Tahanice o stranické kandidátky: Mají je řešit soudy?

Praha - Ostravský primátor Petr Kajnar spolu s dalšími dvěma straníky napadl u soudu krajskou kandidátní listinu ČSSD a podal na její platnost předběžné opatření. Podobným způsobem napadla stranickou kandidátku skupina sociálních demokratů z Olomouckého kraje. Názory právníků na opodstatněnost těchto stížností se liší. Kajnar nicméně odkazuje na verdikt Ústavního soudu, podle kterého mají soudy hlídat i demokratické principy uvnitř stran.

Kajnarovi a dalším se nelíbí, že nebyli zařazení na kandidátní listiny pro říjnové předčasné volby. Soud proto žádají, aby sociální demokracii zabránil podat volební listiny krajskému úřadu. „Jsou podány z toho důvodu, že žalobci se nebyli schopni domoci svých práv deklarovaných Ústavou České republiky prostřednictvím vnitřních kontrolních mechanismů České strany sociálně demokratické,“ vysvětlil primátor Kajnar v tiskovém prohlášení.

Šéf Ústavu státu a práva AVČR Jan Bárta by žádosti o předběžné opatření zamítl. Je totiž přesvědčen, že soudy by se neměly zabývat spory při přetahování o místa na kandidátkách. „ČSSD v tento okamžik není politickou stranou, ale je stranou volební,“ tvrdí právník. „Kandidátku podává volební strana a podle mě není možné, aby soud posuzoval vnitřní postupy volební strany,“ vysvětlil.

Pokud se svou žádostí neuspějí a kandidátka bude přesto podána, mohou se stěžovatelé podle právního experta maximálně domoct neplatnosti zvolení konkrétního kandidáta v předčasných volbách. Nikoliv zneplatnění celého hlasování. Výsledek případného procesu ale těžko odhadovat. „To už je taková vysoká škola krasojízdy,“ dodal Bárta.

Porušená pravidla?

Naopak podle jeho kolegy Vladimíra Balaše není vyloučeno, že by stěžovatelé nemohli mít se svou žádostí o předběžné opatření úspěch. Pokud by prokázali, že došlo k nějakým „nepravidelnostem“, tak není úplně od věci, aby soudy vnitrostranické záležitosti řešily. „Politická strana je subjekt, který má nějaká pravidla a ta musí dodržovat. To je to samé jako kontrola rozhodování u nevládních neziskových organizací či jiných subjekt,“ myslí si odborník z Ústavu státu a práva.

Vladimír Balaš, Ústav státu a práva:

„Byla-li ta pravidla porušena, tak je otázka, zda se lze proti tomu odvolat nějakému orgánu strany, a když ne, tak patrně nezbývá nic jiného než to řešit touto cestou. Jestliže ale pravidla porušena nebyla, tak nikdo nemá nárok na kandidátce být.“

Ostravský primátor Petr Kajnar
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Při řešení stížnosti je prý ale klíčové, zda byly v případě ČSSD porušeny stranické stanovy. „Pokud se zjistí, že došlo k porušením nějakých pravidel, tak stěžovatelé šanci mají. Ovšem za předpokladu, že o tom mezitím ještě nemohl rozhodnout nějaký vnitrostranický orgán,“ konstatoval. „Strana by měla respektovat vlastní pravidla a demokratické procesy, které začínají už v této fázi,“ uvedl Balaš a připomněl, že v podobné záležitosti už v minulosti rozhodoval Ústavní soud.

ÚS: Demokratické chování stran má kontrolovat i soud

Soudci ÚS na konci roku 2011 rozhodli, že justice by se měla zabývat situací v oblastní buňce občanských demokratů v Praze 5. Skupina zastupitelů ODS se totiž žalobou domáhala toho, aby soud zneplatnil rozhodnutí oblastního sněmu v květnu 2007, který odvolal celou oblastní radu a dosadil do vedení straníky blízké tehdejšímu starostovi Jančíkovi.

Nižší soudní instance se původně nechtěly jejich výhradami blíže zabývat. Odůvodňovaly to tím, že nesmí přezkoumávat dění uvnitř politických stran. ÚS ale stížnosti na porušení principů vnitrostranické demokracie vyhověl. „Má-li fungovat demokracie na celostátní úrovni, musí nutně fungovat v politických stranách,“ uvedla tehdy soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Ústavní soud
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Soudy podle ní musejí mít pravomoc ve sporných případech kontrolovat, zda si orgány politických stran počínaly demokraticky, předvídatelně a v souladu se stanovami. Podle nálezu ÚS soudy mohou přezkoumat v některých případech rozhodnutí stranického orgánu. Musejí prý totiž dohlížet na to, aby nedocházelo k porušení základního práva jednotlivců sdružovat se v politických stranách.  

