouvu se spořitelnou a při jejím ukončení se obávala možných sankcí. Podle kontraktu mělo přes karty putovat aspoň 98 procent dávek a v budoucnu i penze. Resort se zavázal k tomu, že proti tomu nic nepodnikne.
Vedení spořitelny nicméně uvedlo, že do systému investovalo kolem 300 milionů. Součástí rušení karet tak budou i dohady s Českou spořitelnou o případných kompenzacích, jejich výši posoudí nezávislý auditor. Podle odborníků na obchodní jméno je ale také dost dobře možné, že spořitelna od celého počinu potichu odejde, aniž by po státu chtěla náhradu za promrhané peníze.