Nové fotky, nové dokumenty. „Nejdelší noc“ roku 1968 novým pohledem

Praha – Letní noc z 20. na 21. srpna 1968 mnohým zůstává v paměti jako důležitý historický mezník, který v sobě dodnes nese pachuť hořkosti a hlubokého zklamání. Právě na události z těchto dní se zaměřuje unikátní výstava „Nejdelší noc“ v Muzeu Policie ČR. Přináší dosud nepublikované fotografie a dokumenty bezprostředně dokreslující období sovětské invaze před 45 lety. A připomíná zároveň, jak těžké je nové materiály získat. Jejich systematické ničení bylo dílem nejen Státní bezpečnosti, ale i obyčejných lidí, kteří v návaznosti na srpnové události ze strachu fotografie likvidovali či schovávali hluboko na svých půdách, kde dodnes často polozapomenuté leží v prachu.

Mnoho dokumentů připomínajících srpnové události bylo zlikvidováno, a proto je pro historiky těžké hledat nové informace. Ti, kteří osudnou noc s fotoaparátem v ruce pořídili cenné snímky, se jich sami od sebe či z nátlaku Státní bezpečnosti zbavovali. Studnicí zdrojů, z níž je možné stále čerpat alespoň některá nová fakta, je tak například Vojenský ústřední archiv. „Další možnost je samozřejmě studium literatury, která vychází v těch zainteresovaných zemích bývalé Varšavské smlouvy, popřípadě prohledávání ruského internetu, protože se tam občas objevují vzpomínky účastníků invaze,“ uvedl autor výstavy Daniel Povolný.

Historici jsou nicméně přesvědčeni, že další cenné materiály týkající se invaze se skrývají hluboko v ruských archivech. Cesta k nim není jednoduchá, dalo by se možná říct, že v některých oblastech i nemožná. „Co se týče politické situace, tam se již v minulosti podařilo získat určité dokumenty. Co se týče vojenské oblasti, tam je to problematické, protože dokumenty samozřejmě dodnes podléhají utajení,“ doplnil. Přestože ruský archivní zákon ukládá otevřít archivy po padesáti letech, nedá se podle Povolného nicméně očekávat, že by zejména zpravodajské materiály tehdejší KGB byly odtajněny.

Samopaly nepatřily kontrarevolucionářům, nastrčila je KGB

I přes svůj název se výstava ale nevěnuje pouze událostem jedné srpnové noci. Chronologicky líčí situaci v Československu již od podzimu 1967 do hořkého závěru v létě následujícího roku. Poslední panel je věnován obětem invaze. Výstava vznikla ve spolupráci s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinu komunismu, s Vojenským historickým ústavem a také s Policejním muzeem České republiky.

V několika vitrínách mohou návštěvníci spatřit nejrůznější dobové exponáty od batohů až po samopaly a pistole. Právě jejich minulost barvitě vylíčil autor výstavy. Samopaly Thompson a pistole Walther americké výroby totiž sovětská KGB začátkem července 1968 uschovala na Sokolovsku. Místo následně vydávala za sklad zbraní kontrarevolucionářů. „Kriminalistický ústav (…) tehdy zpracoval expertízu, kde zjistil, že zbraně jsou americké výroby, nicméně na jejich konzervaci byla použita sovětská vazelína, a tudíž se dá předpokládat, že pocházely ze zásob zbraní, které za druhé světové války byly dodávány do Sovětského svazu,“ vysvětlil Povolný.

Výstava Nejdelší noc tématem Studia 6 (zdroj: ČT24)