Praha - Komunisté budou chtít po volbách uspořádat referendum o církevních restitucích. Podle předsedy strany Vojtěcha Filipa by sice případné zrušení zákona už nemělo vliv na vydaný majetek, ale mohlo by výrazně ovlivnit finanční náklady státu během následujících 30 let. ČSSD se způsob vypořádání také nelíbí, s církvemi by se ale raději na změnách dohodla. Podle poradce pražského arcibiskupa Milana Badala jde ale ze strany KSČM jen o předvolební kampaň: „Není zde žádná šance, která by něco podobného mohla zvrátit.“ Profesor ústavního práva Václav Pavlíček se ale naopak domnívá, že vyhlášení referenda nic nebrání. S ohledem na probíhající vydávání majetku by podle něj dokonce mohlo připadat v úvahu i to, že by vláda restituce kvůli časové tísni pozastavila pomocí zákonného opatření v Senátu.
Referendum o restitucích? Podle církve předvolební slib bez šance na úspěch
Filip serveru iDNES.cz řekl, že osmdesáti procentům občanů připadají církevní restituce nespravedlivé. Komunisté proto chtějí po volbách uspořádat referendum, kde by se lidé měli k tématu vyjádřit. „Tak jako může být zákon přijat, tak může být i odmítnut nebo jeho účinnost zrušena,“ dodal v rozhovoru pro Českou televizi. Referendum by podle něj mělo zvýšit legitimitu případného zrušení restitucí. „Samozřejmě to už nemůže zrušit žádná rozhodnutí mezi státem a církvemi, které vydají majetky, ale může to mít výrazný vliv na to, jaké finanční náklady bude mít stát po dobu 30 let,“ zdůraznil.
Pro ústavní referendum by podle Filipa muselo hlasovat 120 poslanců a tři pětiny senátorů, poté by ho vyhlásil prezident. Miloš Zeman by s tím problém mít neměl. „Jak znám jeho názory na církevní restituce, byl to možná jeden z prvních občanů České republiky, který ještě jako kandidát na prezidenta říkal, že by k této záležitosti mělo být vypsáno referendum,“ poznamenal Zemanův kancléř Vratislav Mynář (SPOZ).
Poradce pražského arcibiskupa Milan Badal ale ve Studiu ČT24 upozornil, že zákon už přijaly obě komory parlamentu a stát na jeho základě s církvemi uzavřel i smlouvy: „Po právní stránce není o čem mluvit. Jsem si jistý, že pan předseda Filip to jako právník dobře ví. To, co říká, je jen předvolební kampaň.“
Milan Badal: „Pokud už parlament přijal určitý zákon, tak to, jestli se k němu bude někdo vyjadřovat v anketě nebo v referendu, je naprosto irelevantní. Referendum může mít jen zjišťovací hodnotu.“
Ve všech zemích na světě, kde je referendum přijato, má navíc podle Badala dvě omezení. „Obyvatelé nikdy nehlasují o daních a nikdy nehlasují ani o majetku,“ podotkl s tím, že nová sněmovna by kvůli referendu musela přijmout i nový zákon. To nějakou dobu trvá, podle Badala je proto namístě otázka, zda bude stát tou dobou ještě nějaké církevní pozemky vlastnit. V případě, že by se lidé v referendu vyslovili proti restitucím, musela by dolní komora vytvořit ještě další zákon, který by napadl již uzavřené smlouvy mezi státem a církvemi. „To už je právní záležitost, která překračuje hranice této země,“ upozornil poradce.
Pavlíček: Referendu nic nebrání, zákon je možné zrušit jako jakýkoliv jiný
Podle profesora ústavního práva Václava Pavlíčka ale vyhlášení referenda nic nebrání. Připomněl, že Česko na jeho základě vstupovalo i do Evropské unie. Popřel i to, že by se v něm nemohlo hlasovat o majetkových otázkách. „Ve Švýcarsku byly i daňové otázky předmětem referenda. Chápu pana Badala, že má zájem, aby se vytvořila fikce, že je to nezvratitelné, ale suverén je v tomto státě lid,“ zdůraznil Pavlíček. Zákon byl podle něj přijat jen těsnou většinou, považoval by proto za legitimní, kdyby o něm po volbách rozhodl lid znovu.
