Rozpuštěná sněmovna: Jaká „nej“ si který poslanec zapsal?

Praha - Dohromady 218 poslanců ve sněmovních lavicích, 3 roky a necelé 3 měsíce v provozu a nakonec rozpuštění samotnými členy. Je to první sněmovna, která má dva členy za mřížemi - vazebně stíhaný David Rath (původně ČSSD) a uvězněný Roman Pekárek (původně ODS) snížili počet pravidelně zasedajících poslanců na 198. Kdo ve sněmovně vystupoval nejčastěji, kdo nejméně hlasoval nebo který poslanec v lavicích pobyl nejkratší dobu? Přinášíme přehled poslaneckých „nej“.

Poslancovat jde i jeden den

I když většina poslanců v lavicích vydržela celé funkční období, sněmovna měla i rekordně krátké mandáty. Jen jeden den měl poslaneckou funkci formálně Jiří Dienstbier mladší (ČSSD), kterému na ni jako náhradníkovi automaticky vznikl nárok po dřívějším spolustraníkovi Martinu Pecinovi. Martin Mečíř (ODS) jako náhradník na uvolněném místě pobyl ve sněmovně 13 dní a „především z rodinných a pracovních důvodů“, jak uvedl, ji zas opustil.

Naopak někteří ze současných poslanců úřadují nepřetržitě už od roku 1992. Podle serveru Aktuálně.cz jsou tři – Hana Orgoníková (ČSSD), Marek Benda (ODS) a Petr Nečas (ODS). Benda sice nenastoupil do sněmovny po volbách v roce 2002, kdy nebyl zvolen, ale v roce 2004 se tam dostal jako náhradník.

U některých tisíce proslovů, u jiných ani jeden

Aktivita poslanců podle počtu schůzí, na kterých mluvili
Zdroj: ČT24/ČT24, podle KohoVolit.eu

Nejvíc vystoupení mají na svém kontě předsedkyně a místopředsedové sněmovny. Miroslava Němcová (ODS) nebo Lubomír Zaorálek (ČSSD) si můžou zapsat promluvu téměř na každé schůzi, často ale jen za účelem toho, aby předali slovo dalším řečníkům. Například Němcová mluvila na 58 schůzích, dohromady 1329krát. Co do počtu vystoupení následují předsedové stran a poslaneckých klubů. Mezi poslanci bez zvláštní sněmovní funkce je však počet proslovů výrazně nižší.

„Předsedové stran často mluví za postoj strany. Předsedové klubů mají právo vystoupit, takže tam to výrazně narůstá,“ vysvětluje Michal Škop, spoluzakladatel sdružení KohoVolit.eu. Například Jeroným Tejc se dostal k řečnickému pultu 349krát, přitom jeho šéf Bohuslav Sobotka „pouze“ 307krát. Nadprůměrný počet proslovů má ale i David Rath, který si udržel statut výřečného poslance, i když je už přes rok ve vazební věznici. V tomto volebním období mluvil na celkem 26 schůzích dohromady 131krát a připsal si tak o pět vystoupení víc než bývalý premiér Petr Nečas.

Přesto - frekvence vystoupení ještě nemusí znamenat pečlivost a kvalitu práce politiků. Někdy se u řečnického pultu střídají hlavně proto, aby mohli reagovat na slova svých protivníků. Například slovní přestřelka mezi Petrem Nečasem a Davidem Rathem, která časem samozřejmě dostala zcela jiný rozměr, se týkala toho, jak správně zbohatnout. Nečasovi se nelíbilo, že měl Rath zbohatnout na prodeji nemocnic. „Ano, pane premiére, na rozdíl od vás, já jsem bohatý a úspěšný člověk a vy byste mi neměl závidět. Ale já jsem prosím bohatý a úspěšný mimo politiku. Vy se jinde neuživíte,“ oponoval Rath v roce 2010.

