Praha – Občanští demokraté se s přispěním své pražské organizace rozhodli rázně zakročit proti třem mužům, kteří jsou spojováni s rozpadem pravicové většiny ve sněmovně. Poslance Tomáše Úlehlu, Jana Floriána a podnikatele Tomáše Hrdličku vzápětí výkonná rada stihla vyloučit. Zejména u Hrdličky, vlivného zákulisního hráče ODS, šlo kromě spekulací nad vlivem na zmíněné poslance také o reakci na Hrdličkovy výpovědi v médiích. Na rozchod strany s jedním z tzv. kmotrů stačilo ODS několik desítek hodin – o nutnosti odstřihnout zejména pražskou organizaci od zákulisních podnikatelů se ale mluví řadu měsíců.
Pražská ODS a její samočisticí seriál
Proč strana dokázala během jednoho dne to, co mnozí včetně šéfa pražské ODS Bohuslava Svobody už dlouho významně naznačovali, ale neprovedli? Podle členky pražské regionální rady a poslankyně Jany Černochové ODS na odstřižení od nedůvěryhodných lidí pracuje, jde ale o dlouhodobý proces. „Nejde to udělat otočením kouzelného prstenu. ODS ale v minulosti reagovala – například odebíráním licence na Praze 4 nebo Praze 12,“ zmínila Černochová.
Rušením místních organizací se pražští občanští demokraté skutečně v letošním roce prezentovali hned několikrát. Kromě kontroverzních osobností byl přítěží také netransparentní nábor členů, tzv. „černých duší“. Během února padla vedle zmiňovaných buněk také středočeská organizace na Praze-západ. „V případě, že to bude potřeba, a když ve sdružení nedojde k vnitřní změně, budeme pokračovat dál,“ hovořil Svoboda v Otázkách Václava Moravce v polovině března.
Zástupci zrušených organizací s rozhodnutím nesouhlasili a označili ho za „spiknutí neúspěšných“ a odplatu za kritiku šéfa strany a premiéra Petra Nečase, jehož dlouhodobým podporovatelem byl také tehdejší primátor Svoboda. V březnovém rozhovoru šéf radnice nicméně mluvil o tom, že strana má ohledně nedůvěryhodných osob tu největší krizi za sebou.
Rušení místní organizace jako vyřešení stranických problémů se dotklo také třeba občanských demokratů na Praze 1. Výkonná rada ODS tak v červnu 2011 rozhodla s tím, že zde vzniknou dvě sdružení, která založí pouze zastupitelé ODS z Prahy 1. Důvodem pro obměnu byl už jednou zmiňovaný problém: podezřele vysoký počet členů ODS, který zdaleka neodpovídá průměru v dalších městských částech.
V roce 2011 měla ODS blízko ke zrušení například místní organizace na Praze 5. Hlavní roli zde sehrálo vyšetřování a pochyby kolem dnes už bývalého starosty městské části Milana Jančíka. Ten čelil kritice kvůli podezřelému náboru 200 nových členů, později ale byl vyšetřován třeba kvůli údajnému zneužití pravomoci při pohledávkách za nájemné.
Praha 10 a problém jménem Hrdlička
Během pátečního jednání regionální rady se přetřásala další místní organizace – tentokrát Praha 10 právě kvůli jejímu členovi - zmiňovanému Tomáši Hrdličkovi. Pro tuto buňku chtěla sama Černochová navrhnout závaznou lhůtu. Pokud by ODS na Praze 10 nevyloučila Hrdličku do 20. srpna, výkonná rada by podle Černochové měla následně odebrat licenci celému sdružení. Hrdličku ale stihlo celostátní vedení strany vyloučit už v pátek, což poslankyně přivítala.
„Já neumím říct, jak dlouho v některém z kolegů dozrával čas pro řešení problémů, já jsem v tom měla jasno už dávno. My jsme spoléhali na nějakou samoočistu právě na Praze 10. Já tam znám řadu kvalitních zodpovědných lidí. Například pan Boris Šťastný dnes hlasoval společně s ODS a v řadě věcí jsem s ním i dnes souhlasila. Tak proč trestat celou Prahu 10 za jednoho pana Hrdličku…,“ komentovala Černochová.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Rada si posteskla kvůli absenci Prahy 10
Nejen ona ale byla zklamaná z toho, že na páteční jednání regionální rady nedorazil nikdo právě za Prahu 10, včetně vlivného podnikatele. Považuje to prý za zbabělost. „Pokud ve stejnou chvíli pan Hrdlička, který dostal pozvánku, poskytuje rozhovory deníku, to už je podle mého názoru zbabělost na druhou. Pokud se chce ODS očistit, tak ta zodpovědnost jednotlivých buněk tam prostě musí být,“ dodala.
