Praha – Exprezident Václav Klaus po odmítnutí účasti v parlamentních volbách neuvažuje ani o těch evropských. Řekl to pro ČRo-Radiožurnál během konference v anglickém Windsoru. O možné kandidatuře Klause do Evropského parlamentu se spekulovalo už od března. Tehdy ještě někteří členové vládní ODS prosazovali Klause dokonce na čelo kandidátky.
Kandidovat do europarlamentu Klaus odmítá
Opakovaně se během uplynulého půlroku objevovaly informace, že se ODS bude snažit dosluhujícího prezidenta dostat na nějaký post ve strukturách Evropské unie, včetně místa řadového europoslance. „Rozumím tomu, že pokud by jeho hlas zněl v Evropě, byl by pro řadu lidí inspirativním. Vnímám ho jako člověka s racionálním a konzistentním pohledem na EU,“ řekl v březnu tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS).
Jako řadový europoslanec by si Václav Klaus přilepšil k padesátitisícové prezidentské rentě 190 tisíci korun hrubého měsíčně plus náhrady. Mohl by sbírat podklady i na další díly knihy Evropská integrace bez iluzí a přednášet jako aktivní politik.
Václav Klaus pro Radiožurnál:
„To je pouze mediální šum, který nemá žádný základ. Cokoliv z něj vyvozovat by bylo opravdu chybné. Já žádné takové plány (kandidovat) nemám a zdráhám se říci slovo zatím, spíš myslím, že nemám.“
Klaus nedávno zvažoval návrat do české politiky a kandidaturu v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny, nakonec od svého záměru ale ustoupil. O jeho návrat usilovala bývalá europoslankyně Jana Bobošíková a také někteří bývalí členové ODS. Na nějaké bázi s ním chtělo spolupracovat i současné vedení ODS. V příštích měsících je ochoten pomoci jiným stranám, které budou kandidovat.
Klaus a EU - sňatek za trest
I když Klaus v posledních letech proslul svým odmítavým postojem k EU, byl to právě on, kdo stál u klíčových momentů, které předcházely vstupu Česka do EU. Jako předseda české vlády podal 17. ledna 1996 za ČR přihlášku ke členství v unii a o sedm let později, 16. dubna 2003, už v roli prezidenta podepsal v Aténách smlouvu o přistoupení.
Zpočátku byl Klaus s kritikou EU opatrný. Před referendem v červnu 2003, ve kterém měli zásadní zahraničněpolitický krok posvětit občané, Klaus zdůrazňoval, že členství v EU „nemá alternativu“, a oceňoval zejména jeden společný trh napříč Evropou. Žádné explicitní doporučení, jak v referendu hlasovat, nicméně Klaus veřejnosti nikdy nedal.
Poté, co bylo o členství ČR v EU definitivně rozhodnuto, začal Klaus svá vyjádření na adresu EU postupně přiostřovat. Vstup označil „za sňatek z rozumu, ne z lásky“. Krátce po vstupu a historicky největším rozšíření EU v její historii přidal na Evropském fóru v rakouském Alpbachu také tvrzení, že rozšíření postkomunistickým zemím neprospělo.
Svůj odmítavý postoj k unii dal Klaus jasně najevo také tím, že po přijetí Česka do EU odmítl vyvěsit unijní vlajku na Pražském hradě, čímž si vysloužil kritiku od české politické scény i od některých členských států. Absence evropské vlajky na Hradě byla zvlášť ostře kritizována v roce 2009, kdy Česko předsedalo unii. Co Klaus odmítl, vykonal za něj jeho nástupce Miloš Zeman záhy po zabydlení na Hradě a za přítomnosti šéfa Evropského parlamentu José Barrosa.
2009: Klaus rozbučel europarlament
Za jednu z nejostřejších Klausových protievropských akcí bývá považován jeho projev v Evropském parlamentu v roce 2009. V něm český prezident označil ekonomické fungování Evropské unie za systém potlačování trhu a nepřetržitého posilování centrálního řízení ekonomiky. Evropský parlament pak přirovnal k parlamentu totalitní země, ve kterém neexistují alternativy. Zatímco někteří poslanci jeho projevu tleskali, jiní bučeli, nebo dokonce opustili sál.