David Rath o úspěšnosti a bohatství (zdroj: ČT24)

Takové rozpravy možná odradily další zákonodárce od toho, aby se o slovo u řečnického pultu přihlásili. Celkem devět poslanců nevystoupilo ani jednou. Nepromluvil například Petr Benda (nez.), který do sněmovny nastoupil v půlce letošního června, Gabriela Kalábková (ČSSD), která sedí v poslanecké lavici od května, ale ani Václav Koubík (ČSSD), který působí ve sněmovně od října loňského roku. Ani jednou se nestihl vyjádřit ani vězněný Roman Pekárek.

Pracovní týden od pondělí do čtvrtka

Ukázkou práce politiků ale nemusí být jen počty toho, kolikrát promluvili. Někteří svoje kolegy ani neposlouchali. Účast na jednáních povinná není - a toho mnozí využívají. V docházce propadl Michal Hašek (ČSSD). Byl jen u 16 procent důležitých hlasování - tedy těch, kde se rozhodovalo o návrzích zákonů, o mezinárodních smlouvách a o aktech Evropské unie. V porovnání se všemi hlasováními - tedy například i těmi, zda budou mít poslanci přestávku, byl u 23 procent. „To je, jako kdyby zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou odešel z práce v úterý odpoledne a už se do konce týdne neukázal,“ přirovnává Kamil Gregor, analytik občanského sdružení KohoVolit.eu.

Podle Gregora je nízká docházka hlavně u poslanců, kteří vykonávají i jinou funkci. „To se týká nejen hejtmana Michala Haška, ale i bývalých členů vlády, například Karla Schwarzenberga nebo Tomáše Chalupy. Hlasování se v první polovině roku nejméně účastnili poslanci Věcí veřejných. Naopak nejvyšší účast dlouhodobě vykazuje TOP 09,“ dodává analytik.

Zákonodárci? Jen někteří…

Ať už za řečnickým pultem, nebo v lavicích, od „zákonodárců“ se hlavně očekává, že budou navrhovat zákony. Ti nejaktivnější podali desítky návrhů. Miroslav Kalousek (TOP 09) byl podepsaný pod celkem 82 zákony z dílny ministerstva financí. Někteří by se ale mohli inspirovat spíš u vazebně stíhaného Davida Ratha - skoro polovina poslanců totiž představila řádově jen jednotky zákonů. Naproti tomu Rath předložil celkem 28 návrhů, z toho 9 z vazby a dokonce 2 v jednom týdnu. 

Někteří navíc nepodali ani pozměňovací návrh. Vedle nováčků Petra Bendy nebo Gabriely Kalábkové je to například Štěpánka Fraňková (VV), která ve sněmovně nepodala ani interpelace a k tomu se nedostala k řečnickému pultu - a to celé za půlroční působení v roce 2010. Podle Škopa totiž možná ani neměla zájem ve sněmovně být. „Ona tam byla na začátku působení sněmovny, kdy se té práce vykonává míň. Potom už byly volby a Fraňková kandidovala na primátorku Pardubic, když se jí stala, vzdala se mandátu. Do sněmovny byla vykroužkovaná,“ dodává Škop.

Přesto by toho podle něj za 6 měsíců měla stihnout víc. „Lidé tam často chodí na tu práci nepřipraveni. Nemají předem ani zhruba připravený návrh zákona, nemají téma. Málokdo tam jde s tím, že má připravený postup, co bude dělat, když se do sněmovny dostane. Jako občan bych očekával, že pracovat budou do měsíce, maximálně do dvou,“ dodává Škop.

Aktivita poslanců podle počtu předložených zákonů
Zdroj: ČT24/ČT24, podle KohoVolit.eu

Mimo stranu, stanovy nebo i zákon

Ve sněmovně od začátku mandátu v roce 2010 až do jejího rozpuštění zůstalo 185 poslanců. To patří spíš k lepším výsledkům v rámci historie Poslanecké sněmovny. Nejvíc odchodů se podle serveru Aktuálně.cz událo mezi roky 2002 až 2006, kdy od začátku do konce mandátu zůstalo jen 169 zákonodárců. Většina z těch, kteří odešli mezi roky 2010 a letoškem, mandát nedokončila proto, že získala jinou funkci - často senátorskou, jako Milada Emmerová nebo Luděk Jeništa.

Někteří poslanci nestáli u řečnického pultu ani jednou (zdroj: ČT24)
Vydáno pod