ČSSD i ODS: Posílilo vedení na úkor regionů

Občanští i sociální demokraté měli s obsazováním kandidátek v minulosti občas problémy. Na volitelná místa totiž regionální buňky nominovaly kandidáty, kteří podle centrálního vedení stranu poškozovali – vedení však na podobu kandidátky nemělo vliv. Před letošními předčasnými volbami už ale obě strany mají jiná pravidla, posílilo centrální vedení právě na úkor regionů.

V případě sociálních demokratů se na březnovém sjezdu měnily stanovy tak, že Lidový dům může přímo zasahovat do sestavování kandidátek pro parlamentní volby. V případě krajských lídrů je nejdřív musí schválit předsednictvo strany, až pak jdou před delegáty krajských konferencí. Pokud navíc některý kandidát poškodí dobré jméno strany, může ho z kandidátky předsednictvo vyškrtnout. Sjezd také pro volby do Poslanecké sněmovny určil i několik kritérií, která musí kandidát splňovat: buď minimálně šestileté členství ve straně, nebo reprezentace ČSSD v krajském či městském zastupitelstvu. 

Delegáti rovněž schválili opatření proti hromadným náborům členů, i toto opatření má vliv na obsazení kandidátek. Mělo by totiž zamezit takzvaným „velrybářským praktikám“, tedy aby jedinci či skupiny uměle neovládali regionální buňky a pak nenominovali pouze své příznivce. Nově tak může být na každé schůzi přijato jen deset uchazečů.   

Kvůli Rathovi se měnila pravidla pro krajské volby

V souvislosti se zatčením bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha změnil loni v červnu ústřední výkonný výbor ČSSD pravidla pro sestavování kandidátek pro krajské volby. Nově může vedení strany vyškrtnout kandidáty podezřelé z korupce nebo jiných závažných důvodů. Až do Rathovy aféry mělo vedení strany minimální možnost kandidátní listiny měnit. Loni v záři pak díky tomuto pravidlu vedení vyškrtlo z ústecké kandidátky pro krajské volby Pavla Koudu, který byl na druhém místě. Policie ho ale vyšetřovala kvůli aféře ROP Severozápad a skončil dokonce ve vazbě.

V případě občanských demokratů přijala pravidla pro sestavování kandidátek pro letošní volby výkonná rada v půlce srpna. Také u ODS chce vedení strany na kandidátky více dohlížet, aby se na nich neobjevili lidé, kteří by mohli stranu poškodit. Regiony mají na sestavení kandidátek čas do 4. září, pak je projedná výkonná rada, která si ponechala právo veta. 

Pravděpodobný volební lídr ODS Miroslava Němcová pro MF Dnes vysvětlovala, že musela strana sáhnout k jisté centralizaci, aby byla schopná sestavit kandidátky co nejrychleji. Kvůli předčasným volbám totiž strany tlačí čas. Z některých krajů se však ozval nesouhlas: „Krajské kandidátky by měly být sestavené na úrovni regionů a zodpovědnost za ty kandidátky by měli nést představitelé regionů. Možná jen ve výjimečných případech by bylo možné nějak zasáhnout, ale nějaké plošné opatření by bylo nešťastné,“ prohlásil šéf královéhradecké ODS Martin Puš. Podobný názor má i šéf ústecké buňky Petr Fiala. 

Výkonná rada ODS
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Rovněž občanští demokraté plánují na podzimním kongresu změnu stanov kvůli kandidátkám. „ODS musejí reprezentovat lidé, kteří mají důvěru veřejnosti i voličů. Musíme na podzimním kongresu provést změnu stanov, která zaručí, že takoví lidé budou mít šanci uspět při sestavování kandidátek do parlamentních i komunálních voleb,“ stojí na stránkách strany. Změnu prosazoval mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati spolu se starostou Líbeznic a bývalým mluvčím ODS Martinem Kupkou. Ten v únoru pro MF Dnes kritizoval situaci v některých regionech: „Při sestavování kandidátek mají stále velkou moc skupiny, které v ODS ovládnou oblast. Proto se v ODS dosud objevují případy hromadných náborů, jejichž pomocí se pak daří stávající poměry zabetonovat.“

Také v případě komunistů prosadilo centrální vedení na úkor regionů změnu na kandidátce, v Jihomoravském kraji totiž posunulo Miroslava Grebeníčka z devátého místa na druhé, hned za krajského lídra Vojtěcha Adama. „Takže ti, kteří se těšili, že už ho neuvidí, tak naopak, já myslím, že jeho erudice bude dál využita,“ poznamenal k tomu předseda KSČM Vojtěch Filip, který stál za Grebeníčkovým vzestupem.

Vydáno pod