„Zákon jako takový je podle mého názoru možné zrušit jako jakýkoliv jiný,“ domnívá se Pavlíček. S ohledem na již uzavřené smlouvy mezi státem a církvemi by se podle něj musely vyřešit jen legislativní otázky. Navracení majetku církvím už probíhá, Pavlíček proto nevyloučil ani možnost, že by vláda kvůli časové tísni za pomoci zákonného opatření v Senátu prosadila pozastavení restitucí. Musely by se k tomu podle něj ale postavit i další politické subjekty, nejen komunisté: „Jinak to nemá naději na úspěch,“ dodal.
Boj s církvemi nevzdávají ani sociální demokraté. Pokud ČSSD uspěje ve volbách, bude chtít podle místopředsedy Lubomíra Zaorálka zákon znovu podrobit debatě i za účasti církví. „Budeme hledat způsob, jak zkorigovat množství finančních prostředků, které by měla církev dostat,“ řekl České televizi. Co se týče referenda, bude podle něj strana chtít od komunistů vědět, jakého cíle tím chtějí dosáhnout. Zaorálek by ale preferoval dohodu s církvemi: „I z analýz, které máme od právníků, víme, že dnes není tak jednoduché do procesu vstoupit. Bylo to poměrně rafinovaně vymyšleno - jedná se o soukromoprávní smlouvy mezi státem a církvemi.“ ČSSD právě způsob uzavření smluv napadla i u Ústavního soudu, se stížností ale neuspěla.
Bárta: Největší lumpárna je, že církev s majetkem hospodaří bez zdanění
Proti církevním restitucím vystupovaly i Věci veřejné. Podle předsedy strany Víta Bárty je ale velký populismus vyhlašovat referendum v momentu, kdy expremiér Petr Nečas podepsal smlouvu s církvemi. „Vznikly už zásadní závazky mezi státem a církvemi, které mohou být i mezinárodně vymáhány a arbitrovány. Je zapotřebí, aby referenda byla vypisována k věcem, které stát může skutečně ovlivnit,“ řekl ve Studiu ČT24. K omezení restitucí se podle něj musí hledat zákonné cesty. „Největší lumpárna je to, že církev s majetkem hospodaří bez zdanění,“ dodal.
Jiří Pospíšil, místopředseda ODS: „Nemusím s církevními restitucemi souhlasit, ale jednou bylo rozhodnuto, jednou byl majetek navrácen. Pokud se do toho začne opět vrtat, tak to zpochybní vlastnická práva i pověst České republiky v zahraničí… Referendum se nikde ve světě nekoná o lidských právech, mezi která patří vedle práva na život i právo vlastnické.“
Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09: „Je to velký populistický výkřik. Pokládám to za zpochybňování a znejišťování právních jistot… Stát podepsal smlouvy a na jejich zrušení je vždy potřeba i té druhé strany. Nemyslím si, že by na tom referendum mohlo něco změnit. Jsem pevně přesvědčen, že právník Vojtěch Filip to ví také. Jde o klasický komunistický populismus.“
Badal: Je to ideově naprosto nafouknutý problém
Restituční zákon otevřel církvím cestu k nemovitému majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Jde hlavně o pole, lesy a rybníky, ale také nemovitosti včetně památek. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních. Církve už většinu žádostí podaly, nyní čekají na posouzení, co skutečně spadá pod zákon.
Pokud by ve státě nastala vážná situace, je podle Badala církev domluvená s ministerstvem financí, že by se splátky odložily a byly by později poskytnuty například formou dluhopisů. Upozornil ale, že jde ročně o částku, která představuje dvě tisíciny státního rozpočtu, což jsou přibližně dva rozpočty Národního divadla: „Je to ideově naprosto nafouknutý problém, který nemá se skutečnou podstatou nic společného. Je to jen záminka k předvolebnímu boji.“