Praha - Dědicové Jana Antonína Bati požádali Slovensko o odškodnění za majetek zabavený po válce. Jeho hodnotu odhadují na více než miliardu eur (přes 25 miliard korun). Stát zabavil rodině majetek na základě takzvaných Benešových dekretů. Podle právního zástupce příbuzných Tomáše Peciny Baťovi upřednostňují finanční vyrovnání.
Baťovi dědicové chtějí po Slovensku odškodnění za zabavený majetek
Majetek je velmi rozsáhlý, dědicové proto slovenské ministerstvo žádají, aby určilo jeho přesnou hodnotu, až potom se chtějí bavit o výši odškodného. Vnuk Jana Antonína Bati John Nash nechtěl k žádosti nic bližšího říct, detaily zveřejní příští týden. „Konečný výsledek nedokážu předpovědět, ale soudím, že právně i morálně je náš nárok velmi silný,“ řekl Hospodárským novinám. Slovenské ministerstvo financí už žádost obdrželo. Stanovisko ale poskytne až poté, co se s ní obeznámí.
Pod Baťův koncern patřilo na Slovensku hned několik podniků. V zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany. Prostřednictvím akciové společnosti vlastnil i Bojnický zámek.
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil.
Vnuk Jana Antonína Bati John Nash
Příbuzní se rozhodli žádat o vyplacení náhrady za znárodněný majetek na základě verdiktu bratislavského okresního soudu. Ten letos v dubnu Janu Antonínovi Baťovi zrušil trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku, který mu československý soud v roce 1947 uložil za kolaboraci s nacisty. Česká justice očistila Baťovo jméno už v roce 2007 a také v Česku se potomci podnikatele soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal kvůli údajné spolupráci s nacisty. Pět potomků Jana Antonína Bati se domáhá náhrady škody za 56 milionů korun.
Baťovi potomci žádají odškodné od SR (zdroj: ČT24)
Ekonomové naděje rodiny na získání odškodného mírní, protože Jan Anatonín Baťa se na sklonku roku 1945 nepřihlásil jako majitel 40 procent akcií společnosti. Při pozdějším zestátnění už mu tak podle některých právních výkladů na Slovensku nic nepatřilo. „Soud si bude muset zjistit, jaké jsou doklady k převodům a osudům jednotlivých akciových balíků. Já jako historik mohu jen zopakovat, že se jich dá dohledat jen 60 procent,“ řekl České televizi historik Univerzity Tomáše Bati Zdeněk Pokluda.