Hrdlička se dostal do středu zájmu médií po středečním klíčovém hlasování o důvěře vládě. Právě on prý stál za tím, že se dvojice poslanců ODS rozhodla nehlasovat proti vládě Jiřího Rusnoka. Hrdlička tvrdí, že s Floriánem ani Úlehlou vůbec nemluvil, a prý nechápe, kde se tento příběh vzal. „Jestli se to prokáže, tak já jsem připravený odejít z ODS,“ řekl ČT. Stejně tak Tomáš Úlehla popírá, že by za jeho rozhodnutím odejít při hlasování ze sálu stáli nějací kmotři.
Bez zajímavosti není, že se jméno Tomáše Hrdličky objevuje ve vyšetřování kauzy Nagyová, vedle dalších zákulisních hráčů Ivo Rittiga a Romana Janouška. Právě ti se na zhoršení pověsti pražské ODS „podepsali“ možná nejvíce. O to obtížnější bylo pro pražské vedení občanských demokratů jejich vliv v zájmu prestiže strany oslabit. První ze jmenovaných je spojován s Pavlem Bémem, druhý s Petrem Bendlem.
Právě vyšetřování aktivit Rittiga a Janouška podle náznaků státního zastupitelství stálo na začátku nynější kauzy, která nakonec občanské demokraty stála koaliční místo nejsilnější koaliční strany. Zatím jsou ale vidět spíše „vedlejší produkty“, jak olomoucký žalobce Ivo Ištvan nazval poslední dění kolem Jany Nagyové nebo tří exposlanců ODS a jejich podezření z dobrovolného vzdání se mandátu výměnou za domluvené funkce.
I když například Janoušek zřejmě nikdy členem ODS nebyl, jeho vliv na dění kolem pražského magistrátu odhalily odposlechy zveřejněné loni v březnu deníkem Mladá fronta DNES. Janoušek ve sledovaných telefonátech z roku 2007 řešil přímo s primátorem Bémem například prodej majetku města, změny územního plánu nebo vedení akciových společností hlavního města Prahy. Zajišťoval také Bémovi zahraniční cesty, schůzky s politiky nebo nákupy luxusního zboží. Sám Bém se proti tomu ale ohrazoval, přesto mu na několik měsíců bylo členství v ODS pozastaveno. Poslanecký mandát odmítl složit s tím, že mu policie neprokázala porušení konkrétního zákona.
S Janouškem a jeho vlivem na pražskou politiku policie spojuje například podezřelý prodej pozemků dopravního podniku na Palmovce. Stát v něm kvůli nevýhodné smlouvě zřejmě přišel o desítky milionů korun.
Výběr případů vyloučení jednotlivých pražských členů ODS:
Listopad 2010 - Členství v ODS zrušilo místní sdružení exstarostovi Prahy 1 Petru Hejmovi. Zdůvodnilo to jeho činností před komunálními volbami, kdy prý straně škodil. V roce 2011 smírčí výbor strany rozhodl v Hejmův prospěch a návrat do ODS.
Květen 2013 - Širší vedení ODS vyloučilo ze strany dva pražské zastupitele Bohumila Zoufalíka a Ivana Vinše, kteří na rozdíl od ostatních zastupitelů strany neopustili zastupitelský sál, když se jednalo o odvolání primátora Bohuslava Svobody. Zastupitelé ještě před výkonnou radou uvedli, že na své členství rezignovali.
Srpen 2013 - Vedení ODS vyloučilo ze strany lobbistu Tomáše Hrdličku a poslance Jana Floriána a Tomáše Úlehlu. Poslanci nehlasovali proti vládě Jiřího Rusnoka a porušili tím dohodu bývalé koalice. Florián na členství již dříve sám rezignoval.