Kauza Rath: Manažeři zdravotnických firem podplácení odmítli

Praha - Dva obvinění manažeři zdravotnických firem dnes před Krajským soudem v Praze odmítli obžalobu v kauze exposlance Davida Ratha. Vypovídal jednatel firmy Hospimed Jindřich Řehák a projektový manažer firmy B. Braun Medical Jan Hájek. Podle spisu podpláceli při zakázkách ohledně vybavení nemocnic ve Středočeském kraji.

„V celém rozsahu obžalobu odmítám. Nenašel jsem ve spisu žádný relevantní důkaz,“ řekl Hájek soudu. Podle něj se ohledně případu objevila v médiích řada nepravdivých informací, proto nechtěl vypovídat před policií, ale až nyní před nezávislým soudem. Kauza měla prý pro firmu nepříjemné důsledky, například někteří zahraniční partneři jí vypověděli smlouvu.

Hájka se týká obvinění z korupce při dodávce zdravotnické technologie pro nemocnici v Mladé Boleslavi. Podle žalobce Petra Jiráta organizátoři skupiny, někdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová a její přítel, manažer v nemocnicích a exposlanec Petr Kott, domlouvali ovlivňování zdravotnických a stavebních tendrů. Pomáhala jim údajně slovenská podnikatelka Lucia Novanská, která měla na starost za firmu ML Compet pořádání obchodních soutěží. Rath údajně o všem věděl.

Novanská podle obžaloby umožnila Hájkovi podílet se na zadávací dokumentaci tendru za téměř 70 milionů korun. Jirát Hájka viní z toho, že za to dal Kottovi 6,2 milionu korun, ten se o peníze rozdělil s Pancovou, přičemž Rath získal podíl přes čtyři miliony.

Před Hájkem odmítl tvrzení obžaloby také Řehák. Ničeho se prý nedopustil. Soudu předkládal dokumenty, které podle něj dokazují zákonný průběh tendrů. „Nedopustil jsem se podplácení, nepoškozoval jsem vědomě ani nevědomě zájmy Evropské unie,“ řekl. Žalobce jej viní z toho, že předal Kottovi úplatek 12 milionů korun za dvě upravené zakázky ve prospěch Hospimedu. Jako v ostatních případech se prý Kott rozdělil o peníze s Pancovou a podíl dostal údajně také Rath. Řehákův případ se týká technologických zakázek pro nemocnice v Kutné Hoře a Kolíně. Nikdy se prý s Kottem na úplatcích nedomlouval. „Považoval bych to za osobní urážku a skončil bych s takovým člověkem komunikaci,“ řekl soudci. Na schůzkách si prý kromě propagačních materiálů nic nepředávali.

Soudce Robert Pacovský se ptal na důvody, proč Hospimed šel do zakázky v kutnohorské nemocnici, ačkoli byla pro firmu mírně ztrátová, a dokonce už v počátku spočítaná „na nulu“, tedy bez výdělku. Řehák uvedl, že Hospimed k tomu vedl určitý soucit s chudou nemocnicí, která měla v předchozích letech smůlu na vedení, což se ale změnilo a noví manažeři byli ochotní do zařízení investovat. Nulových zakázek podle něj Hospimed dělá zhruba pět procent, důvodem bývá například potřeba umístit nový produkt, a získat tak reference na trhu v rámci konkurenčního boje.

Obžaloba viní skupinu 11 lidí z podílu na upravování zakázek ve stavebnictví a zdravotnictví ve Středočeském kraji a z korupce. Údajně upravovali tendry tak, aby vyhovovaly předem vybrané firmě. Ostatní účastníci soutěží dělali prý „křoví“, aby výběrová řízení vypadala navenek jako podle pravidel. Hlavními pilíři obžaloby jsou policejní odposlechy a přiznání podnikatelky ve stavebnictví Ivany Salačové, které Jirát navrhuje pozici spolupracující obviněné, za což by jí mohl hrozit nižší trest. Advokáti ostatních obžalovaných se ji snaží znevěrohodnit. Rathovi hrozí ze všech nejvyšší trest, až 12 let vězení. Obžaloba ho viní z přijetí úplatků v celkové výši 16 milionů korun.