Brno - Podle předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové prezident Miloš Zeman nepochopil nezávislost soudního rozhodování. Reagovala tím na Zemanův projev v Senátu, kde prohlásil, že v Nejvyšší soud ztratil důvěru. Odůvodnil to rozhodnutím soudu ve věci tří bývalých poslanců ODS obviněných z korupce, které pustil z vazby: „Po posledním rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci tří poslanců - všichni víte, o kom mluvím - jsem ztratil důvěru v tuto instituci i v její představitele.“
Brožová: „Zeman nerespektuje nezávislost soudního rozhodování“
„Překvapuje mě vyjádření pana prezidenta v poměru k představitelům Nejvyššího soudu, protože nerespektuje nezávislost soudního rozhodování,“ reagovala Brožová. Upozornila, že kauza tří exposlanců navíc dosud neskončila.
Kritizované rozhodnutí vynesl jeden ze senátů Nejvyššího soudu. Vedení soudu nemělo na verdikt žádný vliv. Brožová zdůraznila, že nezávislá justice nemůže fungovat tak, aby si šéf soudu zavolal soudce a říkal jim, jak mají rozhodovat. Dodala, že s prezidentem hovořila naposledy při jeho květnové návštěvě Brna. Výhrady vůči práci Nejvyššího soudu tehdy prý nevyjádřil.
Iva Brožová: „Každá kritika je legitimní, nicméně pokud jde o kritiku představitelů Nejvyššího soudu ve vazbě na konkrétní rozhodnutí, pak jde o principiální nepochopení nezávislosti soudní moci v rámci rozhodovacího procesu.“
Brožovou částečně podpořil i prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. „Mrzí mě, pokud pan prezident z jednoho rozhodnutí jednoho senátu v jedné věci dělá závěry o důvěryhodnosti celého Nejvyššího soudu. Představitelé Nejvyššího soudu nemohou nijak ovlivnit rozhodování jednotlivých senátů. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to velmi špatné,“ řekl. Zemanův výrok na rozdíl od Brožové ale nevnímá jako zásah do soudcovské nezávislosti, nýbrž jako vyjádření názoru, na které má právo každý. „Ústavní činitelé by ovšem měli při vyjadřování názorů postupovat obezřetně,“ dodal.
Čermák: Zemanův výrok degraduje stát jako takový
Podle exministra spravedlnosti Karla Čermáka jde v tomto případě spíš o věc politické kultury. „Státní moc je zákonodárná, výkonná a soudní. Tyto moci se vzájemně kontrolují a vyvažují, ale nemůžou mezi sebou soutěžit. Musí se respektovat a být velice zdrženlivé ve vzájemném hodnocení,“ řekl ve Studiu ČT24. V této souvislosti poukázal už na Bibli, ve které se píše: „Každé království vnitřně rozdělené pustne a dům za domem padá.“ Čermák dodal, že ani jemu se rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze exposlanců moc nelíbí, ale určitě by ho nekritizoval z pozice vysokého státního funkcionáře: „Co řeknu svým kamarádům u piva, to je jiná věc. Toto ale degraduje stát jako takový. Když bude jedna složka státní moci pořád shazovat druhou, tak to někdy skutečně končí velmi smutnými událostmi.“
GALERIE
videogallery_364769
Exposlanci ODS Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř čelili obvinění z korupce a několik týdnů byli ve vazbě. Podle policie se vzdali mandátů, a umožnili tak přijetí daňového balíčku výměnou za posty v dozorčích radách státních podniků. Nejvyšší soud ale v červenci rozhodl, že v jejich případě došlo k nepřijatelnému vměšování výkonné moci do moci zákonodárné. Exposlance proto vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení s tím, že politickou dohodu chrání jejich poslanecká imunita. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman následně jejich stíhání zrušil. Trestní řízení ale ještě neskončilo, kauzou se stále zabývají žalobci.
PŘÍPAD TŘÍ REBELŮ: Skupinu rebelů v občanské demokracii tvořili Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř; loni na podzim komplikovali vládní záměr zvýšit DPH, když odmítali zvednout ruku pro daňový balíček ministra financí Miroslava Kalouska. Zaštiťovali se tehdy slovy o dodržování programové čistoty ODS a opírali se mj. o autoritu tehdejšího prezidenta Václava Klause, který záměr Nečasova kabinetu rovněž kritizoval. Vláda se tak vystavila hrozbě svého pádu, protože premiér Petr Nečas spojil hlasování o daňových změnách s hlasováním o důvěře celému kabinetu.
Poté, co rebel Fuksa na dušičkovém kongresu ODS neúspěšně vyzval Nečase k boji o předsednické křeslo, se všichni tři rebelové svého poslaneckého mandátu vzdali a sněmovna díky tomu daňové změny odsouhlasila. Fuksa obdržel post v Českém Aeroholdingu, Šnajdr se pak stal členem a později i předsedou dozorčí rady společnosti Čepro, Tluchoř měl zamířit do orgánů ČEZu.