Praha – Sociální demokracie chce finančně podpořit základní školy tak, aby nedocházelo k rušení školních družin. Na tiskové konferenci to uvedl předseda strany Bohuslav Sobotka s tím, že v posledních letech družiny strádají. ČSSD dnes při příležitosti začátku nového školního roku představila své plány pro oblast školství, které chce naplnit, pokud ji voliči na konci října vyšlou do Strakovy akademie – dále chce mj. zajistit dostatek míst v mateřských školách.
ČSSD: Po volbách budeme sanovat školní družiny, strádají
„Škrty v minulých letech vedly k tomu, že se snižovalo personální zázemí v řadě škol, které fungování družin umožňovalo. Sociální demokracie je přesvědčena, že školní družiny k našemu vzdělávacímu systému patří a vláda by i do budoucna měla zajistit dostatečné mzdové prostředky pro jejich fungování,“ prohlásil Sobotka s tím, že je potřeba zvýšit také společenskou prestiž povolání učitele.
ČSSD proto počítá s vytvořením kariérního řádu, který by obměňoval pedagogy, kteří na sobě pracují. Finančně chce podpořit i nepedagogické pracovníky (školníky, kuchařky). „Jejich plat je na hranici chudoby,“ varoval stínový ministr školství Marcel Chládek s tím, že české školství je dlouhodobě podfinancováno jako celek. „Výdaje na školství se pohybují kolem 4,1 procenta HDP, kdežto průměr v Evropě je kolem 6 procent. Pro nás je nepřijatelné, aby se dále v tomto rozpočtu škrtalo,“ konstatoval s odkazem na záměry ministerstva financí, které chce rozpočtovou kapitolu tuzemského školství pro příští rok zkrátit o pět miliard.
Kde se vzala družina? V Česku mají školní družiny tradici sahající do konce 19. století, kdy fungovaly jako útulky pro děti z chudých rodin, o které se rodiče kvůli práci nebo nemoci nemohli starat. Již tehdy měly žákům vedle plnění školních povinností nabídnout volnočasové aktivity, tělovýchovné nebo výtvarné činnosti. Vlastní název družina se používá od třicátých let, kdy zacílily i na děti z majetnějších rodin. Hlavní boom ovšem zažily až po roce 1948; tehdy se staly školským zařízením, od 60. let jsou primárně určeny dětem z prvního stupně.
V případě, že vyhraje volby, hodlá sociální demokracie zlepšit i situaci v mateřských školách; Chládek upozornil na to, že jen v prstenci kolem Prahy jsou desetitisíce dětí, které nemají možnost umístění do školy. „Jsme připraveni nabídnout pomocnou roku obcím, kde je převis poptávky, a zřídit dotační titul, který by mohl vést k tomu, že by se v kritických oblastech mohly vytvořit potřebné kapacity,“ doplnil předseda strany Sobotka.
ČSSD tak chce v případě úspěchu ve volbách za využití evropských fondů dát obci polovinu částky potřebné na výstavbu nové mateřské školy, případně jí nabídnout bezúročnou půjčku. Podle Chládka by přitom měla města myslet na další využití stavby ve chvíli, kdy už nebude potřeba – například přestavbou na stacionář či startovací byty. Podle trendů přitom nápor na mateřské školy nejspíš překonal svůj vrchol; Do prvních tříd nastupuje 112 tisíc prvňáčků, o 7 000 více než loni. Prvňáčků přibývá už několik let, problémy s nedostatkem míst, které už několik let řeší mateřské školy, se tak zvolna přesouvají na první stupeň.
S představením svého programu přišla sociální demokracie ve chvíli, kdy do školních lavic po dvouměsíčních prázdninách vyrazilo 1,2 milionu žáků. Největší změnou v rozvrhu bude zřejmě zavedení povinného druhého cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Dosud školy nabízely druhý cizí jazyk v rámci volitelných předmětů. Nově se také budou učit zlomky už na prvním stupni.
GALERIE
videogallery_367923
Novinky pro „základky“? Stále více Comenia Sript a dopravní výchova
Další úpravy školních osnov upřesňují, co mají žáci znát například ve finanční výchově. Do takzvaných školních vzdělávacích programů musejí školy konkrétněji popsat, co budou děti učit i v oblasti boje proti korupci, ochrany za mimořádných událostí, sexuální výchovy a obrany státu. Od září začnou platit doplněné standardy, které určují, co by měl žák umět na konci 5. a 9. třídy.
Na více škol se také rozšíří výuka nového typu písma Comenia Script. Naproti tomu školní uniformy, které loni zavedla první veřejná škola, ostatní ředitele příliš nezaujaly. Stejnokroje tak dál zůstávají doménou soukromých škol. Celý první týden budou na přechodech u škol hlídkovat policisté, děti také od letoška čeká rozšířená dopravní výchova, naučit by se tak měly nejen bezpečnému přecházení silnic nebo třeba jízdě na kole, ale také třeba základy první pomoci a spolupráce se záchrannou službou.
Dnes zároveň startují opravné maturity, jde k nim 20 659 žáků. Zkoušky se budou konat na 195 spádových školách, potrvají do 20. září. Tento týden se píší testy a písemky, od 11. září se pak zkouší ústně. Kromě státních maturit si studenti opravují známky i v takzvaných profilových zkouškách, tedy těch, které si pořádají školy samy.
Učně nejvíc láká cukrář a kadeřnice
Učňovské školství žádný zásadní zvrat v letošním roce nečeká. Do lavic se chystá 300 tisíc učňů, což je podle Jiřího Vojtěcha z Národního ústavu pro vzdělávání mírný nárůst. „Pět let se nám daří, že podíl učňů pomalu narůstá ve srovnání s každým předchozím rokem. Co se týče zájmu, na prvním místě je tiskař na polygrafických strojích a poté atraktivní obory jako kadeřník, aranžér, reprodukční grafik, pekař, knihař, cukrář,“ uvedl Vojtěch s tím, že učně naopak neláká povolání slévače, kováře nebo chemika. „Jsou to fyzicky náročné obory, v současné době v rámci krize je u nich navíc i problém s uplatněním.“
Učňovské obory chce podporovat i sociální demokracie, podle které dosud chybí analýza trhu, která by jasně ukázala, jaké obory jsou potřeba; Vojtěch v této souvislosti uvádí, že například populární kadeřnice mají po vyučení problém s nalezením zaměstnání. ČSSD chce rovněž zavést mistrovské zkoušky, které by mohly proběhnout po dvou až třech letech praxe. „Na vybraných učebních oborech by mohly nahrazovat maturitu,“ dodává Chládek.
Rozhovor s Jiřím Vojtěchem (zdroj: ČT24)